BELADA Antonín 26.2.1881-20.4.1936: Porovnání verzí
(BELADA_Antonín_26.2.1881-20.4.1936) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.2.1881 | | datum narození = 26.2.1881 | ||
| místo narození = Křivsoudov | | místo narození = Křivsoudov u Vlašimi | ||
| datum úmrtí = 20.4.1936 | | datum úmrtí = 20.4.1936 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BELADA, Antonín,''' ''* 26. 2. 1881 Křivsoudov u Vlašimi, † 20. 4. 1936 Praha, architekt, stavitel'' | |||
Narodil se v rodině pekaře a hospodáře Aloise B. jako páté | |||
z dvanácti dětí. Jeho bratry byli Bohumil B. (1874–1964) | |||
a Karel B. (1883–1953). Absolvoval obecnou a měšťanskou | |||
školu v Dolních Kralovicích a ve Vlašimi. Poté přešel na stavitelské | |||
oddělení vyšší průmyslové školy v Praze a 1900 tam | |||
maturoval. Praktikovat začal v kanceláři architekta Osvalda | |||
Polívky a spolupracoval se stavitelskou firmou Viktora Beneše. | |||
Později se stal zaměstnancem firmy Ivan J. Zlatin v Sofii, | |||
s níž se podílel na stavbě železnice Belovo – Kjustendil. Po | |||
návratu do Prahy se zabýval průkopem Letnou a zpracoval | |||
vlastní návrh na Letenský tunel. 1910 absolvoval stavitelskou | |||
zkoušku. 1912 založil vlastní projekční firmu, zaměřenou na | |||
stavbu obytných domů. Po vypuknutí první světové války byl | |||
povolán do armády. Titul inženýra mu byl na základě vykonaných prací úředně přiznán až 1918 po demobilizaci. Po 1918 | |||
realizovala jeho firma řadu velkých veřejných staveb převážně | |||
v Praze, mezi nimi budovu Histologického a embryologického | |||
ústavu UK na Albertově, plicní a další pavilony nemocnice | |||
na Bulovce, budovy ministerstva obchodu a průmyslu | |||
na Františku, Filozofické fakulty UK, prosektury ve Vinohradské | |||
nemocnici, Vojenský stadion na Strahově. 1928–30 | |||
postavil palác Valdek s kavárnou a kinem na náměstí Míru | |||
(s bratrem Bohumilem), budovu polikliniky a ošetřovatelské | |||
školy na Karlově náměstí, několik dalších školních budov: | |||
učňovskou na Žižkově, dívčí rodinnou v Podskalské ulici, | |||
měšťanskou v Nuslích, školu Na Pražačce na Žižkově. Kromě | |||
toho B. firma za první republiky vybudovala řadu obytných | |||
domů v Holešovicích, na Ořechovce, v Dejvicích, v Bubenči, | |||
v Podbabě, ve Vršovicích, na Žižkově, Pankráci, Letné aj. | |||
'''L:''' V. Valchářová, Bratři Beladové, in: Architekt 21, 1997, s. 49n.; Myška, | |||
s. 41. | |||
Milada Sekyrková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:29- Stavař]] | [[Kategorie:29- Stavař]] | ||
[[Kategorie:1881]] | [[Kategorie:1881]] | ||
[[Kategorie:Křivsoudov]] | [[Kategorie:Křivsoudov]] | ||
[[Kategorie:1936]] | [[Kategorie:1936]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 7. 6. 2016, 12:42
| Antonín BELADA | |
 | |
| Narození | 26.2.1881 |
|---|---|
| Místo narození | Křivsoudov u Vlašimi |
| Úmrtí | 20.4.1936 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 29- Stavař |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59133 |
BELADA, Antonín, * 26. 2. 1881 Křivsoudov u Vlašimi, † 20. 4. 1936 Praha, architekt, stavitel
Narodil se v rodině pekaře a hospodáře Aloise B. jako páté z dvanácti dětí. Jeho bratry byli Bohumil B. (1874–1964) a Karel B. (1883–1953). Absolvoval obecnou a měšťanskou školu v Dolních Kralovicích a ve Vlašimi. Poté přešel na stavitelské oddělení vyšší průmyslové školy v Praze a 1900 tam maturoval. Praktikovat začal v kanceláři architekta Osvalda Polívky a spolupracoval se stavitelskou firmou Viktora Beneše. Později se stal zaměstnancem firmy Ivan J. Zlatin v Sofii, s níž se podílel na stavbě železnice Belovo – Kjustendil. Po návratu do Prahy se zabýval průkopem Letnou a zpracoval vlastní návrh na Letenský tunel. 1910 absolvoval stavitelskou zkoušku. 1912 založil vlastní projekční firmu, zaměřenou na stavbu obytných domů. Po vypuknutí první světové války byl povolán do armády. Titul inženýra mu byl na základě vykonaných prací úředně přiznán až 1918 po demobilizaci. Po 1918 realizovala jeho firma řadu velkých veřejných staveb převážně v Praze, mezi nimi budovu Histologického a embryologického ústavu UK na Albertově, plicní a další pavilony nemocnice na Bulovce, budovy ministerstva obchodu a průmyslu na Františku, Filozofické fakulty UK, prosektury ve Vinohradské nemocnici, Vojenský stadion na Strahově. 1928–30 postavil palác Valdek s kavárnou a kinem na náměstí Míru (s bratrem Bohumilem), budovu polikliniky a ošetřovatelské školy na Karlově náměstí, několik dalších školních budov: učňovskou na Žižkově, dívčí rodinnou v Podskalské ulici, měšťanskou v Nuslích, školu Na Pražačce na Žižkově. Kromě toho B. firma za první republiky vybudovala řadu obytných domů v Holešovicích, na Ořechovce, v Dejvicích, v Bubenči, v Podbabě, ve Vršovicích, na Žižkově, Pankráci, Letné aj.
L: V. Valchářová, Bratři Beladové, in: Architekt 21, 1997, s. 49n.; Myška, s. 41.
Milada Sekyrková