BERNKLAU Josef 2.1.1908-7.7.1979: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BERNKLAU_Josef_2.1.1908-7.7.1979)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.1.1908
| datum narození = 2.1.1908
| místo narození =  
| místo narození = Hlohová u Domažlic
| datum úmrtí = 7.7.1979
| datum úmrtí = 7.7.1979
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Hlohová u Domažlic
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
| povolání = 45- Voják nebo partyzán


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef BERNKLAU
}}
 
'''BERNKLAU, Josef,''' ''* 2. 1. 1908 Hlohová u Domažlic, † 7. 7. 1979 Hlohová u Domažlic, stavař, voják, účastník 2. odboje''
 
Pocházel z početné zemědělské rodiny (měl čtyři sourozence)
Jana B. (1866–1919) a Anny, rozené Konopíkové
(1885–1949). Odborné vzdělání, stavební průmyslovou školu,
ukončil 1927 v Plzni. Poté pracoval rok jako technický
úředník firmy Hošek. 1928 přešel ve stejné funkci k písecké
firmě Špirhanzl, kde se v průběhu deseti let vypracoval na
stavbyvedoucího. Před nacistickou okupací Československa
vystřídal ještě dva podniky a 1939 odešel jako samostatný
stavbyvedoucí za prací do Íránu. V lednu 1944 odejel do Sovětského
svazu – do Jefremova, kde vstoupil 13. 2. 1944 do
2. československé samostatné paradesantní brigády v SSSR.
Tam také prošel paradesantním výcvikem, v němž pokračoval
ještě v Proskurově (dnes Chmelnickyj, Ukrajina). Na
základě rozkazu 1. ukrajinského frontu byly jednotky parabrigády
nasazeny do bojů v karpatsko-dukelské operaci
a později došlo k rozhodnutí nasadit je přímo na Slovensko,
na pomoc povstalcům. 7. 10. 1944 odletěl s dalšími bojovníky
z letiště u Krosna a byl vysazen na letišti Tri Duby jako
velitel protiletadlové baterie s úkolem střežit letiště a také
hlídat silnici Zvolen – Banská Bystrica. V následujících týdnech
a měsících se podílel na bojových aktivitách 2. československé
paradesantní brigády, nasazované na různé úseky
povstalecké fronty. Po obsazení Banské Bystrice německými
vojsky a ukončení přímých bojů přešel do Nízkých Tater, kde
se zúčastnil s dalšími vojáky z 2. československé paradesantní
brigády partyzánských bojů. 1945–47 sloužil jako důstojník
na Slovensku i v Čechách. 1947 odešel v hodnosti štábního
kapitána do civilu a vrátil se ke své profesi. 1947–50 byl národním
správcem firmy Sutter. 1950–68 vystřídal jako kalkulant,
montážník a projektant několik podniků. Svou profesní
dráhu ukončil 1968 ve Strakonicích. S manželkou Olgou,
rozenou Bachlíkovou (* 1924), měl dvě děti. Za účast v boji
proti nacismu byl opakovaně vyznamenán, mj. 1946 Řádem
Slovenského národního povstání 1. třídy a dvakrát Československým
vojenským křížem 1939.
 
'''L:''' Dějiny Slovenského národného povstania 1944; Encyklopédia odboja
a SNP, 5, Bratislava 1984, s. 39; SBS 1, s. 231; BLS 1, s. 385n.; J. Šolc,
Padáky nad Slovenskem. 2. československá samostatná paradesantní brigáda
v SSSR, 1997.
 
Jan Gebhart
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:1908]]
[[Kategorie:1908]]
[[Kategorie:Hlohová]]
[[Kategorie:1979]]
[[Kategorie:1979]]
[[Kategorie:Hlohová]]

Verze z 6. 7. 2016, 09:41

Josef BERNKLAU
Narození 2.1.1908
Místo narození Hlohová u Domažlic
Úmrtí 7.7.1979
Místo úmrtí Hlohová u Domažlic
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41256

BERNKLAU, Josef, * 2. 1. 1908 Hlohová u Domažlic, † 7. 7. 1979 Hlohová u Domažlic, stavař, voják, účastník 2. odboje

Pocházel z početné zemědělské rodiny (měl čtyři sourozence) Jana B. (1866–1919) a Anny, rozené Konopíkové (1885–1949). Odborné vzdělání, stavební průmyslovou školu, ukončil 1927 v Plzni. Poté pracoval rok jako technický úředník firmy Hošek. 1928 přešel ve stejné funkci k písecké firmě Špirhanzl, kde se v průběhu deseti let vypracoval na stavbyvedoucího. Před nacistickou okupací Československa vystřídal ještě dva podniky a 1939 odešel jako samostatný stavbyvedoucí za prací do Íránu. V lednu 1944 odejel do Sovětského svazu – do Jefremova, kde vstoupil 13. 2. 1944 do 2. československé samostatné paradesantní brigády v SSSR. Tam také prošel paradesantním výcvikem, v němž pokračoval ještě v Proskurově (dnes Chmelnickyj, Ukrajina). Na základě rozkazu 1. ukrajinského frontu byly jednotky parabrigády nasazeny do bojů v karpatsko-dukelské operaci a později došlo k rozhodnutí nasadit je přímo na Slovensko, na pomoc povstalcům. 7. 10. 1944 odletěl s dalšími bojovníky z letiště u Krosna a byl vysazen na letišti Tri Duby jako velitel protiletadlové baterie s úkolem střežit letiště a také hlídat silnici Zvolen – Banská Bystrica. V následujících týdnech a měsících se podílel na bojových aktivitách 2. československé paradesantní brigády, nasazované na různé úseky povstalecké fronty. Po obsazení Banské Bystrice německými vojsky a ukončení přímých bojů přešel do Nízkých Tater, kde se zúčastnil s dalšími vojáky z 2. československé paradesantní brigády partyzánských bojů. 1945–47 sloužil jako důstojník na Slovensku i v Čechách. 1947 odešel v hodnosti štábního kapitána do civilu a vrátil se ke své profesi. 1947–50 byl národním správcem firmy Sutter. 1950–68 vystřídal jako kalkulant, montážník a projektant několik podniků. Svou profesní dráhu ukončil 1968 ve Strakonicích. S manželkou Olgou, rozenou Bachlíkovou (* 1924), měl dvě děti. Za účast v boji proti nacismu byl opakovaně vyznamenán, mj. 1946 Řádem Slovenského národního povstání 1. třídy a dvakrát Československým vojenským křížem 1939.

L: Dějiny Slovenského národného povstania 1944; Encyklopédia odboja a SNP, 5, Bratislava 1984, s. 39; SBS 1, s. 231; BLS 1, s. 385n.; J. Šolc, Padáky nad Slovenskem. 2. československá samostatná paradesantní brigáda v SSSR, 1997.

Jan Gebhart