AUERSPERG Josef Karel 26.2.1767-29.5.1829: Porovnání verzí
(AUERSPERG_Josef_Karel_26.2.1767-29.5.1829) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.2.1767 | | datum narození = 26.2.1767 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 29.5.1829 | | datum úmrtí = 29.5.1829 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''AUERSPERG, Josef Karel,''' ''* 26. 2. 1767 Praha, † 29. 5. 1829 Brno, právník, správní úředník, soudce'' | |||
Pocházel ze starší (hraběcí) linie kraňského rodu Auerspergů, | |||
která se v 15. století rozdělila na dvě větve. Za působení v Čechách byl velkorysým mecenášem, osvícencem, přítelem věd | |||
a svobodným zednářem. Vystudoval práva na pražské univerzitě, | |||
1790 se začal zabývat studiem českého zemského práva | |||
a vstoupil do státní služby. 1792 se stal mimořádným zemským | |||
radou v Čechách, jako zemský rada odešel 1796 do | |||
Krakova; 1798–1800 byl ustanoven apelačním radou západní | |||
Haliče; ve stejném úřadě 1800 přeložen zpět do Prahy. 7. 4. | |||
1804 dosáhl jmenování dvorním radou při nejvyšším zemském | |||
soudu; 1805 nejvyšším zemským sudím a zemským | |||
soudním prezidentem v Praze. 1813 se stal prezidentem moravskoslezského | |||
apelačního soudu v Brně a nejvyšším zemským | |||
komořím na Moravě. 1816 se vzdal všech veřejných | |||
úřadů a odstěhoval se na panství svého syna Jáchyma do Hartenberku | |||
(dnes Hřebeny) na Chebsku, kde se věnoval soukromému | |||
studiu a navázal přátelství s J. W. Goethem. 1828 se | |||
vrátil do úřadu moravského nejvyššího zemského komořího, | |||
ale záhy nato zemřel; byl pochován na městském hřbitově | |||
v Brně. Stal se členem mnoha vědeckých spolků v Rakousku | |||
i v zahraničí a autorem několika důležitých právních a právněhistorických | |||
spisů. | |||
'''D:''' Anleitung zur gerichtlichen und außergerichtlichen Behandlung der Fideicommisse | |||
in den k. k. Staaten, 1794; Geschichte des königlichen böhmischen | |||
Appelationsgerichtes, 2 sv., 1805; Překlad a komentář Balbínova spisu | |||
Liber curialis, 3 sv., 1810–1815. | |||
'''L:''' BL 1, s. 31; F. M. Maasburg, Geschichte der obersten Justizstelle in Wien | |||
(1794–1848), 1879, s. 154n.; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 17; OSN 2, | |||
s. 1022; J. F. Schmidt, Monographie des k. k. böhmischen Appellations- | |||
-Gerichtes seit dessen Errichtung als Appellationskammer in dem J. 1848 bis | |||
zu dessen im J. 1850 erfolgten Umwandlung in das k. k. Oberlandesgericht, | |||
1850, s. 236; Wurzbach 23, s. 359. | |||
Jiří-Joseph Veselý | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:1767]] | [[Kategorie:1767]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1829]] | [[Kategorie:1829]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | |||
Verze z 26. 2. 2016, 09:58
| Josef Karel AUERSPERG | |
 | |
| Narození | 26.2.1767 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 29.5.1829 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 44- Právník |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39699 |
AUERSPERG, Josef Karel, * 26. 2. 1767 Praha, † 29. 5. 1829 Brno, právník, správní úředník, soudce
Pocházel ze starší (hraběcí) linie kraňského rodu Auerspergů, která se v 15. století rozdělila na dvě větve. Za působení v Čechách byl velkorysým mecenášem, osvícencem, přítelem věd a svobodným zednářem. Vystudoval práva na pražské univerzitě, 1790 se začal zabývat studiem českého zemského práva a vstoupil do státní služby. 1792 se stal mimořádným zemským radou v Čechách, jako zemský rada odešel 1796 do Krakova; 1798–1800 byl ustanoven apelačním radou západní Haliče; ve stejném úřadě 1800 přeložen zpět do Prahy. 7. 4. 1804 dosáhl jmenování dvorním radou při nejvyšším zemském soudu; 1805 nejvyšším zemským sudím a zemským soudním prezidentem v Praze. 1813 se stal prezidentem moravskoslezského apelačního soudu v Brně a nejvyšším zemským komořím na Moravě. 1816 se vzdal všech veřejných úřadů a odstěhoval se na panství svého syna Jáchyma do Hartenberku (dnes Hřebeny) na Chebsku, kde se věnoval soukromému studiu a navázal přátelství s J. W. Goethem. 1828 se vrátil do úřadu moravského nejvyššího zemského komořího, ale záhy nato zemřel; byl pochován na městském hřbitově v Brně. Stal se členem mnoha vědeckých spolků v Rakousku i v zahraničí a autorem několika důležitých právních a právněhistorických spisů.
D: Anleitung zur gerichtlichen und außergerichtlichen Behandlung der Fideicommisse in den k. k. Staaten, 1794; Geschichte des königlichen böhmischen Appelationsgerichtes, 2 sv., 1805; Překlad a komentář Balbínova spisu Liber curialis, 3 sv., 1810–1815.
L: BL 1, s. 31; F. M. Maasburg, Geschichte der obersten Justizstelle in Wien (1794–1848), 1879, s. 154n.; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 17; OSN 2, s. 1022; J. F. Schmidt, Monographie des k. k. böhmischen Appellations- -Gerichtes seit dessen Errichtung als Appellationskammer in dem J. 1848 bis zu dessen im J. 1850 erfolgten Umwandlung in das k. k. Oberlandesgericht, 1850, s. 236; Wurzbach 23, s. 359.
Jiří-Joseph Veselý