BISCHOF z Altensternu Ignaz Rudolf 15.8.1784-15.7.1850: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BISCHOFF_Ignác_Rudolf_15.8.1784-15.7.1850)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Ignác Rudolf BISCHOFF
| jméno = Ignaz Rudolf BISCHOF z Altensternu
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 15.8.1784
| datum narození = 15.8.1784
| místo narození =  
| místo narození = Krems (Rakousko)
| datum úmrtí = 15.7.1850
| datum úmrtí = 15.7.1850
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 15- Lékaři
| povolání = 15- Lékaři


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ignác Rudolf BISCHOFF
}}
 
'''BISCHOF z Altensternu, Ignaz Rudolf,''' ''* 15. 8. 1784 Krems (Rakousko), † 15. 7. 1850 Vídeň (Rakousko), lékař-internista, vysokoškolský pedagog''
 
Gymnázium absolvoval v rodišti, filozofickou fakultu v Linci.
Na vídeňské univerzitě studoval nejprve práva a vyšší matematiku
(1801–02), poté přešel na medicínu a 1808 získal
doktorát. V červenci 1812 byl povolán na pražskou lékařskou
fakultu jako profesor lékařské kliniky a speciální terapie
pro ranlékaře. 1816 se stal primářem interního oddělení
ve všeobecné nemocnici a porodnici s nalezincem v Praze.
1825 se vrátil do Vídně, kde se ujal katedry speciální nauky
o nemocech a kliniky na Josefinu (učiliště pro vojenské lékaře).
1833–47 tam přednášel fyziologii. 1847 byl jmenován
ředitelem Josefina, vrchním vojenským lékařem a přísedícím
stálé vojenské komise. Hojně publikoval, ač nebyl typem
výzkumného vědeckého pracovníka. V medicíně zastával eklekticismus,
přikláněl se k humorálně-patologickému směru.
Horlivě propagoval očkování proti neštovicím.
 
'''D:''' Beobachtungen über den Typhus, 1814; Klinische Denkwürdigkeiten, I,
II, 1823–1825; Grundsätze der praktischen Heilkunde, I–III, 1823–1825;
Schutzpocken, 1821 (též česky).
 
'''L:''' A. C. P. Callisen, Medizinisches Schriftsteller-Lexikon 2, Copenhagen
1830, s. 280n., 26, s. 306n.; Wurzbach 1, s. 409n.; A. Hirsch, Biographisches
Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 1, Leipzig
1884, s. 468; RSN 1, s. 724; OSN 4, s. 96; ADB 2, s. 674; ÖBL 1, s. 88;
BSPLF 1, s. 80n.
 
Ludmila Hlaváčková
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:1784]]
[[Kategorie:1784]]
[[Kategorie:Krems]]
[[Kategorie:1850]]
[[Kategorie:1850]]
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 4. 8. 2016, 12:19

Ignaz Rudolf BISCHOF z Altensternu
Narození 15.8.1784
Místo narození Krems (Rakousko)
Úmrtí 15.7.1850
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41594

BISCHOF z Altensternu, Ignaz Rudolf, * 15. 8. 1784 Krems (Rakousko), † 15. 7. 1850 Vídeň (Rakousko), lékař-internista, vysokoškolský pedagog

Gymnázium absolvoval v rodišti, filozofickou fakultu v Linci. Na vídeňské univerzitě studoval nejprve práva a vyšší matematiku (1801–02), poté přešel na medicínu a 1808 získal doktorát. V červenci 1812 byl povolán na pražskou lékařskou fakultu jako profesor lékařské kliniky a speciální terapie pro ranlékaře. 1816 se stal primářem interního oddělení ve všeobecné nemocnici a porodnici s nalezincem v Praze. 1825 se vrátil do Vídně, kde se ujal katedry speciální nauky o nemocech a kliniky na Josefinu (učiliště pro vojenské lékaře). 1833–47 tam přednášel fyziologii. 1847 byl jmenován ředitelem Josefina, vrchním vojenským lékařem a přísedícím stálé vojenské komise. Hojně publikoval, ač nebyl typem výzkumného vědeckého pracovníka. V medicíně zastával eklekticismus, přikláněl se k humorálně-patologickému směru. Horlivě propagoval očkování proti neštovicím.

D: Beobachtungen über den Typhus, 1814; Klinische Denkwürdigkeiten, I, II, 1823–1825; Grundsätze der praktischen Heilkunde, I–III, 1823–1825; Schutzpocken, 1821 (též česky).

L: A. C. P. Callisen, Medizinisches Schriftsteller-Lexikon 2, Copenhagen 1830, s. 280n., 26, s. 306n.; Wurzbach 1, s. 409n.; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 1, Leipzig 1884, s. 468; RSN 1, s. 724; OSN 4, s. 96; ADB 2, s. 674; ÖBL 1, s. 88; BSPLF 1, s. 80n.

Ludmila Hlaváčková