BAKALÁŘ Jan Miroslav 16.7.1857-23.1.1935: Porovnání verzí

	Jan Miroslav BAKALÁŘ
Narození	16.7.1857
Místo narození	Srbce u Kojetína
Úmrtí	23.1.1935
Místo úmrtí	Podivín
Povolání	49- Náboženský nebo církevní činitel 55- Jazykovědec 63- Spisovatel
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39964

VizuálníWikitext

Verze z 24. 3. 2016, 08:11

BAKALÁŘ, Jan Miroslav (též BAKALÁŘ-SRBECKÝ, Johann Bakalar-Srbecky), * 16. 7. 1857 Srbce u Kojetína, † 23. 1. 1935 Podivín, katolický kněz, katecheta, spisovatel

Rodák z Moravy. V mládí se rozhodl pro kněžskou dráhu. Gymnázium navštěvoval v Kroměříži a v Přerově. Pak odešel do Brna, kde začal studovat bohosloví. V brněnském alumnátě byl ovlivněn literární tradicí, zejména Růže Sušilovy, i tam vydávaného časopisu Muzeum. Počal sbírat lidové pohádky a písně, které uveřejňoval časopisecky, a v řadě dalších listů Brněnský hlas, Komenský, Literární obzor, Literární listy, Moravská Orlice, Pěstoun, Slavia, Světozor, Učitelské listy aj. publikovat různé nábožensky orientované a eticko-mravní články, mimo jiné vystoupil 1881 proti špatné četbě (O literatuře krvavé), častěji se zabýval tiskovou korupcí. Užíval četné šifry a pseudonymy, podle svého rodiště zejména Srbecký, J. M. B. Srbecký, Jan Miroslav Bakalář-Srbecký; J. B. Srbecký; Bkř.; Blř; J. B. Jako autor některých hesel přispěl do Kottova naučného slovníku a věnoval se umělým jazykům. 1882 vydal ve Velkém Meziříčí podle učebních textů Mořice Obhlídala Mluvnici světomluvy volapük. Po vysvěcení na kněze 1884 působil jako kaplan v duchovní správě v Křižanově, Jenešově a Bučovicích a administroval v Bohuslavicích. V té době se zabýval životy Cyrila a Metoděje, 1885 uveřejnil pojednání O kulturním významu sv. Bratří Soluňských pro Moravu. 1887 se stal katechetou měšťanských a obecních škol v Břeclavi. Téhož roku vydal ve Velkém Meziříčí samostatnou práci o volapüku Slovníček řeči světové volapük. O volapücké řeči přispíval články a pojednáními do řady cizích periodik volapückého jazyka, vydávaných ve Vídni, Mnichově, Londýně a Turinu. Stal se tak jedním z prvních a známých českých šiřitelů tohoto umělého jazyka ve světě. Z Moravy přešel do vídeňské diecéze a 1912 se stal farářem v Angern u Vídně. Ve 30. letech byl knězem ve Valticích.

L: Urbánkův věstník bibliografický, 2, 1881, s. 134; Heller 3, 1889, s. 3; F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1899; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 255; BOS 1912–32, díl 1, s. 870; OSN 3, s. 112; OSND 1/1, s. 399; ÖBL I, s. 45; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, V, 1923, s. 1921–2322 (kde obecně udávané chybné datum narození); Kočího malý slovník naučný, 1925–29; KSN 1, s. 378; F. S. Frabša, Moravané v Praze, 1, 1940; Naše kniha 3, s. 120; J. Springer, Co dala Haná literatuře, 1947; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 367n.

Jiří Rak, Marcella Husová

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 | obrázek = No male portrait.png
 | datum narození = 16.7.1857
-| místo narození = Srbec (Srbce)
+| místo narození = Srbce u Kojetína
-| datum úmrtí =
+| datum úmrtí = 23.1.1935
-| místo úmrtí =
+| místo úmrtí = Podivín
 | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 - Jazykovědec
@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Jan Miroslav BAKALÁŘ
+}}
-== Literatura ==
+'''BAKALÁŘ, Jan Miroslav''' ''(též BAKALÁŘ-SRBECKÝ, Johann Bakalar-Srbecky), * 16. 7. 1857 Srbce u Kojetína, † 23. 1. 1935 Podivín, katolický kněz, katecheta, spisovatel''
+Rodák z Moravy. V mládí se rozhodl pro kněžskou dráhu.
+Gymnázium navštěvoval v Kroměříži a v Přerově. Pak odešel
+do Brna, kde začal studovat bohosloví. V brněnském alumnátě
+byl ovlivněn literární tradicí, zejména Růže Sušilovy, i tam
+vydávaného časopisu ''Muzeum''. Počal sbírat lidové pohádky
+a písně, které uveřejňoval časopisecky, a v řadě dalších listů
+''Brněnský'' ''hlas'', ''Komenský'', ''Literární'' ''obzor'', ''Literární'' ''listy'', ''Moravská''
+''Orlice'', ''Pěstoun'', ''Slavia'', ''Světozor'', ''Učitelské'' ''listy'' aj. publikovat
+různé nábožensky orientované a eticko-mravní články,
+mimo jiné vystoupil 1881 proti špatné četbě (''O literatuře''
+''krvavé''), častěji se zabýval tiskovou korupcí. Užíval četné šifry
+a pseudonymy, podle svého rodiště zejména Srbecký, J. M. B.
+Srbecký, Jan Miroslav Bakalář-Srbecký; J. B. Srbecký; Bkř.;
+Blř; J. B. Jako autor některých hesel přispěl do Kottova naučného
+slovníku a věnoval se umělým jazykům. 1882 vydal
+ve Velkém Meziříčí podle učebních textů Mořice Obhlídala
+''Mluvnici'' ''světomluvy'' ''volapük''. Po vysvěcení na kněze 1884
+působil jako kaplan v duchovní správě v Křižanově, Jenešově
+a Bučovicích a administroval v Bohuslavicích. V té době se
+zabýval životy Cyrila a Metoděje, 1885 uveřejnil pojednání
+''O kulturním'' ''významu'' ''sv. Bratří'' ''Soluňských'' ''pro Moravu''. 1887
+se stal katechetou měšťanských a obecních škol v Břeclavi.
+Téhož roku vydal ve Velkém Meziříčí samostatnou práci
+o volapüku ''Slovníček'' ''řeči'' ''světové'' ''volapük''. O volapücké řeči přispíval články a pojednáními do řady cizích periodik volapückého
+jazyka, vydávaných ve Vídni, Mnichově, Londýně
+a Turinu. Stal se tak jedním z prvních a známých českých
+šiřitelů tohoto umělého jazyka ve světě. Z Moravy přešel do
+vídeňské diecéze a 1912 se stal farářem v Angern u Vídně. Ve
+. letech byl knězem ve Valticích.
+'''L:''' Urbánkův věstník bibliografický, 2, 1881, s. 134; Heller 3, 1889, s. 3;
+F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1899; M. Hýsek,
+Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 255; BOS 1912–32, díl 1,
+s. 870; OSN 3, s. 112; OSND 1/1, s. 399; ÖBL I, s. 45; J. Tumpach –
+A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828
+až do konce roku 1913, V, 1923, s. 1921–2322 (kde obecně udávané chybné
+datum narození); Kočího malý slovník naučný, 1925–29; KSN 1, s. 378;
+F. S. Frabša, Moravané v Praze, 1, 1940; Naše kniha 3, s. 120; J. Springer, Co
+dala Haná literatuře, 1947; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské
+literatuře, 1973, s. 367n.
+Jiří Rak, Marcella Husová
 [[Kategorie:D]]
@@ Řádek 19: / Řádek 62: @@
 [[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 [[Kategorie:63- Spisovatel]]
 [[Kategorie:1857]]
-[[Kategorie:Srbec]]
+[[Kategorie:Srbce]]
+[[Kategorie:1935]]
+[[Kategorie:Podivín]]