BÖHME Horst 24.8.1909-1945: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
m (Holoubková přesunul stránku BÖHME Horst 24.8.1909 na BÖHME Horst 24.8.1909-1945 bez založení přesměrování)
Bez shrnutí editace
Řádek 43: Řádek 43:
'''L:''' J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická
'''L:''' J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická
okupační moc 1941–1943, 1997, s. 24 a passim (rejstřík); J. Fidler,
okupační moc 1941–1943, 1997, s. 24 a passim (rejstřík); J. Fidler,
Atentát. Malý biografi cký slovník, 2002, s. 34n.; E. Klee, Das Personenlexikon
Atentát. Malý biografický slovník, 2002, s. 34n.; E. Klee, Das Personenlexikon
zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945, Frankfurt am
zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945, Frankfurt am
Main 2003, s. 60.  
Main 2003, s. 60.  

Verze z 8. 11. 2016, 14:01

Horst BÖHME
Narození 24.8.1909
Místo narození Obercolmnitz (Německo)
Úmrtí 1945
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83201

BÖHME, Horst, * 24. 8. 1909 Obercolmnitz (Německo), † 1945 ?, policejní úředník

Pocházel z rodiny řezníka. Po vyučení se stal automechanikem a speditérem, provozoval vlastní dodavatelskou firmu v Drážďanech. Od mládí byl členem nacionalisticky orientovaných spolků a absolvoval kursy paramilitárních složek. 1. 3. 1933 vstoupil do NSDAP a do SS. Po krátké činnosti celního úředníka byl v září 1933 přidělen úřadovně gestapa v Drážďanech, kde se vypracoval na přednostu úřadovny bezpečnostní policie (SP). Stejnou funkci pak zastával i v Kielu. V srpnu 1939 byl přeložen do protektorátu Čechy a Morava, kde působil jako zástupce velitele a od 1940 jako velitel bezpečnostní policie (SP) a bezpečnostní služby (SD). V této funkci byl nadřazen i šéfům pražského gestapa a německé kriminální policie, a náležel tak k nejvýznamnějším představitelům represivních orgánů nacistické okupační moci. Byl schopným a nacismu zcela oddaným funkcionářem, pověstným mimořádnou arogancí a brutalitou. Po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy koncem září 1941 náležel k jeho nejbližším spolupracovníkům. 29. 10. 1941 byl povýšen na SS-Standartenführera. Po atentátu na Heydricha měl výrazný podíl na represích vůči českému obyvatelstvu, mj. na popravě mužů v Lidicích a na zničení obce. V září 1942 byl z Prahy odvolán. Stal se velitelem bezpečnostní policie ve Východním Prusku, od ledna 1943 do srpna 1944 velel zvláštním zajišťovacím jednotkám v zápolí východní fronty. Od listopadu 1944 působil v Hlavním říšském bezpečnostním úřadě v Berlíně. O jeho dalších osudech není nic známo. 1954 byl soudně prohlášen za mrtvého k 10. 4. 1945.

L: J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc 1941–1943, 1997, s. 24 a passim (rejstřík); J. Fidler, Atentát. Malý biografický slovník, 2002, s. 34n.; E. Klee, Das Personenlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945, Frankfurt am Main 2003, s. 60.

Jan Novotný