BIANCO Baccio del 4.10.1604-1656: Porovnání verzí
(BIANCO_di_Baccio_Bartolomeo_4.10.1604-29.6.1656) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Baccio | | jméno = Baccio del BIANCO | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.10.1604 | | datum narození = 4.10.1604 | ||
| místo narození = Florencie | | místo narození = Florencie (Itálie) | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = červem 1656 | ||
| místo úmrtí = Madrid | | místo úmrtí = Madrid (Španělsko) | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
74- Architekt | 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BIANCO, Baccio del''' ''(též Biagio, Bartolommeo), * 4. 10. 1604 Florencie (Itálie), † červen 1656 Madrid (Španělsko), malíř, štukatér, architekt, jevištní mechanik a dekoratér'' | |||
Narodil se v rodině florentského obchodníka Cosima di Raffaello | |||
del Bianco a jeho ženy Catariny Partigiani. Ve vlastním | |||
životopise uvedl, že se od osmi do šestnácti let učil u Giovanniho | |||
Biliverta a zároveň studoval dílo Lodovica Cardi da | |||
Cigoli, tehdy nejvíce ceněného florentského umělce. Po vyučení | |||
se stal kreslířem a snad i vyráběl modely pro Giovanniho | |||
Pieroniho, s nímž 16. 4. 1620 odjel do Rakouska. Navštívil | |||
také Uhry. Do Prahy se dostal nejpozději 1622 nebo 1623 | |||
a zde pak pracoval převážně pro Albrechta z Valdštejna. Prostřednictvím | |||
G. Pieroniho získal první velkou samostatnou | |||
zakázku – vymalování audienční místnosti a hlavního sálu ve | |||
Valdštejnském paláci na Malé Straně, připisuje se mu i výzdoba | |||
tamní kaple a hlavní oltářní obraz. Na krátkou dobu | |||
odešel do Vídně, ale protože se tam bez Pieroniho patronace | |||
neuplatnil, vrátil se zpět do Prahy. Pravděpodobně na přelomu | |||
1625/26 odcestoval do Milána a potom do Florencie | |||
k rodičům. Tam si otevřel malířskou školu, v níž vyučoval | |||
perspektivní malbu a architekturu, jen ve válečném roce | |||
1642 se věnoval také fortifikačnímu stavitelství. Souběžně | |||
pracoval i jako freskař (mj. se podílel na provedení iluzivních | |||
maleb v Casa Buonarroti, 1628, 1637–38, kvadratury ve | |||
Villa Mezzomonte, 1634 a ve Villa Corsi Salviati, 1638), zakládal | |||
zahrady, vyráběl hodiny a kreslil kartony k mozaikám | |||
a tapisériím, vyráběl jevištní dekorace na medicejském dvoře. | |||
1650 přijal nabídku španělského krále Filipa IV. v Madridu | |||
zprostředkovanou Ferdinandem II. Medici. Tam se zabýval | |||
především tvorbou divadelních dekorací a různých mechanismů pro divadlo. Jeho prvním úkolem byly scény k opeře | |||
''E Golfo'' ''de las'' ''Sirenas'' od Calderóna de la Barcy. Pro tohoto | |||
umělce vyrobil dekorací více. Byl pohřben 29. 6. 1656 | |||
v madridském kostele San Lorenzo. | |||
'''D:''' Práce na opevnění Petřína v Praze (kolem 1622); malba v prostorách Valdštejnského | |||
paláce čp. 17/III na Malé Straně v Praze (v hlavním sále: Mars na | |||
válečném voze, je vlastně oslavou Albrechta z Valdštejna; výzdoba Astronomické | |||
chodby: základní kosmologické pojmy – světadíly, živly, sedm planet | |||
a čtrnáct znamení zvěrokruhu; audienční pokoj: Apollónův vůz a čtyři roční | |||
doby; sala terrena: antičtí bozi; nástěnné obrazy palácové kaple vznikaly zřejmě | |||
prací pomocníků, 1623–29); nezachované práce pro křižovníky v Praze. | |||
'''L:''' A. Jansen, Aus dem Leben des Malers und Ingenieurs Biagio del B. aus | |||
Florenz, in: Zeitschrift für bildende Kunst 10, München 1875, 374n.; V. | |||
Wagner, B. B. a Valdštejnský palác, in: Ročenka Kruhu pro pěstování dějin | |||
umění za rok 1916, 1917, s. 19n.; Toman 1, s. 62; E. Poche – P. Preiss, Pražské | |||
paláce (1. vyd.) 1973, s. 342, 346; EČVU, s. 42; J. Krčálová, Giovanni | |||
Pieroni – architekt?, in: Umění 36, 1988, s. 511n. (zvláště 511, 512, 514). | |||
Pavel Vlček | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:1604]] | [[Kategorie:1604]] | ||
[[Kategorie:Florencie]] | [[Kategorie:Florencie]] | ||
[[Kategorie:1656]] | [[Kategorie:1656]] | ||
[[Kategorie:Madrid]] | [[Kategorie:Madrid]] | ||
Verze z 26. 7. 2016, 07:08
| Baccio del BIANCO | |
 | |
| Narození | 4.10.1604 |
|---|---|
| Místo narození | Florencie (Itálie) |
| Úmrtí | červem 1656 |
| Místo úmrtí | Madrid (Španělsko) |
| Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 74- Architekt |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135503 |
BIANCO, Baccio del (též Biagio, Bartolommeo), * 4. 10. 1604 Florencie (Itálie), † červen 1656 Madrid (Španělsko), malíř, štukatér, architekt, jevištní mechanik a dekoratér
Narodil se v rodině florentského obchodníka Cosima di Raffaello del Bianco a jeho ženy Catariny Partigiani. Ve vlastním životopise uvedl, že se od osmi do šestnácti let učil u Giovanniho Biliverta a zároveň studoval dílo Lodovica Cardi da Cigoli, tehdy nejvíce ceněného florentského umělce. Po vyučení se stal kreslířem a snad i vyráběl modely pro Giovanniho Pieroniho, s nímž 16. 4. 1620 odjel do Rakouska. Navštívil také Uhry. Do Prahy se dostal nejpozději 1622 nebo 1623 a zde pak pracoval převážně pro Albrechta z Valdštejna. Prostřednictvím G. Pieroniho získal první velkou samostatnou zakázku – vymalování audienční místnosti a hlavního sálu ve Valdštejnském paláci na Malé Straně, připisuje se mu i výzdoba tamní kaple a hlavní oltářní obraz. Na krátkou dobu odešel do Vídně, ale protože se tam bez Pieroniho patronace neuplatnil, vrátil se zpět do Prahy. Pravděpodobně na přelomu 1625/26 odcestoval do Milána a potom do Florencie k rodičům. Tam si otevřel malířskou školu, v níž vyučoval perspektivní malbu a architekturu, jen ve válečném roce 1642 se věnoval také fortifikačnímu stavitelství. Souběžně pracoval i jako freskař (mj. se podílel na provedení iluzivních maleb v Casa Buonarroti, 1628, 1637–38, kvadratury ve Villa Mezzomonte, 1634 a ve Villa Corsi Salviati, 1638), zakládal zahrady, vyráběl hodiny a kreslil kartony k mozaikám a tapisériím, vyráběl jevištní dekorace na medicejském dvoře. 1650 přijal nabídku španělského krále Filipa IV. v Madridu zprostředkovanou Ferdinandem II. Medici. Tam se zabýval především tvorbou divadelních dekorací a různých mechanismů pro divadlo. Jeho prvním úkolem byly scény k opeře E Golfo de las Sirenas od Calderóna de la Barcy. Pro tohoto umělce vyrobil dekorací více. Byl pohřben 29. 6. 1656 v madridském kostele San Lorenzo.
D: Práce na opevnění Petřína v Praze (kolem 1622); malba v prostorách Valdštejnského paláce čp. 17/III na Malé Straně v Praze (v hlavním sále: Mars na válečném voze, je vlastně oslavou Albrechta z Valdštejna; výzdoba Astronomické chodby: základní kosmologické pojmy – světadíly, živly, sedm planet a čtrnáct znamení zvěrokruhu; audienční pokoj: Apollónův vůz a čtyři roční doby; sala terrena: antičtí bozi; nástěnné obrazy palácové kaple vznikaly zřejmě prací pomocníků, 1623–29); nezachované práce pro křižovníky v Praze.
L: A. Jansen, Aus dem Leben des Malers und Ingenieurs Biagio del B. aus Florenz, in: Zeitschrift für bildende Kunst 10, München 1875, 374n.; V. Wagner, B. B. a Valdštejnský palác, in: Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1916, 1917, s. 19n.; Toman 1, s. 62; E. Poche – P. Preiss, Pražské paláce (1. vyd.) 1973, s. 342, 346; EČVU, s. 42; J. Krčálová, Giovanni Pieroni – architekt?, in: Umění 36, 1988, s. 511n. (zvláště 511, 512, 514).
Pavel Vlček