BOR Josef 2.7.1906-31.1.1979: Porovnání verzí
(BOR_Josef_2.7.1906-31.1.1979) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BOR, Josef''' ''(vl. jm. Bondy, Josef ), * 2. 7. 1906 Ostrava, † 31. 1. 1979 Praha, prozaik'' | |||
Pocházel z rodiny českožidovského obchodníka, jeho strýc | |||
byl brněnský právník Julius Bondy (1873–1944). B. maturoval | |||
1924 na českém reálném gymnáziu v Moravské Ostravě. | |||
Právnickou fakultu Masarykovy univerzity vystudoval | |||
v Brně (1929 JUDr.). Od 1928 byl zaměstnán jako advokátní | |||
koncipient u svého strýce, od 1931 působil jako advokát | |||
a obhájce ve věcech trestních v Ostravě. Stal se levicovým | |||
sociálním demokratem, podporoval myšlenku široké lidové | |||
fronty, 1932 obhajoval účastníky mostecké stávky. S celou | |||
rodinou byl evakuován transportem AAb z Kolína 5. 6. 1942 | |||
do ghetta v Terezíně a odtud na jaře 1944 deportován do | |||
koncentračního tábora Buchenwald, v říjnu 1944 do Osvětimi, | |||
kde byl posléze osvobozen. Nacisté zavraždili jeho rodiče, | |||
strýce s rodinou, manželku a dvě dcerky. 1945–52 působil | |||
B. jako právní referent pro repatriaci válečných poškozenců | |||
při ministerstvu národní obrany. 1948 vstoupil do KSČ, | |||
1951 byl vyškrtnut. 1952–66 pracoval jako závodní právník | |||
Hutního projektu Praha. V důchodu se podílel na obrodě | |||
židovství v Československu, po 1968 nemohl knižně publikovat. | |||
S novinářem O. Krausem a prozaiky F. R. Krausem, | |||
N. Frýdem a J. Weilem byl jedním z prvních, kteří pomohli | |||
otevřít problematiku holocaustu v české literatuře. V dokumentárním | |||
románu ''Opuštěná panenka'' (1961) podal syrový | |||
a přitom strhující obraz života židovských rodin v ghettu. | |||
Do tragicky vypointovaného dramatu kolektivního hrdinství | |||
prostých Židů vepsal osud vlastní rodiny. Mezinárodního | |||
ohlasu se dočkala druhá B. próza ''Terezínské rekviem'' (1963, | |||
2. opravené vydání 1993), kde lyrickými prostředky vylíčil | |||
hrdé vzepětí spoluvězňů i své vlastní při přípravě a provedení | |||
Verdiho ''Requiem'' v Terezíně. V ''Židovské ročence'' publikoval | |||
biblické prózy ''Z tajemství staré knihy'' (1970) a ''Ten třetí'' | |||
(1971), literární zpracování ''Starého zákona'' zůstalo nedopsáno | |||
a nevydáno. | |||
'''L:''' Kunc 1, s. 40; D. Galský, Zemřel J. B., in: Věstník Židovských náboženských | |||
obcí v ČSSR, 1979, č. 3, s. 4; M. Valtrová, O městě ve tvaru hvězdy, | |||
in: tamtéž, 1989, č. 1, s. 6; SČS 1, s. 59; A. Mikulášek a kol., Literatura | |||
s hvězdou Davidovou, 1998, s. 40n.; BJB, s. 26; MČE 1, s. 517. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:1906]] | [[Kategorie:1906]] | ||
[[Kategorie:Ostrava]] | [[Kategorie:Ostrava]] | ||
[[Kategorie:1979]] | [[Kategorie:1979]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 7. 10. 2016, 11:46
| Josef BOR | |
 | |
| Narození | 2.7.1906 |
|---|---|
| Místo narození | Ostrava |
| Úmrtí | 31.1.1979 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 44- Právník |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42599 |
BOR, Josef (vl. jm. Bondy, Josef ), * 2. 7. 1906 Ostrava, † 31. 1. 1979 Praha, prozaik
Pocházel z rodiny českožidovského obchodníka, jeho strýc byl brněnský právník Julius Bondy (1873–1944). B. maturoval 1924 na českém reálném gymnáziu v Moravské Ostravě. Právnickou fakultu Masarykovy univerzity vystudoval v Brně (1929 JUDr.). Od 1928 byl zaměstnán jako advokátní koncipient u svého strýce, od 1931 působil jako advokát a obhájce ve věcech trestních v Ostravě. Stal se levicovým sociálním demokratem, podporoval myšlenku široké lidové fronty, 1932 obhajoval účastníky mostecké stávky. S celou rodinou byl evakuován transportem AAb z Kolína 5. 6. 1942 do ghetta v Terezíně a odtud na jaře 1944 deportován do koncentračního tábora Buchenwald, v říjnu 1944 do Osvětimi, kde byl posléze osvobozen. Nacisté zavraždili jeho rodiče, strýce s rodinou, manželku a dvě dcerky. 1945–52 působil B. jako právní referent pro repatriaci válečných poškozenců při ministerstvu národní obrany. 1948 vstoupil do KSČ, 1951 byl vyškrtnut. 1952–66 pracoval jako závodní právník Hutního projektu Praha. V důchodu se podílel na obrodě židovství v Československu, po 1968 nemohl knižně publikovat. S novinářem O. Krausem a prozaiky F. R. Krausem, N. Frýdem a J. Weilem byl jedním z prvních, kteří pomohli otevřít problematiku holocaustu v české literatuře. V dokumentárním románu Opuštěná panenka (1961) podal syrový a přitom strhující obraz života židovských rodin v ghettu. Do tragicky vypointovaného dramatu kolektivního hrdinství prostých Židů vepsal osud vlastní rodiny. Mezinárodního ohlasu se dočkala druhá B. próza Terezínské rekviem (1963, 2. opravené vydání 1993), kde lyrickými prostředky vylíčil hrdé vzepětí spoluvězňů i své vlastní při přípravě a provedení Verdiho Requiem v Terezíně. V Židovské ročence publikoval biblické prózy Z tajemství staré knihy (1970) a Ten třetí (1971), literární zpracování Starého zákona zůstalo nedopsáno a nevydáno.
L: Kunc 1, s. 40; D. Galský, Zemřel J. B., in: Věstník Židovských náboženských obcí v ČSSR, 1979, č. 3, s. 4; M. Valtrová, O městě ve tvaru hvězdy, in: tamtéž, 1989, č. 1, s. 6; SČS 1, s. 59; A. Mikulášek a kol., Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 40n.; BJB, s. 26; MČE 1, s. 517.
Martin Kučera