ARNOLDI Quido 19.12.1896-13.6.1958: Porovnání verzí
(ARNOLDI_Quido_19.12.1896-13.6.1958) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Innsbruck | | místo narození = Innsbruck | ||
| datum úmrtí = 13.6.1958 | | datum úmrtí = 13.6.1958 | ||
| místo úmrtí = Trident | | místo úmrtí = Trident (Itálie) | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ARNOLDI, Quido,''' ''* 19. 12. 1896 Innsbruck (Rakousko), † 13. 6. 1958 Trident (Itálie), dirigent'' | |||
1923 dokončil studia na brněnské konzervatoři u Fr. Neumanna | |||
a J. Kunze. 1923–24 byl ředitelem hudební školy | |||
v Prostějově, poté 1924–25 hostoval v Itálii. 1926–30 byl | |||
v angažmá v Divadle sdružených měst východočeského a českého | |||
severu v Pardubicích (operní i operetní provoz). Od | |||
1930 působil jako první kapelník opery Městského německého | |||
divadla v Liberci, odkud 1936 odešel do Brna, kde se stal | |||
dirigentem opery Zemského divadla (do 1941) a profesorem | |||
konzervatoře (do 1942). Poté žil v Itálii, kde byl dirigentem | |||
milánské la Scaly. Po 1945 udržoval příležitostné styky s ČSR | |||
(1954 řídil na festivalu Pražské jaro orchestr FOK při provedení | |||
své 4. symfonie). Jako dirigent zvládal velký operní repertoár, | |||
v němž hrála zvláštní roli česká hudba. Při studiu | |||
v Brně se seznámil s dílem Janáčkovým a uvedl jeho opery | |||
v německém divadle v Liberci v překladech M. Broda (připravil, | |||
avšak nedirigoval nastudování ''Jenůfy'', 1934; dirigoval | |||
''Lišku'' ''Bystroušku'', 1934). Dále tam uváděl opery B. Smetany | |||
(''Tajemství'', 1932, první německé provedení v ČSR; ''Prodaná'' | |||
''nevěsta'', 1934; ''Dvě'' ''vdovy'', 1935; ''Dalibor,'' 1936). V Brně nastudoval | |||
vedle oper světového repertoáru poprvé česky Haydnovu | |||
aktovku ''Lékárník'' (1937) a premiéry nových děl: | |||
P. Haas, ''Šarlatán'' (1938) a S. Prokofjev, ''Romeo a'' ''Julie'' (balet, | |||
1938, choreografie V. Psota). Napsal 6 symfonií, symfonickou | |||
báseň ''Pouť do'' ''Kavlaaru'' (podle H. Heina), písně (též na | |||
Wolkerovy texty), komorní skladby, scénickou hudbu ad. | |||
'''L:''' Pazdírek, s. 20; HS 1, s. 33; M. Havlová, Q. A., diplomová práce FF MU | |||
Brno; Postavy brněnského jeviště 3, 1993, s. 593n.; J. Janáček, Výspa porozumění. | |||
Český repertoár v Městském divadle v Liberci 1883–1941, in: Divadelní | |||
revue 11, 2000, č. 2, s. 44n.; Hudební rozhledy 1954, s. 581; Almanach. | |||
90 let stálého českého divadla v Brně 1884–1974, 1974 (soupis repertoáru | |||
s A. dirigováním). | |||
Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
[[Kategorie:Innsbruck]] | [[Kategorie:Innsbruck]] | ||
[[Kategorie:1958]] | [[Kategorie:1958]] | ||
[[Kategorie:Trident]] | [[Kategorie:Trident]] |
Verze z 25. 2. 2016, 11:05
Quido ARNOLDI | |
Narození | 19.12.1896 |
---|---|
Místo narození | Innsbruck |
Úmrtí | 13.6.1958 |
Místo úmrtí | Trident (Itálie) |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39587 |
ARNOLDI, Quido, * 19. 12. 1896 Innsbruck (Rakousko), † 13. 6. 1958 Trident (Itálie), dirigent
1923 dokončil studia na brněnské konzervatoři u Fr. Neumanna a J. Kunze. 1923–24 byl ředitelem hudební školy v Prostějově, poté 1924–25 hostoval v Itálii. 1926–30 byl v angažmá v Divadle sdružených měst východočeského a českého severu v Pardubicích (operní i operetní provoz). Od 1930 působil jako první kapelník opery Městského německého divadla v Liberci, odkud 1936 odešel do Brna, kde se stal dirigentem opery Zemského divadla (do 1941) a profesorem konzervatoře (do 1942). Poté žil v Itálii, kde byl dirigentem milánské la Scaly. Po 1945 udržoval příležitostné styky s ČSR (1954 řídil na festivalu Pražské jaro orchestr FOK při provedení své 4. symfonie). Jako dirigent zvládal velký operní repertoár, v němž hrála zvláštní roli česká hudba. Při studiu v Brně se seznámil s dílem Janáčkovým a uvedl jeho opery v německém divadle v Liberci v překladech M. Broda (připravil, avšak nedirigoval nastudování Jenůfy, 1934; dirigoval Lišku Bystroušku, 1934). Dále tam uváděl opery B. Smetany (Tajemství, 1932, první německé provedení v ČSR; Prodaná nevěsta, 1934; Dvě vdovy, 1935; Dalibor, 1936). V Brně nastudoval vedle oper světového repertoáru poprvé česky Haydnovu aktovku Lékárník (1937) a premiéry nových děl: P. Haas, Šarlatán (1938) a S. Prokofjev, Romeo a Julie (balet, 1938, choreografie V. Psota). Napsal 6 symfonií, symfonickou báseň Pouť do Kavlaaru (podle H. Heina), písně (též na Wolkerovy texty), komorní skladby, scénickou hudbu ad.
L: Pazdírek, s. 20; HS 1, s. 33; M. Havlová, Q. A., diplomová práce FF MU Brno; Postavy brněnského jeviště 3, 1993, s. 593n.; J. Janáček, Výspa porozumění. Český repertoár v Městském divadle v Liberci 1883–1941, in: Divadelní revue 11, 2000, č. 2, s. 44n.; Hudební rozhledy 1954, s. 581; Almanach. 90 let stálého českého divadla v Brně 1884–1974, 1974 (soupis repertoáru s A. dirigováním).
Jitka Ludvová