BÁRTŮ Nina 3.4.1904-14.11.1992: Porovnání verzí
(BÁRTŮ_Nina_3.4.1904-1992) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| datum narození = 3.4.1904 | | datum narození = 3.4.1904 | ||
| místo narození = Protivín | | místo narození = Protivín | ||
| datum úmrtí = 1992 | | datum úmrtí = 14.11.1992 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BÁRTŮ, Nina''' ''(vl. jm. Anna, provd. Kašková), * 3. 4. 1904 Protivín, † 14. 11. 1992 Praha, herečka'' | |||
Sestra pěvkyně Mary B.-Loukotové (1902–1960). Povolání | |||
herečky si B. zvolila už v mládí a připravovala se k němu na | |||
pražské konzervatoři, kterou absolvovala 1925. Už v době | |||
studia sbírala praktické herecké zkušenosti spolu s dalšími | |||
avantgardními konzervatoristy v rámci Volného sdružení | |||
posluchačů konzervatoře a tzv. Scény adeptů. 1926–27 | |||
získala angažmá ve Východoslovenském národním divadle | |||
v Košicích. Poté se vrátila do Prahy, kde se stala přechodně | |||
členkou souboru divadla pro děti Vojty Mertena. K významným | |||
etapám jejího hereckého života patřila 1929–34 a 1935 | |||
spolupráce s Osvobozeným divadlem Jiřího Voskovce a Jana | |||
Wericha. Od 1929 vystupovala jako Astrolabe ve hře ''Fata'' | |||
''Morgana'', ve které mj. karikovala počátky hollywoodského | |||
zvukového filmu. Uplatnila se i v dalších hrách Voskovce | |||
a Wericha, např. jako Mercedes (''Sever'' ''proti'' ''jihu'', 1930), Baby | |||
Polly (''Svět'' ''za mřížemi'', 1933). Po odchodu z Osvobozeného | |||
divadla působila 1935–71 na řadě českých scén v Plzni, | |||
Brně, Praze a Jihlavě. Významné herecké příležitosti získala | |||
zejména v Brně a v pražském Vinohradském divadle. Zaměřovala | |||
se často i opakovaně na dramatické role klasického a | |||
moderního repertoáru, jakou byla např. Maryša (A. a V. Mrštíkové), | |||
Antigona (Sofoklés), Matka (K. Čapek, 1935), Klára | |||
(F. Dürenmatt, ''Návštěva'' ''staré'' ''dámy'', 1967). | |||
'''L:''' DČD 4, s. 82, 93, 224, 416, 650; MČE 1, s. 363; L. Bartošek, Náš fi lm, | |||
1985, s. 169; Tomeš 1, s. 53. | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie:1904]] | [[Kategorie:1904]] | ||
[[Kategorie:Protivín]] | [[Kategorie:Protivín]] | ||
[[Kategorie:1992]] | [[Kategorie:1992]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 22. 4. 2016, 07:12
| Nina BÁRTŮ | |
 | |
| Narození | 3.4.1904 |
|---|---|
| Místo narození | Protivín |
| Úmrtí | 14.11.1992 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40328 |
BÁRTŮ, Nina (vl. jm. Anna, provd. Kašková), * 3. 4. 1904 Protivín, † 14. 11. 1992 Praha, herečka
Sestra pěvkyně Mary B.-Loukotové (1902–1960). Povolání herečky si B. zvolila už v mládí a připravovala se k němu na pražské konzervatoři, kterou absolvovala 1925. Už v době studia sbírala praktické herecké zkušenosti spolu s dalšími avantgardními konzervatoristy v rámci Volného sdružení posluchačů konzervatoře a tzv. Scény adeptů. 1926–27 získala angažmá ve Východoslovenském národním divadle v Košicích. Poté se vrátila do Prahy, kde se stala přechodně členkou souboru divadla pro děti Vojty Mertena. K významným etapám jejího hereckého života patřila 1929–34 a 1935 spolupráce s Osvobozeným divadlem Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Od 1929 vystupovala jako Astrolabe ve hře Fata Morgana, ve které mj. karikovala počátky hollywoodského zvukového filmu. Uplatnila se i v dalších hrách Voskovce a Wericha, např. jako Mercedes (Sever proti jihu, 1930), Baby Polly (Svět za mřížemi, 1933). Po odchodu z Osvobozeného divadla působila 1935–71 na řadě českých scén v Plzni, Brně, Praze a Jihlavě. Významné herecké příležitosti získala zejména v Brně a v pražském Vinohradském divadle. Zaměřovala se často i opakovaně na dramatické role klasického a moderního repertoáru, jakou byla např. Maryša (A. a V. Mrštíkové), Antigona (Sofoklés), Matka (K. Čapek, 1935), Klára (F. Dürenmatt, Návštěva staré dámy, 1967).
L: DČD 4, s. 82, 93, 224, 416, 650; MČE 1, s. 363; L. Bartošek, Náš fi lm, 1985, s. 169; Tomeš 1, s. 53.
Pavla Vošahlíková