CARRO de Jean 8.8.1770-12.3.1857: Porovnání verzí
(CARRO_de_Jean_8.8.1770-12.3.1857) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jean CARRO | | jméno = Jean de CARRO | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.8.1770 | | datum narození = 8.8.1770 | ||
| místo narození = | | místo narození = Ženeva (Švýcarsko) | ||
| datum úmrtí = 12.3.1857 | | datum úmrtí = 12.3.1857 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Karlovy Vary | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
65- Literární historik, kritik nebo teoretik | 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''de CARRO, Jean''', ''* 8. 8. 1770 Ženeva (Švýcarsko), † 12. 3. 1857 Karlovy Vary, lékař, organizátor kulturního a vědeckého života'' | |||
Narodil se v zámožné rodině vlastnící polnosti, která žila | |||
dlouhodobě v Ženevě. Tam C. vystudoval gymnázium. Jako | |||
místo svých lékařských studií, která zakončil disertací o vodnatelnosti | |||
hlavy (doktorát 1793), si zvolil skotský Edinburgh. | |||
Návrat domů mu zkomplikovaly události spojené | |||
s revolučním děním ve Francii. Odešel proto do Vídně, kde | |||
musel složit 1795 rigorózní zkoušky, aby mohl pracovat jako | |||
lékař i v habsburské monarchii. Vybudoval si tam prosperující | |||
lékařskou praxi, stýkal se s tamními i dalšími evropskými | |||
lékaři, propagoval pokrokové metody v medicíně, především | |||
očkování proti neštovicím. 1826 se odjel léčit do Karlových | |||
Varů, kde se později usadil jako lázeňský lékař. V zimním období | |||
zpravidla ordinoval v Praze. Intenzivně se zajímal o historii | |||
Karlových Varů, vývoj lázeňské léčby, složení a působení | |||
minerálních vod apod. Propagoval nejen karlovarské léčebné | |||
metody, ale také okolní přírodu. Publikoval již od 1827, převážně | |||
ve francouzštině a angličtině. 1831–56 vydal 26 svazků | |||
ročenky ''Almanach de Carlsbad'', v níž byly vedle informací | |||
o návštěvnících a pamětihodnostech Karlovarska uváděny též | |||
různé, nezřídka originální úvahy lázeňských hostů, jejich vědecká | |||
pozorování z různých oborů. Karlovy Vary se tak (spolu | |||
s Teplicemi a Mariánskými Lázněmi) staly kolem poloviny | |||
19. století v českých zemích významným vědeckým centrem. | |||
Své lékařské zkušenosti shrnul C. 1853 v díle ''Vingt-huit ans'' | |||
''d’observation et d’expérience à Carlsbad'' (Dvacet osm let pozorování | |||
a zkušeností v Karlových Varech). | |||
Pro C. ideový vývoj byly důležité jeho styky s českou obrozeneckou | |||
společností, kterou poznával nejen v lázních, ale též | |||
v Praze. Setkával se a udržoval korespondenci s představiteli | |||
českého národního hnutí i domácích lékařských a intelektuálních | |||
kruhů, jako byli F. L. Čelakovský, J. Dobrovský, J. T. | |||
Held, V. Hanka, J. Jungmann, bratři Preslové, F. Palacký, P. J. | |||
Šafařík, K. Šternberk, s jejichž snahami vcelku sympatizoval. | |||
Nejvíce se spřátelil s K. Vinařickým, jehož názory o českém | |||
původu J. Gutenberga a M. Koperníka podporoval a propagoval. | |||
Byl i činným členem Společnosti Vlasteneckého | |||
(později Národního) muzea v Praze. Významným pramenem | |||
pro poznání jeho kulturních zájmů a životních osudů jsou | |||
''Mémoires'' (Vzpomínky) z roku 1855. | |||
'''L:''' J. Kumpera, Osobnosti a západní Čechy, 2005, s. 345; J. Janko, Vědy | |||
o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 20, 83n., 86; K. Nejdl – | |||
J. Miessler, J. de C. a jeho Karlovy Vary, 1958; Wurzbach 2, s. 295n.; Poggendorff | |||
3, s. 240; MSN 1, s. 661; MČE l, s. 749; BL 1, s. 183. | |||
Jan Janko | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
| Řádek 16: | Řádek 67: | ||
[[Kategorie:1770]] | [[Kategorie:1770]] | ||
[[Kategorie:Ženeva]] | |||
[[Kategorie:1857]] | [[Kategorie:1857]] | ||
[[Kategorie:Karlovy Vary]] | |||
Verze z 20. 10. 2016, 12:58
| Jean de CARRO | |
 | |
| Narození | 8.8.1770 |
|---|---|
| Místo narození | Ženeva (Švýcarsko) |
| Úmrtí | 12.3.1857 |
| Místo úmrtí | Karlovy Vary |
| Povolání |
15- Lékaři 65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43741 |
de CARRO, Jean, * 8. 8. 1770 Ženeva (Švýcarsko), † 12. 3. 1857 Karlovy Vary, lékař, organizátor kulturního a vědeckého života
Narodil se v zámožné rodině vlastnící polnosti, která žila dlouhodobě v Ženevě. Tam C. vystudoval gymnázium. Jako místo svých lékařských studií, která zakončil disertací o vodnatelnosti hlavy (doktorát 1793), si zvolil skotský Edinburgh. Návrat domů mu zkomplikovaly události spojené s revolučním děním ve Francii. Odešel proto do Vídně, kde musel složit 1795 rigorózní zkoušky, aby mohl pracovat jako lékař i v habsburské monarchii. Vybudoval si tam prosperující lékařskou praxi, stýkal se s tamními i dalšími evropskými lékaři, propagoval pokrokové metody v medicíně, především očkování proti neštovicím. 1826 se odjel léčit do Karlových Varů, kde se později usadil jako lázeňský lékař. V zimním období zpravidla ordinoval v Praze. Intenzivně se zajímal o historii Karlových Varů, vývoj lázeňské léčby, složení a působení minerálních vod apod. Propagoval nejen karlovarské léčebné metody, ale také okolní přírodu. Publikoval již od 1827, převážně ve francouzštině a angličtině. 1831–56 vydal 26 svazků ročenky Almanach de Carlsbad, v níž byly vedle informací o návštěvnících a pamětihodnostech Karlovarska uváděny též různé, nezřídka originální úvahy lázeňských hostů, jejich vědecká pozorování z různých oborů. Karlovy Vary se tak (spolu s Teplicemi a Mariánskými Lázněmi) staly kolem poloviny 19. století v českých zemích významným vědeckým centrem. Své lékařské zkušenosti shrnul C. 1853 v díle Vingt-huit ans d’observation et d’expérience à Carlsbad (Dvacet osm let pozorování a zkušeností v Karlových Varech).
Pro C. ideový vývoj byly důležité jeho styky s českou obrozeneckou společností, kterou poznával nejen v lázních, ale též v Praze. Setkával se a udržoval korespondenci s představiteli českého národního hnutí i domácích lékařských a intelektuálních kruhů, jako byli F. L. Čelakovský, J. Dobrovský, J. T. Held, V. Hanka, J. Jungmann, bratři Preslové, F. Palacký, P. J. Šafařík, K. Šternberk, s jejichž snahami vcelku sympatizoval. Nejvíce se spřátelil s K. Vinařickým, jehož názory o českém původu J. Gutenberga a M. Koperníka podporoval a propagoval. Byl i činným členem Společnosti Vlasteneckého (později Národního) muzea v Praze. Významným pramenem pro poznání jeho kulturních zájmů a životních osudů jsou Mémoires (Vzpomínky) z roku 1855.
L: J. Kumpera, Osobnosti a západní Čechy, 2005, s. 345; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 20, 83n., 86; K. Nejdl – J. Miessler, J. de C. a jeho Karlovy Vary, 1958; Wurzbach 2, s. 295n.; Poggendorff 3, s. 240; MSN 1, s. 661; MČE l, s. 749; BL 1, s. 183.
Jan Janko