COLONA z Felzu Linhart 1565-13.4.1620: Porovnání verzí
(COLONA_z_Felzu_Linhart_1565-13.4.1620) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 13.4.1620 | | datum úmrtí = 13.4.1620 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Sinzendorf (Rakousko) | ||
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''COLONA z Felsu, Linhart''' ''(též COLLONA z Felzu), * 1565?, † 13. 4. 1620 Sinzendorf (Rakousko), důstojník, účastník stavovského povstání'' | |||
Collonové z Felsu (Völs) pocházeli z Tyrolska, kde se podíleli | |||
na správě země a byli i významnými vojevůdci. Do českých | |||
zemí přišel tento luteránský šlechtický rod po polovině 16. | |||
století a usadil se v západních Čechách a ve Slezsku. C. patřil | |||
k jeho druhé generaci. Otec, Kašpar C., nejvyšší komorník | |||
arcivévody Karla II. Štýrského, zakoupil 1570 panství Andělská | |||
Hora a Javoří u Karlových Varů. Celý rod byl 1572 | |||
přijat v Českém království do panského stavu. C. zděděná | |||
zboží rozšířil o Hartenštejn, Bochov a majetky na Chebsku | |||
a o Cínov na Žatecku. Vlastnil i dům na Malé Straně. | |||
S manželkou Alžbětou z Lobkovic měl čtyři děti, syny Jana | |||
a Adama a dcery Marii a Kateřinu. C. zmiňovaly úřední | |||
záznamy od počátku 17. století, kdy byl pověřován úřady | |||
a úkoly zejména v Loketském kraji, ale i v kraji Žateckém. | |||
Do popředí vystoupil poprvé za habsburské dynastické krize | |||
1608–11, tehdy spolu s M. Thurnem velel stavovskému | |||
vojsku. 1617 se postavil proti přijetí Ferdinanda Štýrského | |||
za českého krále, v době českého stavovského povstání prosazoval | |||
volbu Jana Jiřího Saského. Vedle Thurna a Václava Budovce | |||
z Budova patřil k radikálnímu křídlu české stavovské | |||
obce a byl nejspíše jedním z iniciátorů defenestrace z 23. 5. | |||
1618. Za povstání se také vrátil do vojenských služeb stavů, | |||
a to v hodnosti polního maršálka. V bitvě u rakouského | |||
Sinzendorfu 13. 4. 1620 se nechal strhnout k neuváženému | |||
útoku proti oddílům hraběte Buquoye, byl smrtelně raněn | |||
a záhy zemřel. Pohřben byl v Žalmanově u Karlových Varů. | |||
Posmrtně po porážce stavů byl C. císařskou exekuční komisí | |||
26. 4. 1621 jako rebel zemřelý „v trvalé vzpouře“ zbaven | |||
majetku a cti. | |||
'''L:''' Sněmy české, 1954, sv. 11, část 1, 1605, dokument č. 40, www.psp.cz/ | |||
eknih/snemy/; Pavel Skála ze Zhoře, Historie česká, 1984, passim; Heraldika | |||
13, 1981, č. 3, s. 145; J. Petráň, Staroměstská exekuce, 2004, passim; | |||
A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 13, 1905, s. 35. | |||
Zdeněk Beneš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
| Řádek 15: | Řádek 54: | ||
[[Kategorie:1565]] | [[Kategorie:1565]] | ||
[[Kategorie:1620]] | [[Kategorie:1620]] | ||
[[Kategorie:Sinzendorf]] | |||
Verze z 7. 11. 2016, 11:26
| Linhart COLONA z Felzu | |
 | |
| Narození | 1565 |
|---|---|
| Úmrtí | 13.4.1620 |
| Místo úmrtí | Sinzendorf (Rakousko) |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=50205 |
COLONA z Felsu, Linhart (též COLLONA z Felzu), * 1565?, † 13. 4. 1620 Sinzendorf (Rakousko), důstojník, účastník stavovského povstání
Collonové z Felsu (Völs) pocházeli z Tyrolska, kde se podíleli na správě země a byli i významnými vojevůdci. Do českých zemí přišel tento luteránský šlechtický rod po polovině 16. století a usadil se v západních Čechách a ve Slezsku. C. patřil k jeho druhé generaci. Otec, Kašpar C., nejvyšší komorník arcivévody Karla II. Štýrského, zakoupil 1570 panství Andělská Hora a Javoří u Karlových Varů. Celý rod byl 1572 přijat v Českém království do panského stavu. C. zděděná zboží rozšířil o Hartenštejn, Bochov a majetky na Chebsku a o Cínov na Žatecku. Vlastnil i dům na Malé Straně. S manželkou Alžbětou z Lobkovic měl čtyři děti, syny Jana a Adama a dcery Marii a Kateřinu. C. zmiňovaly úřední záznamy od počátku 17. století, kdy byl pověřován úřady a úkoly zejména v Loketském kraji, ale i v kraji Žateckém. Do popředí vystoupil poprvé za habsburské dynastické krize 1608–11, tehdy spolu s M. Thurnem velel stavovskému vojsku. 1617 se postavil proti přijetí Ferdinanda Štýrského za českého krále, v době českého stavovského povstání prosazoval volbu Jana Jiřího Saského. Vedle Thurna a Václava Budovce z Budova patřil k radikálnímu křídlu české stavovské obce a byl nejspíše jedním z iniciátorů defenestrace z 23. 5. 1618. Za povstání se také vrátil do vojenských služeb stavů, a to v hodnosti polního maršálka. V bitvě u rakouského Sinzendorfu 13. 4. 1620 se nechal strhnout k neuváženému útoku proti oddílům hraběte Buquoye, byl smrtelně raněn a záhy zemřel. Pohřben byl v Žalmanově u Karlových Varů. Posmrtně po porážce stavů byl C. císařskou exekuční komisí 26. 4. 1621 jako rebel zemřelý „v trvalé vzpouře“ zbaven majetku a cti.
L: Sněmy české, 1954, sv. 11, část 1, 1605, dokument č. 40, www.psp.cz/ eknih/snemy/; Pavel Skála ze Zhoře, Historie česká, 1984, passim; Heraldika 13, 1981, č. 3, s. 145; J. Petráň, Staroměstská exekuce, 2004, passim; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 13, 1905, s. 35.
Zdeněk Beneš