AOSTALLI de Sala Giovanni Battista ?1510-31.7.1575

Giovanni Battista AOSTALLI de Sala
Narození	kolem 1510
Místo narození	Savosa u Lugana (Švýcarsko)
Úmrtí	31.7.1575
Místo úmrtí	Poděbrady
Povolání	74- Architekt
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39471

AOSTALLI (též AUSTALIS) de Sala, Giovanni Battista, * kolem 1510 Savosa u Lugana (Švýcarsko), † 31. 7. 1575 Poděbrady, architekt, stavitel

Významný člen rozvětveného rodu severoitalských stavitelů Aostalliů, který přišel na přelomu 30. a 40. let 16. století do Prahy. Zprvu byl činný na Pražském hradě. 1548 je znám jako mistr s vlastní skupinou zedníků, k níž patřili i jeho bratři Antonio, Francesco a Stefano. Vlastní tvorba A. je obtížně zjistitelná, protože se většinou uplatňoval jako stavitel na objektech jiných architektů. Zpočátku se účastnil prací na přízemí Královského letohrádku, později na královských panstvích pod vedením H. Tirola a Bonifáce Wolmuta při přestavbách hradů na zámky: asi od 1550 spolu s Giovannim de Campione v Poděbradech, 1551–54 v Chlumci nad Cidlinou a 1557 na dvoře v Sadské. Pracoval i na zámcích v Pardubicích, Brandýse nad Labem a Lysé nad Labem. Dočasně se vrátil na Pražský hrad, kde se podílel za vedení B. Wolmuta na dostavbě patra Královského letohrádku a nástavbě věže Svatovítského chrámu. Za tyto práce byl s bratry Antoniem a Francescem a strýcem Bartolomeem povýšen 1557 do šlechtického stavu s přídomkem de Sala a s právem používat erb. Od 1553 sídlil trvale v Poděbradech a podílel se na přestavbě tamního zámku. V bažantnici postavil letohrádek a ve městě přestavěl špitál a farní kostel. Hrad, původně přemyslovský, byl po 1542 přestavěn na zámek. Pod vedením H. Tirola (do 1557) a B. Wolmuta (1557–67) byly postaveny nové východní i západní křídlo a předzámčí. Po jeho smrti stavbu dokončil nástavbou střešních štítů a sgrafitovou výzdobou Ulrico Aostalli. V té době dostal poděbradský zámek svůj dosud zachovaný půdorysný rozsah. Farní kostel Povýšení sv. Kříže A. nově sklenul a vlastním nákladem rozšířil přístavbou kaple Panny Marie. Nejvýznamnější byl A. podíl na stavbě zámku v Litomyšli 1568–75 pro Vratislava z Pernštejna. Výstavba proběhla od 1568 ve třech etapách: do 1573 vznikla křídla kolem arkádového nádvoří, 1574–77 kaple sv. Michala na východní straně a 1579–81 druhé malé nádvoří na severní straně. Slohová orientace A. je nejlépe patrná na nádvorních arkádách a vstupním portálu zámku. A. byl pohřben v poděbradském farním kostele. Náhrobní deska, na níž je zachycen v reliéfní podobě klečícího rytíře a označen jako Supremus Architector Aedificior, rozmnožila počet zobrazení předních gotických a renesančních architektů (busty Matyáše z Arrasu, P. Parléře, B. Wolmuta a reliéf M. Rejska) činných v českých zemích.

D: účast na výstavbě přízemí a patra Královského letohrádku na Pražském hradě, přestavba zámku v Poděbradech (dokončena Ulricem A.), výstavba zámku v Litomyšli (dostavba Ulrico A.).

L: OSN 22, s. 526; Toman 1, s. 28; E. Šamánková, Architektura české renesance, 1961; K. Šmrha, Vlašští stavitelé v Praze a jejich druzi (1510–1620), in: Umění 24, s. 159n.; EČVU, s. 33; K. Reichertová, Litomyšl, 1977; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986; NEČVU 1, s. 31 (kde další literatura); J. Hrabětová, G. B. A. – stavitel poděbradského zámku, in: Vlastivědný zpravodaj Polabí, 33, 1999, s. 60n.

Karel Kibic