ANDRŠT František 13.12.1897-30.9.1941: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
m (Holoubková přesunul stránku ANDRŠT František 13.2.1897-30.9.1941 na ANDRŠT František 13.12.1897-30.9.1941 bez založení přesměrování)
Bez shrnutí editace
Řádek 15: Řádek 15:
Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem
Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem
Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem
Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem
časopisu Bankovní úředník. Brzy po příchodu nacistických
časopisu ''Bankovní'' ''úředník''. Brzy po příchodu nacistických
okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina
okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina
a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se
a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se

Verze z 11. 3. 2016, 09:11

František ANDRŠT
Narození 13.12.1897
Místo narození Benešov u Prahy
Úmrtí 30.9.1941
Místo úmrtí Praha-Ruzyně
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39364

ANDRŠT, František, * 13. 12. 1897 Benešov u Prahy, † 30. 9. 1941 Praha, odborářský politik, účastník 2. odboje

Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem časopisu Bankovní úředník. Brzy po příchodu nacistických okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se významně na vzniku a formování Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ). Stal se jedním z jeho hlavních představitelů a řídil práci odborářů, především mezi železničáři a poštovními zaměstnanci. Od března 1940 do konce června 1941, kdy byl zatčen gestapem, ho zastupoval (společně s K. Bondym) v Ústředním vedení odboje domácího (ÚVOD). Na jaře 1940 se také zapojil do rozsáhlé zpravodajské činnosti spoluprací se skupinou vojenského odboje Obrana národa a s ústřední organizací ÚVODu. Po vyhlášení stanného práva 28. 9. 1941 byl odsouzen k trestu smrti a o dva dny později v Praze-Ruzyni popraven.

L: Nebylo bezejmenných, 1946, s. 16; ČBS, s. 15; Tomeš 1, s. 28; H. Kaufmannová, Léta 1938–45. Válečné vzpomínky, 1999, s. 233.

Jana Brabencová