AXMAN Josef 23.5.1891-3.6.1947: Porovnání verzí
(AXMAN_Josef_Leopold_3.3.1891-1947) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef | | jméno = Josef AXMAN | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 23.5.1891 | ||
| místo narození = Trstěnice | | místo narození = Trstěnice u Moravského Krumlova | ||
| datum úmrtí = 1947 | | datum úmrtí = 3.6.1947 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''AXMAN, Josef,''' ''* 23. 5. 1891 Trstěnice u Moravského Krumlova, † 3. 6. 1947 Brno, sochař, restaurátor'' | |||
Narodil se jako druhorozený z pěti dětí v rodině drobného | |||
živnostníka. Rodina se přestěhovala do Brna, kde A. 1903–05 | |||
navštěvoval české státní gymnázium. 1905–09 studoval odbornou | |||
školu sochařskou a kamenickou v Hořicích, poslední | |||
dva roky za pomoci moravského zemského stipendia. Pak ho | |||
na krátkou dobu zaměstnávaly jako sochařského dělníka různé | |||
firmy v Rychnově nad Kněžnou, Vyškově-Nosálovicích | |||
a v Brně. 1910 byl přijat do speciální sochařské školy | |||
prof. J. V. Myslbeka na Akademii v Praze, kterou ukončil | |||
získáním školní ceny (1913). Týž rok spolupracoval na sochařské | |||
výzdobě Dělnické úrazové pojišťovny v Brně a získané | |||
prostředky mu umožnily první studijní cestu do Itálie, kde | |||
navštívil Řím, Neapol, Florencii, Padovu, Ferraru, Bolognu, | |||
Pisu a Benátky. 1915 narukoval, ale během vojenské služby | |||
mohl studovat v letním semestru 1917/18 na speciální medailérské | |||
škole pražské Akademie u prof. J. Štursy. Na podzim | |||
1919 se natrvalo usadil v Brně a stal se 1919–22 suplujícím | |||
profesorem na II. státní reálce. | |||
V brněnském kamenickém závodě K. F. Racka pracoval na | |||
svých sochařských pracích a zakázkách (1919–24), pak působil | |||
v Brně jako sochař a restaurátor. Podílel se na restaurování | |||
Mariánského a Zderadova sloupu, portálu Staré radnice, soch | |||
v kostelech na Petrově, u sv. Jakuba a v Brně-Zábrdovicích. | |||
Jeho sochařské dílo mělo regionální charakter. Věnoval se | |||
tvorbě pomníků a památníků, portrétu, náboženské a komorní | |||
plastice. Monumentální práce se vyznačují pevným | |||
obrysem, hladkou modelací a nevýrazným sochařským rukopisem. | |||
V polovině 20. let jeho plastiky lehce ovlivnil styl art | |||
deco. Z ušlechtilých materiálů, zejména z bronzu a alabastru, | |||
vytvořil řadu portrétů, např. dětí, a sošky zvířat, z pálené | |||
hlíny drobné žánrové skici a ceny pro vítěze automobilových | |||
závodů na Masarykově okruhu. 1919–39 byl členem Klubu | |||
výtvarných umělců Aleš v Brně a 1939 se účastnil jeho společné | |||
výstavy. Souborné dílo A. poprvé vystavil brněnský | |||
Dům umění (1950). | |||
'''D:''' soupis sochařského díla in: A. L., Sochař J. A. Výstavní list Domu umění, | |||
březen–duben 1950, s. 2n.; výběr ze sochařských realizací: pamětní deska Fr. Pavlíka v Brně (1925); pomník J. A. Komenského v Kroměříži (1931); reliéfy | |||
pro banku v Ružomberku (1931); kříž a křížová cesta v kostele sv. Augustina | |||
v Brně (1934/35, s V. H. Machem); kříž a křížová cesta pro československou | |||
Smírčí kapli v Jeruzalémě (1935); reliéfy dveří chrámu na Sv. Hostýně | |||
(1935); pomník překladatelům Bible kralické v Kralicích nad Oslavou | |||
(1935); reliéf pro městskou vodárnu v Brně (1936); pomník utopeným dětem | |||
v Rakvicích (1936); reliéfy na náhrobku arcibiskupa Stojana na Velehradě | |||
(1936); sochy sv. Cyrila a Metoděje pro patriarchální chrám v Jeruzalémě | |||
(1936); pieta v Bohdalicích (1938) a pomník Nezabiješ v Dřevohosticích | |||
(1947). | |||
'''L:''' A. L., Sochař J. A. Výstavní list Domu umění v Brně, březen–duben 1950, | |||
s. 2n. | |||
'''P:''' Archiv města Brna, T 2 J. A. osobní fond 1904–47 (písemná pozůstalost, | |||
kresby a fotografie plastik). | |||
Hana Karkanová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
[[Kategorie:Trstěnice]] | [[Kategorie:Trstěnice]] | ||
[[Kategorie:1947]] | [[Kategorie:1947]] | ||
[[Kategorie:Brno]] |
Verze z 1. 3. 2016, 12:02
Josef AXMAN | |
![]() | |
Narození | 23.5.1891 |
---|---|
Místo narození | Trstěnice u Moravského Krumlova |
Úmrtí | 3.6.1947 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39813 |
AXMAN, Josef, * 23. 5. 1891 Trstěnice u Moravského Krumlova, † 3. 6. 1947 Brno, sochař, restaurátor
Narodil se jako druhorozený z pěti dětí v rodině drobného živnostníka. Rodina se přestěhovala do Brna, kde A. 1903–05 navštěvoval české státní gymnázium. 1905–09 studoval odbornou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích, poslední dva roky za pomoci moravského zemského stipendia. Pak ho na krátkou dobu zaměstnávaly jako sochařského dělníka různé firmy v Rychnově nad Kněžnou, Vyškově-Nosálovicích a v Brně. 1910 byl přijat do speciální sochařské školy prof. J. V. Myslbeka na Akademii v Praze, kterou ukončil získáním školní ceny (1913). Týž rok spolupracoval na sochařské výzdobě Dělnické úrazové pojišťovny v Brně a získané prostředky mu umožnily první studijní cestu do Itálie, kde navštívil Řím, Neapol, Florencii, Padovu, Ferraru, Bolognu, Pisu a Benátky. 1915 narukoval, ale během vojenské služby mohl studovat v letním semestru 1917/18 na speciální medailérské škole pražské Akademie u prof. J. Štursy. Na podzim 1919 se natrvalo usadil v Brně a stal se 1919–22 suplujícím profesorem na II. státní reálce.
V brněnském kamenickém závodě K. F. Racka pracoval na svých sochařských pracích a zakázkách (1919–24), pak působil v Brně jako sochař a restaurátor. Podílel se na restaurování Mariánského a Zderadova sloupu, portálu Staré radnice, soch v kostelech na Petrově, u sv. Jakuba a v Brně-Zábrdovicích. Jeho sochařské dílo mělo regionální charakter. Věnoval se tvorbě pomníků a památníků, portrétu, náboženské a komorní plastice. Monumentální práce se vyznačují pevným obrysem, hladkou modelací a nevýrazným sochařským rukopisem. V polovině 20. let jeho plastiky lehce ovlivnil styl art deco. Z ušlechtilých materiálů, zejména z bronzu a alabastru, vytvořil řadu portrétů, např. dětí, a sošky zvířat, z pálené hlíny drobné žánrové skici a ceny pro vítěze automobilových závodů na Masarykově okruhu. 1919–39 byl členem Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně a 1939 se účastnil jeho společné výstavy. Souborné dílo A. poprvé vystavil brněnský Dům umění (1950).
D: soupis sochařského díla in: A. L., Sochař J. A. Výstavní list Domu umění, březen–duben 1950, s. 2n.; výběr ze sochařských realizací: pamětní deska Fr. Pavlíka v Brně (1925); pomník J. A. Komenského v Kroměříži (1931); reliéfy pro banku v Ružomberku (1931); kříž a křížová cesta v kostele sv. Augustina v Brně (1934/35, s V. H. Machem); kříž a křížová cesta pro československou Smírčí kapli v Jeruzalémě (1935); reliéfy dveří chrámu na Sv. Hostýně (1935); pomník překladatelům Bible kralické v Kralicích nad Oslavou (1935); reliéf pro městskou vodárnu v Brně (1936); pomník utopeným dětem v Rakvicích (1936); reliéfy na náhrobku arcibiskupa Stojana na Velehradě (1936); sochy sv. Cyrila a Metoděje pro patriarchální chrám v Jeruzalémě (1936); pieta v Bohdalicích (1938) a pomník Nezabiješ v Dřevohosticích (1947).
L: A. L., Sochař J. A. Výstavní list Domu umění v Brně, březen–duben 1950, s. 2n.
P: Archiv města Brna, T 2 J. A. osobní fond 1904–47 (písemná pozůstalost, kresby a fotografie plastik).
Hana Karkanová