BANDLER Rudolf 5.3.1878-?26.10.1941: Porovnání verzí
(BANDLER_Rudolf_1884-1941) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Rudolf BANDLER | | jméno = Rudolf BANDLER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 5.3.1878 | ||
| místo narození = Rumburk | | místo narození = Rumburk | ||
| datum úmrtí = 1941 | | datum úmrtí = po 26. 10. 1941 | ||
| místo úmrtí = Lodž | | místo úmrtí = Lodž-Chelmno (Polsko) | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BANDLER, Rudolf,''' ''* 5. 3. 1878 Rumburk, † po 26. 10. 1941 vyhlazovací tábor Lodž-Chelmno (Polsko), operní pěvec'' | |||
Pocházel z hudebnické rodiny v Rumburku. Jeho bratr Heinrich | |||
byl 1882–88 posluchačem pražské konzervatoře, sestra | |||
Lilly hrála na klavír. Studoval na vídeňské hudební akademii | |||
(Akademie für Musik und darstellende Kunst, 1904). V delším | |||
angažmá byl jako zpěvák od 1907 v Essenu, od 1912 byl | |||
po třináct let členem vídeňské Volksoper. Odtud hostoval | |||
v jiných divadlech (v německém divadle v Praze 1913 jako | |||
Bartolo, W. A. Mozart: ''Figarova'' ''svatba'', ve vídeňské státní | |||
opeře 1919, 1922, 1923) a přijímal letní angažmá ve Španělsku | |||
a Portugalsku (1922–24), v Brazílii (1928) aj., převážně | |||
ve Wagnerových operách. Od sezony 1927/28 do 1934 byl | |||
členem pražského německého divadla jako zpěvák a operní | |||
režisér. Po skončení angažmá na pražské scéně hostoval. Stal | |||
se renomovaným interpretem písní a od 1928 často vystupoval | |||
v pražském rozhlase. Vydal sbírku ''Humor'' ''im'' ''Liede'' (Schlesinger | |||
Berlín, b. d.). V Praze zpočátku zpíval wagnerovské | |||
basové role, s nimiž měl úspěch v zahraničí (Beckmesser, | |||
''Mistři'' ''pěvci'' ''norimberští''; Daland a Holanďan, ''Bludný'' ''Holanďan''), | |||
brzy však převážil obor bas buffo, v němž vytvořil řadu | |||
dokonale vypracovaných postav staršího repertoáru (Leporello, | |||
W. A. Mozart: ''Don'' ''Giovanni''; Figaro, W. A. Mozart: ''Figarova'' | |||
''svatba''; Sluha, W. A. Mozart: ''La finta'' ''semplice''; Doktor Pandolfo, G. B. Pergolesi: ''Služka'' ''paní''), v operách 19. století | |||
(Kecal, B. Smetana: ''Prodaná'' ''nevěsta''; Bartolo, G. Rossini: | |||
''Lazebník'' ''sevillský'') i v soudobých dílech (Ďábel, Th . Veidl: | |||
''Kranwit'', premiéra 1929; Hicktier, E. Dohnányi: ''Tenor'', Peachum, | |||
K. Weill – B. Brecht: ''Třígrošová'' ''opera''). | |||
'''L:''' Pazdírek 1, s. 34 (uvádí datum narození 1884); Jews of Czechoslowakia. | |||
A collection of essays describing the story of Jewish participation in every | |||
aspect of Czechoslovak life between two World Wars, Philadelphia – New | |||
York 1968, s. 552 v pozn.; K. J. Kutsch – L. Riemens, Grosses Sängerlexikon, | |||
3. vyd., Berlin 1997, sv. 1, s. 174; LDM 1, s. 136n.; E. Jirgens, Der Deutsche | |||
Rundfunk der 1. Tschechoslowakischen Republik, Musiksendungen 1925 | |||
bis 1938, Datenbanken und Texte, CD-ROM Sudetendeutsches Musikinstitut | |||
Regensburg, 1999 (přehled rozhlasových programů); W. Beetz, Das | |||
Wiener Opernhaus 1869 bis 1955, Zürich 1955, s. 67; Zeit im Bild 1927/ | |||
28, 25. 3. 1928, č. 21 (foto). | |||
Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1878]] | |||
[[Kategorie: | |||
[[Kategorie:Rumburk]] | [[Kategorie:Rumburk]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Chelmno]] |
Verze z 5. 4. 2016, 10:39
Rudolf BANDLER | |
![]() | |
Narození | 5.3.1878 |
---|---|
Místo narození | Rumburk |
Úmrtí | po 26. 10. 1941 |
Místo úmrtí | Lodž-Chelmno (Polsko) |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83374 |
BANDLER, Rudolf, * 5. 3. 1878 Rumburk, † po 26. 10. 1941 vyhlazovací tábor Lodž-Chelmno (Polsko), operní pěvec
Pocházel z hudebnické rodiny v Rumburku. Jeho bratr Heinrich byl 1882–88 posluchačem pražské konzervatoře, sestra Lilly hrála na klavír. Studoval na vídeňské hudební akademii (Akademie für Musik und darstellende Kunst, 1904). V delším angažmá byl jako zpěvák od 1907 v Essenu, od 1912 byl po třináct let členem vídeňské Volksoper. Odtud hostoval v jiných divadlech (v německém divadle v Praze 1913 jako Bartolo, W. A. Mozart: Figarova svatba, ve vídeňské státní opeře 1919, 1922, 1923) a přijímal letní angažmá ve Španělsku a Portugalsku (1922–24), v Brazílii (1928) aj., převážně ve Wagnerových operách. Od sezony 1927/28 do 1934 byl členem pražského německého divadla jako zpěvák a operní režisér. Po skončení angažmá na pražské scéně hostoval. Stal se renomovaným interpretem písní a od 1928 často vystupoval v pražském rozhlase. Vydal sbírku Humor im Liede (Schlesinger Berlín, b. d.). V Praze zpočátku zpíval wagnerovské basové role, s nimiž měl úspěch v zahraničí (Beckmesser, Mistři pěvci norimberští; Daland a Holanďan, Bludný Holanďan), brzy však převážil obor bas buffo, v němž vytvořil řadu dokonale vypracovaných postav staršího repertoáru (Leporello, W. A. Mozart: Don Giovanni; Figaro, W. A. Mozart: Figarova svatba; Sluha, W. A. Mozart: La finta semplice; Doktor Pandolfo, G. B. Pergolesi: Služka paní), v operách 19. století (Kecal, B. Smetana: Prodaná nevěsta; Bartolo, G. Rossini: Lazebník sevillský) i v soudobých dílech (Ďábel, Th . Veidl: Kranwit, premiéra 1929; Hicktier, E. Dohnányi: Tenor, Peachum, K. Weill – B. Brecht: Třígrošová opera).
L: Pazdírek 1, s. 34 (uvádí datum narození 1884); Jews of Czechoslowakia. A collection of essays describing the story of Jewish participation in every aspect of Czechoslovak life between two World Wars, Philadelphia – New York 1968, s. 552 v pozn.; K. J. Kutsch – L. Riemens, Grosses Sängerlexikon, 3. vyd., Berlin 1997, sv. 1, s. 174; LDM 1, s. 136n.; E. Jirgens, Der Deutsche Rundfunk der 1. Tschechoslowakischen Republik, Musiksendungen 1925 bis 1938, Datenbanken und Texte, CD-ROM Sudetendeutsches Musikinstitut Regensburg, 1999 (přehled rozhlasových programů); W. Beetz, Das Wiener Opernhaus 1869 bis 1955, Zürich 1955, s. 67; Zeit im Bild 1927/ 28, 25. 3. 1928, č. 21 (foto).
Jitka Ludvová