BARTOCHA Josef 21.3.1859-3.11.1927: Porovnání verzí
(BARTOCHA_Josef_21.3.1859-3.11.1927) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.3.1859 | | datum narození = 21.3.1859 | ||
| místo narození = | | místo narození = Lověšice (Přerov nad Labem) | ||
| datum úmrtí = 3.11.1927 | | datum úmrtí = 3.11.1927 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Olomouc | ||
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | | povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | ||
64- Překladatel | 64- Překladatel | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BARTOCHA, Josef,''' ''* 21. 3. 1859 Lověšice (Přerov nad Labem), † 3. 11. 1927 Olomouc, literární historik a kritik, filolog, překladatel, editor, pedagog'' | |||
Pocházel ze zámožné rodiny lověšického rolníka Františka | |||
B. a Františky, rozené Slováčkové. Obecnou školu vychodil | |||
1870 v Horní Moštěnici. Nižší české reálné gymnázium navštěvoval do 1874 v Přerově, pak v Olomouci, kde na | |||
Slovanském gymnáziu 1878 maturoval. Pod vlivem Vicence | |||
Praseka, svého tamního učitele, začal sbírat dialektologický | |||
materiál a věnovat se staročeské literatuře a slovanským jazykům. | |||
1878 si v Praze na ještě nerozdělené filozofické fakultě | |||
zapsal obor klasická filologie – čeština. Stal se mimo jiné | |||
žákem Jana Gebauera. 1879–80 přerušil studia, aby vykonal | |||
vojenskou službu v Praze a Josefově. Na filozofické fakultě | |||
pak pokračoval a univerzitu po dvou letech 1884 dokončil. | |||
1881 se ještě jako univerzitní student stal členem výboru | |||
Jednoty českých filologů a 1882 nastoupil jako suplent na | |||
gymnázium v Přerově. 1889–90 učil na nižším českém slovanském | |||
gymnáziu na Starém Brně. V té době se spřátelil | |||
s Františkem Bartošem, ředitelem tamního gymnázia, s nímž | |||
pak spolupracoval na jeho ''Dialektologickém'' ''slovníku''. 1891 | |||
odešel jako profesor do Olomouce, kde do 1908 učil na | |||
českojazyčném gymnáziu latinu, řečtinu, češtinu. 1893 se | |||
oženil s dcerou zlínského vlastence Antonína Minaříka. 1895 | |||
přeložil text oratoria Josefa Haydna ''Stvoření'' a v dalších letech | |||
vydal komentovaná školní vydání tří Shakespearových dramat | |||
ve Sládkových překladech (''Macbeth'', 1897, ''Julius'' ''Caesar'', | |||
1897, a ''Coriolanus'', 1902). Roku 1900 se stal dopisujícím | |||
členem Matice české. 1907 uveřejnil větší studii o Aloisi Vojtěchu | |||
Šemberovi (1907) a především své nejvýznačnější dílo, | |||
týkající se života a činnosti zakladatele české vědy na Moravě | |||
Františka Bartoše. Ze tří prací, které mu věnoval, shromáždil | |||
nejvíce údajů i osobní povahy v metodicky pozitivistické publikaci | |||
''Z pamětí'' ''a života'' ''F. Bartoše'' (1907). 1908 byl B. jmenován | |||
ředitelem gymnázia v Uherském Hradišti, kde působil | |||
do 1926. Současně do 1914 vykonával funkci okresního inspektora | |||
českých škol. Stejně jako v předchozích působištích | |||
vyvíjel i v Uherském Hradišti intenzivní národně kulturní | |||
činnost v různých spolcích a organizacích, 1910 také jako | |||
člen uherskohradišťského zastupitelstva, později jako člen | |||
městské rady. Ve Vídni, kde 1912 prodělal operaci, navázal | |||
přátelství s Josefem Svatoplukem Macharem. V dalších literárních | |||
pracích se zaměřil na kulturní historii Moravy, především | |||
na dobu národního obrození a rok 1848 (''K dějinám'' | |||
''Lípy'' ''slovanské'' ''v Olomouci'' ''r. 1848–1849'', 1914 aj.). | |||
V červenci 1926 odešel na odpočinek do Olomouce. Zanechal | |||
řadu materiálově podložených, především lingvistických | |||
prací o moravských nářečích (zejména popis dolnobečevského | |||
nářečí), z nichž čerpali jak F. Bartoš, tak J. Gebauer. | |||
Zabýval se i dějinami českého jazyka na Moravě. V popularizačních | |||
článcích, fejetonech a kritikách se v časopisech | |||
věnoval krajovým kulturním událostem. V letech 1888–89 | |||
a 1892–1902 redigoval ''Moravský'' ''kalendář'' ''národní''. Užíval | |||
pseudonym ACHOTRAB, Ráb. Jeho syn Rostislav B. | |||
(1896–1978) byl překladatelem. | |||
'''D:''' in: Sborník Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, odd. B. společenské | |||
vědy IV, 1956/58 (kde bibliografie B. díla). | |||
'''L:''' OSN 28, s. 88; OSND 1, s. 462; KSN 1, s. 435. Nekrology: S. Souček, | |||
in: Naše věda 1928, č. 3–4, s. 82; rb (R. Bartocha), J. B. zemřel, in: Lidové | |||
noviny 5. 11. 1927 (uvedeno chybné datum úmrtí); B. Vybíral, in: Časopis | |||
Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci 1928, s. 155; F. Jilík, J. B. | |||
učitel a spisovatel, in: XLIV Výroční zpráva státního reálného gymnasia | |||
v Uherském Hradišti za školní rok 1927/28 (kde i soupis prací); 50 let reálného | |||
gymnasia v Uherském Hradišti, 1934, s. 48, 189; R. Fischer, in: Olomoucký | |||
památník k 60. výročí českého gymnasia v Olomouci 1848–1918, | |||
1938, s. 46, 56, 170; J. Skutil, J. B. (1859–1927), in: Sborník Krajského | |||
vlastivědného muzea v Olomouci, odd. B – společenské vědy IV, 1956/58; | |||
týž, Z olomouckých styků F. Bartoše, in: Zprávy Krajského Vlastivědného | |||
muzea v Olomouci 1957; R. Bartocha, O působení J. B. na hradišťské | |||
školství, in: Zpravodaj města Uherského Hradiště 1969; LČL 1, s. 137; | |||
M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 190; Osobnosti | |||
střední Moravy, 2002. | |||
Marcella Husová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
Řádek 19: | Řádek 93: | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
[[Kategorie:1859]] | [[Kategorie:1859]] | ||
[[Kategorie:Lověšice]] | |||
[[Kategorie:1927]] | [[Kategorie:1927]] | ||
[[Kategorie:Olomouc]] |
Verze z 8. 4. 2016, 10:43
Josef BARTOCHA | |
![]() | |
Narození | 21.3.1859 |
---|---|
Místo narození | Lověšice (Přerov nad Labem) |
Úmrtí | 3.11.1927 |
Místo úmrtí | Olomouc |
Povolání |
65- Literární historik, kritik nebo teoretik 64- Překladatel 55- Jazykovědec |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40240 |
BARTOCHA, Josef, * 21. 3. 1859 Lověšice (Přerov nad Labem), † 3. 11. 1927 Olomouc, literární historik a kritik, filolog, překladatel, editor, pedagog
Pocházel ze zámožné rodiny lověšického rolníka Františka B. a Františky, rozené Slováčkové. Obecnou školu vychodil 1870 v Horní Moštěnici. Nižší české reálné gymnázium navštěvoval do 1874 v Přerově, pak v Olomouci, kde na Slovanském gymnáziu 1878 maturoval. Pod vlivem Vicence Praseka, svého tamního učitele, začal sbírat dialektologický materiál a věnovat se staročeské literatuře a slovanským jazykům. 1878 si v Praze na ještě nerozdělené filozofické fakultě zapsal obor klasická filologie – čeština. Stal se mimo jiné žákem Jana Gebauera. 1879–80 přerušil studia, aby vykonal vojenskou službu v Praze a Josefově. Na filozofické fakultě pak pokračoval a univerzitu po dvou letech 1884 dokončil. 1881 se ještě jako univerzitní student stal členem výboru Jednoty českých filologů a 1882 nastoupil jako suplent na gymnázium v Přerově. 1889–90 učil na nižším českém slovanském gymnáziu na Starém Brně. V té době se spřátelil s Františkem Bartošem, ředitelem tamního gymnázia, s nímž pak spolupracoval na jeho Dialektologickém slovníku. 1891 odešel jako profesor do Olomouce, kde do 1908 učil na českojazyčném gymnáziu latinu, řečtinu, češtinu. 1893 se oženil s dcerou zlínského vlastence Antonína Minaříka. 1895 přeložil text oratoria Josefa Haydna Stvoření a v dalších letech vydal komentovaná školní vydání tří Shakespearových dramat ve Sládkových překladech (Macbeth, 1897, Julius Caesar, 1897, a Coriolanus, 1902). Roku 1900 se stal dopisujícím členem Matice české. 1907 uveřejnil větší studii o Aloisi Vojtěchu Šemberovi (1907) a především své nejvýznačnější dílo, týkající se života a činnosti zakladatele české vědy na Moravě Františka Bartoše. Ze tří prací, které mu věnoval, shromáždil nejvíce údajů i osobní povahy v metodicky pozitivistické publikaci Z pamětí a života F. Bartoše (1907). 1908 byl B. jmenován ředitelem gymnázia v Uherském Hradišti, kde působil do 1926. Současně do 1914 vykonával funkci okresního inspektora českých škol. Stejně jako v předchozích působištích vyvíjel i v Uherském Hradišti intenzivní národně kulturní činnost v různých spolcích a organizacích, 1910 také jako člen uherskohradišťského zastupitelstva, později jako člen městské rady. Ve Vídni, kde 1912 prodělal operaci, navázal přátelství s Josefem Svatoplukem Macharem. V dalších literárních pracích se zaměřil na kulturní historii Moravy, především na dobu národního obrození a rok 1848 (K dějinám Lípy slovanské v Olomouci r. 1848–1849, 1914 aj.).
V červenci 1926 odešel na odpočinek do Olomouce. Zanechal řadu materiálově podložených, především lingvistických prací o moravských nářečích (zejména popis dolnobečevského nářečí), z nichž čerpali jak F. Bartoš, tak J. Gebauer. Zabýval se i dějinami českého jazyka na Moravě. V popularizačních článcích, fejetonech a kritikách se v časopisech věnoval krajovým kulturním událostem. V letech 1888–89 a 1892–1902 redigoval Moravský kalendář národní. Užíval pseudonym ACHOTRAB, Ráb. Jeho syn Rostislav B. (1896–1978) byl překladatelem.
D: in: Sborník Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, odd. B. společenské vědy IV, 1956/58 (kde bibliografie B. díla).
L: OSN 28, s. 88; OSND 1, s. 462; KSN 1, s. 435. Nekrology: S. Souček, in: Naše věda 1928, č. 3–4, s. 82; rb (R. Bartocha), J. B. zemřel, in: Lidové noviny 5. 11. 1927 (uvedeno chybné datum úmrtí); B. Vybíral, in: Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci 1928, s. 155; F. Jilík, J. B. učitel a spisovatel, in: XLIV Výroční zpráva státního reálného gymnasia v Uherském Hradišti za školní rok 1927/28 (kde i soupis prací); 50 let reálného gymnasia v Uherském Hradišti, 1934, s. 48, 189; R. Fischer, in: Olomoucký památník k 60. výročí českého gymnasia v Olomouci 1848–1918, 1938, s. 46, 56, 170; J. Skutil, J. B. (1859–1927), in: Sborník Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, odd. B – společenské vědy IV, 1956/58; týž, Z olomouckých styků F. Bartoše, in: Zprávy Krajského Vlastivědného muzea v Olomouci 1957; R. Bartocha, O působení J. B. na hradišťské školství, in: Zpravodaj města Uherského Hradiště 1969; LČL 1, s. 137; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 190; Osobnosti střední Moravy, 2002.
Marcella Husová