BORESCH Karl 29.9.1886-7.3.1947: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BORESCH_Karl_29.9.1886-7.3.1947)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 29.9.1886
| datum narození = 29.9.1886
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 7.3.1947
| datum úmrtí = 7.3.1947
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Jena (Německo)
| povolání = 6- Botanik
| povolání = 6- Botanik
31- Potravinář
31- Potravinář


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karl BORESCH
}}
 
'''BORESCH, Karl,''' ''* 29. 9. 1886 Praha, † 7. 3. 1947 Jena (Německo), botanik, chemik, pedagog''
 
Studoval přírodní vědy na filozofické fakultě pražské německé
univerzity a 1909 byl promován titulem PhDr. Tam se
stal i asistentem Ústavu rostlinné fyziologie a 1914 docentem
anatomie a fyziologie rostlin po obhájení práce ''Über die''
''Abhängigkeit der Färbung von Blau- und Grünalgen von der''
''Ernährung mit Stickstoff'' (O závislosti zbarvení modré a zelené
řasy za výživy dusíkem). 1914–18 bojoval na frontách
první světové války. Od 1920 učil farmaceutickou botaniku
na německé univerzitě v Praze, kde byl soukromým docentem
anatomie a fyziologie rostlin po celé období 1914–34.
1922 přešel jako mimořádný profesor výživy rostlin (agrikulturní
chemie) a technologie kvasného průmyslu na zemědělské
oddělení pražské německé techniky do Děčína-Libverdy,
kde působil do 1938. Po interpelaci Dr. Ledebur-Wichelna
a soudruhů na ministra školství a národní osvěty v senátu
ČSR dne 1. 7. 1925 B. získal 1927 jmenování řádným profesorem.
1929–31 byl zvolen děkanem zemědělského oddělení
školy na dvě funkční období a vykonával i funkci přednosty
tamního Ústavu pro výživu rostlin. Jako vědec a pokusník
se zabýval hlavně agrikulturní chemií, výživou rostlin a fyziologií.
Rozpoznal, že chromatická adaptace, změna barvy
v barvu komplementární podle ozařujících paprsků, je způsobena
tvorbou různého množství fykocyanových modifikací
a různého množství fykoerytrinu. Z osmnácti zkoumaných
sinic zjistil chromatickou adaptaci jen u čtyř druhů. Výsledky
svých rozmanitých výzkumů publikoval hlavně v německých
odborných časopisech.
 
'''D:''' Die Faerbung von Cyanophyceen und Chlorophyceen in ihrer Abhängigkeit
vom Stickstoff gehalt des Substrates, in: Jahrbuch für wissenschaftliche
Botanik 52, 1910, s. 146n.; Über fadenförmige Gebilde in den Zellen von
Moosblättern und Chloroplastenverlagerung bei Funaria, in: Zeitschrift
für Botanik (Jena) 6, 1914, s. 97n.; Ein neuer die Cyanophyceenfarbe bestimmender
Faktor (Vorläufige Mitteilung), in: tamtéž 38, 1920; Phykoerythrin
in Cyanophyceen, in: tamtéž 39, 1921; Zur Frage der Ersetzbarkeit
des Eisens bei der Chlorose, in: tamtéž 42, 1924, s. 284n.; Ein Fall von
Eisenchlorose bei Cyanophyceen, in: Zeitschrift für Botanik (Jena) 13, 1921,
s. 65n.; Die Farben der Pflanzenwelt, 1922 (17 s.); Zur Analyse der frühtreibenden
Wirkung des Warmbades, 1–3, in: Biochemische Zeitschrift (Berlin)
1924, č. 153 (22 s.), 1926, č. 170 (31 s.) a 1928, č. 202 (22 s.); Über die
Beziehung zwischen Wachstumsfaktor und Ertrag, in: Planta – Archiv für
wissenschaftliche Botanik (Berlin) 1926, s. 380n.; Kreislauf der Stoffe in der
Natur, in: Handbuch der normalen und pathologischen Physiologie 1, Berlin
1927, s. 702n.; (s R. Kreyzim), Ein Beitrag zur Frage nach der Abhängigkeit
der Bodenreaktion von Düngung und Jahreszeit, in: Fortschritte der Landwirtschaft
(Berlin) 3, 1928 (16 s.); Frühtreiben und experimentelle Tumorerzeugung,
in: Zeitschrift für Krebsforschung (Berlin) 28, 1928 (14 s.); Gesamtumsätze
bei Pfl anzen insbesondere bei den Autotrophen, in: Handbuch
der normalen und pathologischen Physiologie 5, Berlin 1928, s. 328n.; Über
Ertragsgesetze bei Pflanzen, in: Ergebnisse der Biologie (Berlin) 4, 1928, s.
130n.; Über Oxydationen und Reduktionen von Ammoniumsalzen, Nitriten
und Nitraten durch wasserunlösliche Eisenverbindungen, in: Zeitschrift
für Pflanzenernährung und Düngung. Teil A (Leipzig) 7, 1928, s. 205n.;
Die anorganischen Bestandteile, in: Handbuch der Pflanzenernährung und
Düngerlehre 1, Berlin 1931, s. 180n.; Die Vegetationsanlage der Lehrkanzel
für Pflanzenernährung a. d. landwirtschaftlichen Abteilung der Prager
Deutschen Technischen Hochschule in Tetschen-Liebwerd, in: HDI-Mitteilungen
des Hauptvereines deutscher Ingenieure in der Tschechoslowakischen
Republik, 1931; Vývoj zemědělského odboru pražské Německé vysoké školy
technické v Děčíně-Libverdě, in: B. Mansfeld, Průvodce světem techniky,
1938, s. 260n.
 
'''L:''' OSND 1/1, s. 683; 2/2, s. 1391; KSN 2, s. 28; Birk, s. 124; K. Schweigl,
Dr. J. Stoklasa na studiích v Libverdě, in: Památce prof. Julia Stoklasy, 1937,
s. 66n.; BL 1, s. 125.
 
'''P:''' Archiv ČVUT, fond Hospodářské oddělení Německé vysoké školy technické
v Děčíně-Libverdě (inventář fondu zpracovaný M. Sekyrkovou); NA,
fond Kuratoria vyšších hospodářských akademií v Táboře a v Libverdě, fond
Zemský výbor (1874–1913), kart. 6949–57 a fond Ministerstvo školství
a národní osvěty (1918–1949), kart. 1205–08.
 
Gustav Novotný
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:31- Potravinář]]
[[Kategorie:31- Potravinář]]
[[Kategorie:1886]]
[[Kategorie:1886]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1947]]
[[Kategorie:1947]]
[[Kategorie:Jena]]

Verze z 7. 10. 2016, 12:55

Karl BORESCH
Narození 29.9.1886
Místo narození Praha
Úmrtí 7.3.1947
Místo úmrtí Jena (Německo)
Povolání

6- Botanik

31- Potravinář
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42624

BORESCH, Karl, * 29. 9. 1886 Praha, † 7. 3. 1947 Jena (Německo), botanik, chemik, pedagog

Studoval přírodní vědy na filozofické fakultě pražské německé univerzity a 1909 byl promován titulem PhDr. Tam se stal i asistentem Ústavu rostlinné fyziologie a 1914 docentem anatomie a fyziologie rostlin po obhájení práce Über die Abhängigkeit der Färbung von Blau- und Grünalgen von der Ernährung mit Stickstoff (O závislosti zbarvení modré a zelené řasy za výživy dusíkem). 1914–18 bojoval na frontách první světové války. Od 1920 učil farmaceutickou botaniku na německé univerzitě v Praze, kde byl soukromým docentem anatomie a fyziologie rostlin po celé období 1914–34. 1922 přešel jako mimořádný profesor výživy rostlin (agrikulturní chemie) a technologie kvasného průmyslu na zemědělské oddělení pražské německé techniky do Děčína-Libverdy, kde působil do 1938. Po interpelaci Dr. Ledebur-Wichelna a soudruhů na ministra školství a národní osvěty v senátu ČSR dne 1. 7. 1925 B. získal 1927 jmenování řádným profesorem. 1929–31 byl zvolen děkanem zemědělského oddělení školy na dvě funkční období a vykonával i funkci přednosty tamního Ústavu pro výživu rostlin. Jako vědec a pokusník se zabýval hlavně agrikulturní chemií, výživou rostlin a fyziologií. Rozpoznal, že chromatická adaptace, změna barvy v barvu komplementární podle ozařujících paprsků, je způsobena tvorbou různého množství fykocyanových modifikací a různého množství fykoerytrinu. Z osmnácti zkoumaných sinic zjistil chromatickou adaptaci jen u čtyř druhů. Výsledky svých rozmanitých výzkumů publikoval hlavně v německých odborných časopisech.

D: Die Faerbung von Cyanophyceen und Chlorophyceen in ihrer Abhängigkeit vom Stickstoff gehalt des Substrates, in: Jahrbuch für wissenschaftliche Botanik 52, 1910, s. 146n.; Über fadenförmige Gebilde in den Zellen von Moosblättern und Chloroplastenverlagerung bei Funaria, in: Zeitschrift für Botanik (Jena) 6, 1914, s. 97n.; Ein neuer die Cyanophyceenfarbe bestimmender Faktor (Vorläufige Mitteilung), in: tamtéž 38, 1920; Phykoerythrin in Cyanophyceen, in: tamtéž 39, 1921; Zur Frage der Ersetzbarkeit des Eisens bei der Chlorose, in: tamtéž 42, 1924, s. 284n.; Ein Fall von Eisenchlorose bei Cyanophyceen, in: Zeitschrift für Botanik (Jena) 13, 1921, s. 65n.; Die Farben der Pflanzenwelt, 1922 (17 s.); Zur Analyse der frühtreibenden Wirkung des Warmbades, 1–3, in: Biochemische Zeitschrift (Berlin) 1924, č. 153 (22 s.), 1926, č. 170 (31 s.) a 1928, č. 202 (22 s.); Über die Beziehung zwischen Wachstumsfaktor und Ertrag, in: Planta – Archiv für wissenschaftliche Botanik (Berlin) 1926, s. 380n.; Kreislauf der Stoffe in der Natur, in: Handbuch der normalen und pathologischen Physiologie 1, Berlin 1927, s. 702n.; (s R. Kreyzim), Ein Beitrag zur Frage nach der Abhängigkeit der Bodenreaktion von Düngung und Jahreszeit, in: Fortschritte der Landwirtschaft (Berlin) 3, 1928 (16 s.); Frühtreiben und experimentelle Tumorerzeugung, in: Zeitschrift für Krebsforschung (Berlin) 28, 1928 (14 s.); Gesamtumsätze bei Pfl anzen insbesondere bei den Autotrophen, in: Handbuch der normalen und pathologischen Physiologie 5, Berlin 1928, s. 328n.; Über Ertragsgesetze bei Pflanzen, in: Ergebnisse der Biologie (Berlin) 4, 1928, s. 130n.; Über Oxydationen und Reduktionen von Ammoniumsalzen, Nitriten und Nitraten durch wasserunlösliche Eisenverbindungen, in: Zeitschrift für Pflanzenernährung und Düngung. Teil A (Leipzig) 7, 1928, s. 205n.; Die anorganischen Bestandteile, in: Handbuch der Pflanzenernährung und Düngerlehre 1, Berlin 1931, s. 180n.; Die Vegetationsanlage der Lehrkanzel für Pflanzenernährung a. d. landwirtschaftlichen Abteilung der Prager Deutschen Technischen Hochschule in Tetschen-Liebwerd, in: HDI-Mitteilungen des Hauptvereines deutscher Ingenieure in der Tschechoslowakischen Republik, 1931; Vývoj zemědělského odboru pražské Německé vysoké školy technické v Děčíně-Libverdě, in: B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1938, s. 260n.

L: OSND 1/1, s. 683; 2/2, s. 1391; KSN 2, s. 28; Birk, s. 124; K. Schweigl, Dr. J. Stoklasa na studiích v Libverdě, in: Památce prof. Julia Stoklasy, 1937, s. 66n.; BL 1, s. 125.

P: Archiv ČVUT, fond Hospodářské oddělení Německé vysoké školy technické v Děčíně-Libverdě (inventář fondu zpracovaný M. Sekyrkovou); NA, fond Kuratoria vyšších hospodářských akademií v Táboře a v Libverdě, fond Zemský výbor (1874–1913), kart. 6949–57 a fond Ministerstvo školství a národní osvěty (1918–1949), kart. 1205–08.

Gustav Novotný