BÖHM Jan 25.11.1888-4.4.1959: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BÖHM_Jan_jun._25.11.1888-1959)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Jan jun. BÖHM
| jméno = Jan BÖHM
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 25.11.1888
| datum narození = 25.11.1888
| místo narození = Praha
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1959
| datum úmrtí = 4.4.1959
| místo úmrtí = Blatná, o. Strakonice
| místo úmrtí = Blatná
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan jun. BÖHM
}}
 
'''BÖHM, Jan,''' ''* 25. 11. 1888 Praha, † 4. 4. 1959 Blatná, zahradník, šlechtitel růží''
 
Základní školu vychodil ve Vršovicích (Praha) a zahradníkem
se vyučil v závodě svého otce Jana Nepomuka B. (1857 až
1944). Po vyučení odjel na tříletou praxi do Německa, kde
se rozhodl věnovat se trvale pěstování růží. Poté praktikoval
v Lucembursku a ve Francii. Před vypuknutím první světové
války se vrátil do Čech, ale hned v červenci 1914 narukoval,
bojoval na ruské a italské frontě a byl raněn. Konec války
ho zastihl doma na rekonvalescenci. 1919 založil v Blatné
zahradnictví a začal ve velkém pěstovat a šlechtit růže.
1922 se poprvé zúčastnil růžařské výstavy, na níž získal čestné
uznání a stříbrnou medaili. 1933 se jeho podnik rozrostl
o nakoupené pozemky na 20 hektarů a již tehdy byl proslulý
i v zahraničí. Výpěstky zasílal nejen do celé ČSR, ale též do
Jugoslávie, Německa, Rakouska, Polska, Maďarska, Francie
a USA. Expedoval ročně více než 200 000 odolných a neobyčejně
vytrvalých sazenic, včetně první modré růže na světě,
nazvané „Generál Štefánik“ a uvedené na trh 1932. Příkladem
B. dalších kultivarů byly pnoucí růže s plnými bílými
květy „Máňa Böhmová“ (1925), „Jan Hus“ (1932), „Česká
pohádka“ (1933) aj. Každoročně, až do druhé světové války,
uváděl B. na trh vlastní novinky růží, vystavoval na domácích
i zahraničních výstavách, kde jeho výpěstky byly pravidelně
oceňovány. 1933 získal Velkou medaili města Paříže, zlatou
medaili na Mezinárodní výstavě růží ve Francii, zlatou medaili
v Bratislavě a četná uznání v dalších zemích. Vedle hlavní
pěstební růžařské specializace se věnoval také jiřinám, různým
okrasným dřevinám a perenám. Byl rovněž společensky a organizačně
činný. Působil jako zpravodaj Státního statistického
úřadu, rada patentního soudu a člen jury na Mezinárodní
soutěži novinek růží v Paříži. Přijal členství v růžařských společnostech
ve Francii, Anglii, Holandsku, Německu, Španělsku
a USA. Publikoval odborné články v zahradnických časopisech. Spolupracoval s některými zahraničními růžařskými
firmami (např. ve Francii, USA) a jejich novinky uváděl na
náš trh a naopak jejich prostřednictvím své výpěstky na trh
v cizině. Značnou pozornost věnoval obchodní propagaci
svého podniku a napsal vzpomínky, z nichž část byla publikována.
Jeho bratrem byl šlechtitel Čestmír B. (1893–1966).
 
'''D:''' Vzpomínky, in: Jak jsem začínal (P. Čermák, ed.), 1931, s. 44n.
 
'''L:''' L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 37; Zahradnický slovník naučný,
1994, s. 216; L. Večeřa a kol., Růže, 1967.
 
Zdeněk Koleška


== Literatura ==
Zahrad. slov. nauč. 1, r. 1994, s. 216;
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1959]]
[[Kategorie:1959]]
[[Kategorie:Blatná]]
[[Kategorie:Blatná]]

Verze z 17. 9. 2016, 09:34

Jan BÖHM
Narození 25.11.1888
Místo narození Praha
Úmrtí 4.4.1959
Místo úmrtí Blatná
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42437

BÖHM, Jan, * 25. 11. 1888 Praha, † 4. 4. 1959 Blatná, zahradník, šlechtitel růží

Základní školu vychodil ve Vršovicích (Praha) a zahradníkem se vyučil v závodě svého otce Jana Nepomuka B. (1857 až 1944). Po vyučení odjel na tříletou praxi do Německa, kde se rozhodl věnovat se trvale pěstování růží. Poté praktikoval v Lucembursku a ve Francii. Před vypuknutím první světové války se vrátil do Čech, ale hned v červenci 1914 narukoval, bojoval na ruské a italské frontě a byl raněn. Konec války ho zastihl doma na rekonvalescenci. 1919 založil v Blatné zahradnictví a začal ve velkém pěstovat a šlechtit růže. 1922 se poprvé zúčastnil růžařské výstavy, na níž získal čestné uznání a stříbrnou medaili. 1933 se jeho podnik rozrostl o nakoupené pozemky na 20 hektarů a již tehdy byl proslulý i v zahraničí. Výpěstky zasílal nejen do celé ČSR, ale též do Jugoslávie, Německa, Rakouska, Polska, Maďarska, Francie a USA. Expedoval ročně více než 200 000 odolných a neobyčejně vytrvalých sazenic, včetně první modré růže na světě, nazvané „Generál Štefánik“ a uvedené na trh 1932. Příkladem B. dalších kultivarů byly pnoucí růže s plnými bílými květy „Máňa Böhmová“ (1925), „Jan Hus“ (1932), „Česká pohádka“ (1933) aj. Každoročně, až do druhé světové války, uváděl B. na trh vlastní novinky růží, vystavoval na domácích i zahraničních výstavách, kde jeho výpěstky byly pravidelně oceňovány. 1933 získal Velkou medaili města Paříže, zlatou medaili na Mezinárodní výstavě růží ve Francii, zlatou medaili v Bratislavě a četná uznání v dalších zemích. Vedle hlavní pěstební růžařské specializace se věnoval také jiřinám, různým okrasným dřevinám a perenám. Byl rovněž společensky a organizačně činný. Působil jako zpravodaj Státního statistického úřadu, rada patentního soudu a člen jury na Mezinárodní soutěži novinek růží v Paříži. Přijal členství v růžařských společnostech ve Francii, Anglii, Holandsku, Německu, Španělsku a USA. Publikoval odborné články v zahradnických časopisech. Spolupracoval s některými zahraničními růžařskými firmami (např. ve Francii, USA) a jejich novinky uváděl na náš trh a naopak jejich prostřednictvím své výpěstky na trh v cizině. Značnou pozornost věnoval obchodní propagaci svého podniku a napsal vzpomínky, z nichž část byla publikována. Jeho bratrem byl šlechtitel Čestmír B. (1893–1966).

D: Vzpomínky, in: Jak jsem začínal (P. Čermák, ed.), 1931, s. 44n.

L: L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 37; Zahradnický slovník naučný, 1994, s. 216; L. Večeřa a kol., Růže, 1967.

Zdeněk Koleška