BAUM Antonín 12.5.1830-2.5.1886: Porovnání verzí
(BAUM_Antonín_12.5.1830-2.5.1886) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BAUM, Antonín,''' ''* 12. 5. 1830 Praha, † 2. 5. 1886 Praha, architekt, stavitel, historik umění, archeolog'' | |||
Do 1852 studoval na Českém stavovském polytechnickém | |||
ústavu v Praze. Kromě stavitelství se zajímal i o archeologii, | |||
botaniku, mineralogii a chemii. Ihned po studiích nastoupil | |||
jako kreslič do ateliéru Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Významně | |||
se tam podílel např. na zpracování prováděcích plánů pro | |||
kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. 1873 se stal | |||
technickým ředitelem Stavební banky pro předměstí pražská. | |||
V této funkci se zabýval zejména regulací Smíchova. 1874 | |||
založil spolu s Friedrichem Münzbergerem vlastní ateliér, | |||
spolupracoval také s Antonínem Viktorem Barvitiem. Podílel | |||
se na rekonstrukčních aktivitách vyšehradské kapituly, | |||
reromanizoval rotundu sv. Martina, spolu s F. Münzbergerem | |||
neobarokně upravil kapli Panny Marie Šancovní a navrhl výklenkovou | |||
kapli při jihozápadním nároží zdi vyšehradského hřbitova pro barokní pískovcovou sochu sv. Ludmily. B. | |||
rekonstrukce památek byly prováděny od neorománského | |||
po neobarokní sloh, samostatná historizující tvorba se u něj | |||
vyvíjela od romantického pojetí k přísnému historismu s těžištěm | |||
v neorenesanci (především soubor veřejných budov | |||
v Karlíně). Těsná spolupráce s F. Münzbergerem vedla v dosavadní | |||
literatuře k řadě omylů a nepřesností v atribucích, | |||
některé samostatné Münzbergerovy projekty jsou doposud | |||
připisovány B. a naopak, u některých je jejich vzájemný autorský | |||
podíl nejasný. | |||
B. se věnoval také uměleckohistorickým a archeologickým | |||
výzkumům. 1865 se stal spoluzakladatelem Historického | |||
spolku, byl členem Jednoty pro dostavění hlavního chrámu | |||
sv. Víta, Archeologického sboru NM a několika dalších archeologických | |||
spolků, dopisovatelem a později konzervátorem | |||
vídeňské K. k. Centralcommission zur Erforschung und | |||
Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale. Z pověření | |||
Historického spolku prováděl průzkum kostela Narození | |||
P. Marie, zámku v Roudnici nad Labem a komendy johanitů | |||
ve Strakonicích, kde odkryl část freskové malby. Publikoval | |||
řadu studií o stavebních památkách. | |||
Dalším okruhem jeho zájmu byla středověká knižní malba. | |||
Po smrti Jana Erazima Vocela dokončil a vydal jeho práci | |||
o Velislavově bibli. V rukopisech knihovny NM odhalil jako | |||
první razury a vpisky, které měly změnit dataci nebo provenienci | |||
některých z nich ve prospěch obrazu české národní | |||
minulosti. Pracoval také na slovníku českých malířů, sochařů | |||
a architektů. | |||
'''D:''' opravy kostela Narození P. Marie ve Vodňanech, 1875–76 (s V. I. Ullmannem); | |||
Nové české divadlo v Praze na novoměstském hradebním okruhu, | |||
1876 (zbořeno 1885); vybavení kostela sv. Václava ve Velelibech u Nymburka, | |||
1876–78 (s F. Münzbergerem); nájemní dům čp. 763/II na Jungmannově | |||
náměstí v Praze, 1878–79; podíl na regotizaci interiéru kostela sv. Štěpána na | |||
Novém Městě pražském, 1879; hlavní oltář sv. patronů proti moru v kostele | |||
sv. Rocha v Praze na Olšanech, 1879; úpravy Staroměstské radnice – velká | |||
zasedací síň sboru obecních starších a jižní fasáda bývalého domu Mikše | |||
kožešníka, 1879; úprava interiérů Španělské synagogy v Praze, 1882–93; | |||
úprava západního průčelí kostela sv. Václava v Činěvsi u Nymburka, po | |||
1882; úprava hlavního oltáře v kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském, | |||
po 1883; oprava vily Amerika v Praze, 1884–86; budova Náprstkova muzea | |||
čp. 270/I v Praze, 1886 (s F. Münzbergerem); radnice v Karlíně, čp. 316 | |||
v Kollárově ulici, 1886–87 (s F. Münzbergerem); dům čp. 41–42 v Nymburce, | |||
1886; přestavba kostela sv. Václava v Nové Vsi u Kolína, 1886; výběr | |||
odborných publikací: Klášter Nepomucký pod Zelenou Horou, in: Květy 6, | |||
1871; Kostel a klášter sv. Mikuláše v Starém Městě pražském, in: PA 9, 1874 | |||
(1871), s. 315; Jak se píše historie umění českého, in: tamtéž, s. 36n., 240n.; | |||
České glosy a miniatury v „Mater verborum“, in: ČNM 51, 1877, s. 120n.; | |||
Příspěvek k dějinám Španělského sálu na hradě Pražském, in: Zprávy SIA 17, | |||
1882; Příspěvky ku životopisu některých v Praze druhdy činných stavitelů, | |||
kameníků a štukatérů, in: tamtéž 16, 1881 a 17, 1882. | |||
'''L:''' OSN 3, s. 500; MSN 1, s. 419; Toman 1, s. 44; K. Benda, Vocelovi | |||
pokračovatelé a současníci, in: Kapitoly z českého dějepisu umění 1, 1986, | |||
s. 106n., s. 119n.; NEČVU 1, s. 53n. | |||
Vladimír Czumalo | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:52- Archeolog]] | [[Kategorie:52- Archeolog]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
[[Kategorie:1830]] | [[Kategorie:1830]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 11. 5. 2016, 07:25
Antonín BAUM | |
![]() | |
Narození | 12.5.1830 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 2.5.1886 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
52- Archeolog 74- Architekt 53- Historik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40502 |
BAUM, Antonín, * 12. 5. 1830 Praha, † 2. 5. 1886 Praha, architekt, stavitel, historik umění, archeolog
Do 1852 studoval na Českém stavovském polytechnickém ústavu v Praze. Kromě stavitelství se zajímal i o archeologii, botaniku, mineralogii a chemii. Ihned po studiích nastoupil jako kreslič do ateliéru Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Významně se tam podílel např. na zpracování prováděcích plánů pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. 1873 se stal technickým ředitelem Stavební banky pro předměstí pražská. V této funkci se zabýval zejména regulací Smíchova. 1874 založil spolu s Friedrichem Münzbergerem vlastní ateliér, spolupracoval také s Antonínem Viktorem Barvitiem. Podílel se na rekonstrukčních aktivitách vyšehradské kapituly, reromanizoval rotundu sv. Martina, spolu s F. Münzbergerem neobarokně upravil kapli Panny Marie Šancovní a navrhl výklenkovou kapli při jihozápadním nároží zdi vyšehradského hřbitova pro barokní pískovcovou sochu sv. Ludmily. B. rekonstrukce památek byly prováděny od neorománského po neobarokní sloh, samostatná historizující tvorba se u něj vyvíjela od romantického pojetí k přísnému historismu s těžištěm v neorenesanci (především soubor veřejných budov v Karlíně). Těsná spolupráce s F. Münzbergerem vedla v dosavadní literatuře k řadě omylů a nepřesností v atribucích, některé samostatné Münzbergerovy projekty jsou doposud připisovány B. a naopak, u některých je jejich vzájemný autorský podíl nejasný.
B. se věnoval také uměleckohistorickým a archeologickým výzkumům. 1865 se stal spoluzakladatelem Historického spolku, byl členem Jednoty pro dostavění hlavního chrámu sv. Víta, Archeologického sboru NM a několika dalších archeologických spolků, dopisovatelem a později konzervátorem vídeňské K. k. Centralcommission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale. Z pověření Historického spolku prováděl průzkum kostela Narození P. Marie, zámku v Roudnici nad Labem a komendy johanitů ve Strakonicích, kde odkryl část freskové malby. Publikoval řadu studií o stavebních památkách.
Dalším okruhem jeho zájmu byla středověká knižní malba. Po smrti Jana Erazima Vocela dokončil a vydal jeho práci o Velislavově bibli. V rukopisech knihovny NM odhalil jako první razury a vpisky, které měly změnit dataci nebo provenienci některých z nich ve prospěch obrazu české národní minulosti. Pracoval také na slovníku českých malířů, sochařů a architektů.
D: opravy kostela Narození P. Marie ve Vodňanech, 1875–76 (s V. I. Ullmannem); Nové české divadlo v Praze na novoměstském hradebním okruhu, 1876 (zbořeno 1885); vybavení kostela sv. Václava ve Velelibech u Nymburka, 1876–78 (s F. Münzbergerem); nájemní dům čp. 763/II na Jungmannově náměstí v Praze, 1878–79; podíl na regotizaci interiéru kostela sv. Štěpána na Novém Městě pražském, 1879; hlavní oltář sv. patronů proti moru v kostele sv. Rocha v Praze na Olšanech, 1879; úpravy Staroměstské radnice – velká zasedací síň sboru obecních starších a jižní fasáda bývalého domu Mikše kožešníka, 1879; úprava interiérů Španělské synagogy v Praze, 1882–93; úprava západního průčelí kostela sv. Václava v Činěvsi u Nymburka, po 1882; úprava hlavního oltáře v kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském, po 1883; oprava vily Amerika v Praze, 1884–86; budova Náprstkova muzea čp. 270/I v Praze, 1886 (s F. Münzbergerem); radnice v Karlíně, čp. 316 v Kollárově ulici, 1886–87 (s F. Münzbergerem); dům čp. 41–42 v Nymburce, 1886; přestavba kostela sv. Václava v Nové Vsi u Kolína, 1886; výběr odborných publikací: Klášter Nepomucký pod Zelenou Horou, in: Květy 6, 1871; Kostel a klášter sv. Mikuláše v Starém Městě pražském, in: PA 9, 1874 (1871), s. 315; Jak se píše historie umění českého, in: tamtéž, s. 36n., 240n.; České glosy a miniatury v „Mater verborum“, in: ČNM 51, 1877, s. 120n.; Příspěvek k dějinám Španělského sálu na hradě Pražském, in: Zprávy SIA 17, 1882; Příspěvky ku životopisu některých v Praze druhdy činných stavitelů, kameníků a štukatérů, in: tamtéž 16, 1881 a 17, 1882.
L: OSN 3, s. 500; MSN 1, s. 419; Toman 1, s. 44; K. Benda, Vocelovi pokračovatelé a současníci, in: Kapitoly z českého dějepisu umění 1, 1986, s. 106n., s. 119n.; NEČVU 1, s. 53n.
Vladimír Czumalo