ANGERMANN David 24.11.1762-9.11.1806: Porovnání verzí
(ANGERMANN_David_24.11.1762-9.11.1806) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.11.1762 | | datum narození = 24.11.1762 | ||
| místo narození = | | místo narození = Cheb | ||
| datum úmrtí = 9.11.1806 | | datum úmrtí = 9.11.1806 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Cheb | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ANGERMANN, David,''' ''* 24. 11. 1762 Cheb, † 9. 11. 1806 Cheb, malíř miniaturista'' | |||
Patrně byl vzdáleným příbuzným Thomase Petera a Davida | |||
A., kteří se 1676 podíleli v Chebu na výzdobě oltáře františkánského | |||
kostela. Před 1785 studoval na výtvarné akademii | |||
v Drážďanech u nejvýznamnějšího německého potrétisty té | |||
doby Antona Graffa (1736–1813). U něho se naučil chápat | |||
portrét jako intimní projev psychologicky charakterizující | |||
portrétovanou osobu, oproštěný od klasicistní strnulosti. | |||
V technice malby byl ovlivněn také tvorbou Heinricha Friedricha | |||
Fuegera (1751–1818), miniaturisty činného v Rakousku, | |||
od něhož převzal tzv. techniku vodních kapek. 1785–90 | |||
působil v Berlíně; 1786 tam byly na akademické výstavě | |||
představeny pravděpodobně dvě A. miniatury. O jeho dalším | |||
pobytu není mnoho známo. V 80.–90. letech 18. století snad | |||
pracoval ve Špýru a ve Vídni; 1796–97 žil v Karlových Varech | |||
a zřejmě průběžně působil i v Chebu. Dnes jsou známy A. | |||
portrétní miniatury na měděných (např. ''Žena v šedém'', Městské | |||
muzeum Cheb) či na slonovinových destičkách (''Světlovlasá | |||
žena s dítětem''). Portréty se vyznačují plasticitou a výraznou | |||
charakteristikou tváře, potlačeným pozadím a uvolněným | |||
rukopisem rychlých tahů štětce při malbě oděvu. | |||
'''L:''' Dlabač 1, s. 49; Thieme – Becker 1, s. 515; Toman 1, s. 21; BL 1, s. 20; | |||
L. Schidlof, The Miniature in Europe in the 16th to 19th Centure. 4. Vol., Graz 1964; Saur 4, s. 63; H. Blättel, International Dictionary Miniature | |||
Painters, Porcelain Painters, Silhouetists, Munich 1992; J. N. Assmann, | |||
Portrétní miniatury 17.–19. století, 1996, č. k. 60. | |||
Jitka Lněničková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1762]] | [[Kategorie:1762]] | ||
[[Kategorie:Cheb]] | |||
[[Kategorie:1806]] | [[Kategorie:1806]] | ||
[[Kategorie:Cheb]] | |||
Verze z 18. 2. 2016, 07:37
| David ANGERMANN | |
 | |
| Narození | 24.11.1762 |
|---|---|
| Místo narození | Cheb |
| Úmrtí | 9.11.1806 |
| Místo úmrtí | Cheb |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39388 |
ANGERMANN, David, * 24. 11. 1762 Cheb, † 9. 11. 1806 Cheb, malíř miniaturista
Patrně byl vzdáleným příbuzným Thomase Petera a Davida A., kteří se 1676 podíleli v Chebu na výzdobě oltáře františkánského kostela. Před 1785 studoval na výtvarné akademii v Drážďanech u nejvýznamnějšího německého potrétisty té doby Antona Graffa (1736–1813). U něho se naučil chápat portrét jako intimní projev psychologicky charakterizující portrétovanou osobu, oproštěný od klasicistní strnulosti. V technice malby byl ovlivněn také tvorbou Heinricha Friedricha Fuegera (1751–1818), miniaturisty činného v Rakousku, od něhož převzal tzv. techniku vodních kapek. 1785–90 působil v Berlíně; 1786 tam byly na akademické výstavě představeny pravděpodobně dvě A. miniatury. O jeho dalším pobytu není mnoho známo. V 80.–90. letech 18. století snad pracoval ve Špýru a ve Vídni; 1796–97 žil v Karlových Varech a zřejmě průběžně působil i v Chebu. Dnes jsou známy A. portrétní miniatury na měděných (např. Žena v šedém, Městské muzeum Cheb) či na slonovinových destičkách (Světlovlasá žena s dítětem). Portréty se vyznačují plasticitou a výraznou charakteristikou tváře, potlačeným pozadím a uvolněným rukopisem rychlých tahů štětce při malbě oděvu.
L: Dlabač 1, s. 49; Thieme – Becker 1, s. 515; Toman 1, s. 21; BL 1, s. 20; L. Schidlof, The Miniature in Europe in the 16th to 19th Centure. 4. Vol., Graz 1964; Saur 4, s. 63; H. Blättel, International Dictionary Miniature Painters, Porcelain Painters, Silhouetists, Munich 1992; J. N. Assmann, Portrétní miniatury 17.–19. století, 1996, č. k. 60.
Jitka Lněničková