BAKALÁŘ Jan Miroslav 16.7.1857-23.1.1935: Porovnání verzí
(BAKALÁŘ_Jan_Miroslav_16.7.1857) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.7.1857 | | datum narození = 16.7.1857 | ||
| místo narození = | | místo narození = Srbce u Kojetína | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 23.1.1935 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Podivín | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
55- Jazykovědec | 55- Jazykovědec | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BAKALÁŘ, Jan Miroslav''' ''(též BAKALÁŘ-SRBECKÝ, Johann Bakalar-Srbecky), * 16. 7. 1857 Srbce u Kojetína, † 23. 1. 1935 Podivín, katolický kněz, katecheta, spisovatel'' | |||
Rodák z Moravy. V mládí se rozhodl pro kněžskou dráhu. | |||
Gymnázium navštěvoval v Kroměříži a v Přerově. Pak odešel | |||
do Brna, kde začal studovat bohosloví. V brněnském alumnátě | |||
byl ovlivněn literární tradicí, zejména Růže Sušilovy, i tam | |||
vydávaného časopisu ''Muzeum''. Počal sbírat lidové pohádky | |||
a písně, které uveřejňoval časopisecky, a v řadě dalších listů | |||
''Brněnský'' ''hlas'', ''Komenský'', ''Literární'' ''obzor'', ''Literární'' ''listy'', ''Moravská'' | |||
''Orlice'', ''Pěstoun'', ''Slavia'', ''Světozor'', ''Učitelské'' ''listy'' aj. publikovat | |||
různé nábožensky orientované a eticko-mravní články, | |||
mimo jiné vystoupil 1881 proti špatné četbě (''O literatuře'' | |||
''krvavé''), častěji se zabýval tiskovou korupcí. Užíval četné šifry | |||
a pseudonymy, podle svého rodiště zejména Srbecký, J. M. B. | |||
Srbecký, Jan Miroslav Bakalář-Srbecký; J. B. Srbecký; Bkř.; | |||
Blř; J. B. Jako autor některých hesel přispěl do Kottova naučného | |||
slovníku a věnoval se umělým jazykům. 1882 vydal | |||
ve Velkém Meziříčí podle učebních textů Mořice Obhlídala | |||
''Mluvnici'' ''světomluvy'' ''volapük''. Po vysvěcení na kněze 1884 | |||
působil jako kaplan v duchovní správě v Křižanově, Jenešově | |||
a Bučovicích a administroval v Bohuslavicích. V té době se | |||
zabýval životy Cyrila a Metoděje, 1885 uveřejnil pojednání | |||
''O kulturním'' ''významu'' ''sv. Bratří'' ''Soluňských'' ''pro Moravu''. 1887 | |||
se stal katechetou měšťanských a obecních škol v Břeclavi. | |||
Téhož roku vydal ve Velkém Meziříčí samostatnou práci | |||
o volapüku ''Slovníček'' ''řeči'' ''světové'' ''volapük''. O volapücké řeči přispíval články a pojednáními do řady cizích periodik volapückého | |||
jazyka, vydávaných ve Vídni, Mnichově, Londýně | |||
a Turinu. Stal se tak jedním z prvních a známých českých | |||
šiřitelů tohoto umělého jazyka ve světě. Z Moravy přešel do | |||
vídeňské diecéze a 1912 se stal farářem v Angern u Vídně. Ve | |||
30. letech byl knězem ve Valticích. | |||
'''L:''' Urbánkův věstník bibliografický, 2, 1881, s. 134; Heller 3, 1889, s. 3; | |||
F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1899; M. Hýsek, | |||
Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 255; BOS 1912–32, díl 1, | |||
s. 870; OSN 3, s. 112; OSND 1/1, s. 399; ÖBL I, s. 45; J. Tumpach – | |||
A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 | |||
až do konce roku 1913, V, 1923, s. 1921–2322 (kde obecně udávané chybné | |||
datum narození); Kočího malý slovník naučný, 1925–29; KSN 1, s. 378; | |||
F. S. Frabša, Moravané v Praze, 1, 1940; Naše kniha 3, s. 120; J. Springer, Co | |||
dala Haná literatuře, 1947; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské | |||
literatuře, 1973, s. 367n. | |||
Jiří Rak, Marcella Husová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádek 19: | Řádek 62: | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1857]] | [[Kategorie:1857]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Srbce]] | ||
[[Kategorie:1935]] | |||
[[Kategorie:Podivín]] |
Verze z 24. 3. 2016, 08:11
Jan Miroslav BAKALÁŘ | |
Narození | 16.7.1857 |
---|---|
Místo narození | Srbce u Kojetína |
Úmrtí | 23.1.1935 |
Místo úmrtí | Podivín |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 55- Jazykovědec 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39964 |
BAKALÁŘ, Jan Miroslav (též BAKALÁŘ-SRBECKÝ, Johann Bakalar-Srbecky), * 16. 7. 1857 Srbce u Kojetína, † 23. 1. 1935 Podivín, katolický kněz, katecheta, spisovatel
Rodák z Moravy. V mládí se rozhodl pro kněžskou dráhu. Gymnázium navštěvoval v Kroměříži a v Přerově. Pak odešel do Brna, kde začal studovat bohosloví. V brněnském alumnátě byl ovlivněn literární tradicí, zejména Růže Sušilovy, i tam vydávaného časopisu Muzeum. Počal sbírat lidové pohádky a písně, které uveřejňoval časopisecky, a v řadě dalších listů Brněnský hlas, Komenský, Literární obzor, Literární listy, Moravská Orlice, Pěstoun, Slavia, Světozor, Učitelské listy aj. publikovat různé nábožensky orientované a eticko-mravní články, mimo jiné vystoupil 1881 proti špatné četbě (O literatuře krvavé), častěji se zabýval tiskovou korupcí. Užíval četné šifry a pseudonymy, podle svého rodiště zejména Srbecký, J. M. B. Srbecký, Jan Miroslav Bakalář-Srbecký; J. B. Srbecký; Bkř.; Blř; J. B. Jako autor některých hesel přispěl do Kottova naučného slovníku a věnoval se umělým jazykům. 1882 vydal ve Velkém Meziříčí podle učebních textů Mořice Obhlídala Mluvnici světomluvy volapük. Po vysvěcení na kněze 1884 působil jako kaplan v duchovní správě v Křižanově, Jenešově a Bučovicích a administroval v Bohuslavicích. V té době se zabýval životy Cyrila a Metoděje, 1885 uveřejnil pojednání O kulturním významu sv. Bratří Soluňských pro Moravu. 1887 se stal katechetou měšťanských a obecních škol v Břeclavi. Téhož roku vydal ve Velkém Meziříčí samostatnou práci o volapüku Slovníček řeči světové volapük. O volapücké řeči přispíval články a pojednáními do řady cizích periodik volapückého jazyka, vydávaných ve Vídni, Mnichově, Londýně a Turinu. Stal se tak jedním z prvních a známých českých šiřitelů tohoto umělého jazyka ve světě. Z Moravy přešel do vídeňské diecéze a 1912 se stal farářem v Angern u Vídně. Ve 30. letech byl knězem ve Valticích.
L: Urbánkův věstník bibliografický, 2, 1881, s. 134; Heller 3, 1889, s. 3; F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1899; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 255; BOS 1912–32, díl 1, s. 870; OSN 3, s. 112; OSND 1/1, s. 399; ÖBL I, s. 45; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, V, 1923, s. 1921–2322 (kde obecně udávané chybné datum narození); Kočího malý slovník naučný, 1925–29; KSN 1, s. 378; F. S. Frabša, Moravané v Praze, 1, 1940; Naše kniha 3, s. 120; J. Springer, Co dala Haná literatuře, 1947; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 367n.
Jiří Rak, Marcella Husová