ANČÍK Zdena 10.1.1900-17.9.1972: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 13: Řádek 13:
}}
}}


'''ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk),''' ''* 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel''
'''ANČÍK, Zdena''' ''(vl. jm. Ančík, Zdeněk),'' ''* 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel''


Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium
Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium
Řádek 21: Řádek 21:
číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor.
číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor.
Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu
Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu
Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností
''Avantgarda'', později se stýkal zejména s bohémskou společností
spisovatele F. Sauera.
spisovatele F. Sauera.


Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou
Již za studií přispíval do slovenské ''Pravdy'', pak se stal žurnalistou
z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31),
z povolání v redakci satirického časopisu ''Trn'' (1926–31),
listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době
listu ''Rudé'' ''právo'' (1928–29) a časopisu ''Avantgarda''. V době
bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na
bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na
Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových
Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových
periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových
periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových
libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37
libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37
pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával
pracoval v redakci brněnského deníku ''Moravské'' ''slovo'' a vykonával
funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých
funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých
novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval
novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval
Řádek 40: Řádek 40:
hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil
hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil
do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie
do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie
a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny
a stal se redaktorem deníku československé armády ''Naše'' ''noviny''
(1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže
(1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže
a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy
a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy
Řádek 50: Řádek 50:
Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury.
Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury.
Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu
Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu
Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší
''Dikobraz''. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší
ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů
ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů
Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval.
''Spisů'' ''J. Haška'', jehož dílu se od té doby soustavně věnoval.
Užíval pseudonym Jean Lafécouv.
Užíval pseudonym Jean Lafécouv.



Verze z 11. 3. 2016, 07:54

Zdena ANČÍK
Narození 10.1.1900
Místo narození Kunovice u Uherského Hradiště
Úmrtí 17.9.1972
Místo úmrtí Praha
Povolání

68- Redaktor nebo žurnalista 67- Nakladatel nebo vydavatel

63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39288

ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk), * 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel

Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti a 1918 ještě během studií narukoval do Brna. Po maturitě (1921) studoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě UK Praze (1922–27). Krátce učil na obchodní škole (1926–27), pracoval jako pomocný číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor. Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností spisovatele F. Sauera.

Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31), listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37 pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval se k bratrovi do Podunajských Biskupic u Bratislavy.

Za okupace navázal styky s odbojem, od října 1939 organizoval přechody politických uprchlíků přes slovensko-maďarské hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny (1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy (1943–44), pak byl přidělen do Drtinovy kanceláře na ministerstvo zahraničí. 1945–56 působil na ministerstvu informací a podílel se mj. jako člen tzv. Akčního výboru Národní fronty na práci očistné komise Svazu československých novinářů a obnovil členství v KSČ. 1956–61 pracoval na Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury. Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval. Užíval pseudonym Jean Lafécouv.

D: Scvrk se nám cvrk a jiné povídky, Londýn 1944 – rozšířeno pod titulem Naši v Anglii, 1946; O životě Jaroslava Haška, 1953; LČL 1, s. 64 (kde další bibliografie).

L: LČL 1, s. 63n.; rp (R. Pytlík), Zemřel Z. A., in: ČL, 1973, s. 213n.

P: LA PNP Praha.

Petr Šámal