CORI Jan Nepomuk 25.6.1819-12.10.1887: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(CORI_Jan_1819-1887)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Jan CORI
| jméno = Jan Nepomuk CORI
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1819
| datum narození = 25.6.1819
| místo narození =  
| místo narození = Jindřichův Hradec
| datum úmrtí = 1887
| datum úmrtí = 12.10.1887
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Jindřichův Hradec
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan CORI
}}
'''CORI, Jan Nepomuk''', ''* 25. 6. 1819 Jindřichův Hradec, † 12. 10. 1887 Jindřichův Hradec, vojenský kněz, historik''
 
Syn jindřichohradeckého obročního J. Coriho (1771–1846)
a K. Pelclové (1787–1851), vnuk F. M. Pelcla (1734–1801),
strýc C. I. Coriho (1865–1954), prastrýc C. F. Coriho
(1896–1984). Vyrůstal na jindřichohradeckém zámku, což
v něm vypěstovalo celoživotní zaujetí dějinami a architekturou
(1843 zámkem prováděl J. V. Friče a bratry F. a V. Náprstky,
načež je představil Pelclově dceři – své matce). 1839
vstoupil do semináře v Českých Budějovicích, 25. 7. 1843
byl vysvěcen na kněze; nejprve se stal kaplanem v rodišti,
1845 pak byl vyslán jako polní kaplan III. třídy k 11. pěšímu
pluku (od 1854 plukovní a špitální kaplan v Mohuči,
od 1856 čestný farář českobudějovické diecéze). 1866 byl
jmenován duchovním radou mohučského biskupa a povýšen
na polního kaplana I. třídy; záhy nato byl ale převelen k dělostřeleckému
pluku do Salcburska. Od 1868 (definitivně
od 1870) získal potvrzení jako c. k. vojenský okresní farář
v Linci pro Horní Rakousy a Salcbursko. V téže době se začal
zabývat znovu historií a od 1871 byl zároveň c. k. konzervátorem
pro Horní Rakousy. 1876 byl přeložen do Innsbrucku,
ale již k 7. 4. 1877 odešel do výslužby a usadil se v rodném
Jindřichově Hradci.
 
C. byl autorem prací o dějinách hlavního chrámu v Lorchu a
domnělém přeložení biskupství do Pasova, středověké hradní
architektuře, o česko-hornorakouských hraničních sporech
od časů císaře Fridricha III. až do konce 15. století, o dějinách
jindřichohradeckého hradu a rodu pánů z Hradce
i o dějinách města Mostu, který mu za to (1882) propůjčil
čestné občanství. Četné další práce zůstaly v rukopise.
 
'''D:''' Lauriacum oder Lorch unter römischer und deutscher Herrschaft nebst
einem Anhange über die angebliche Verlegung des Bischofsitzes von Lorch
nach Passau und die Metropolitankirche von Lorch, Linz 1871; Bau und
Einrichtung der deutschen Burgen in Mittelalter mit Beziehungen auf
Oberösterreich, Linz 1874; Příspěvek k dějinám starobylého hradu v Jindřichově
Hradci, in: Ohlas od Nežárky 4, 1874, č. 21 (nestr.); Příspěvek
k dějinám starobylého hradu jindřichohradeckého, in: tamtéž č. 29 (nestr.);
Objevené fresky, in: tamtéž 10, 1880, č. 27, s. 215n.; Grenzfehden zwischen
Böhmen und Oberösterreich zur Zeit des Kaisers Friedrich III. bis zu Ende
des XV. Jahrhunderts, Linz 1886; Geschichte der königl. Stadt Brüx bis zum
Jahre 1788, 1889; Markéta Korutanská (c. 1310), in: Ohlas od Nežárky 21,
1891, č. 37, s. 293n.; Eberhard, arcibiskup Solnohradský (1403–1427), in:
tamtéž, č. 38, s. 301n., č. 39, s. 309n.; Menhart, volený biskup Tridentský
(1349–1376), in: tamtéž 21, 1891, č. 42, s. 333n., č. 43, s. 341n., č. 44,
s. 349n.
 
'''L:''' J. V. Frič, Paměti 1, 1885, s. 174; Úmrtí. Dne 12. října zesnul zde v Pánu
veledůst. pán…, in: Ohlas od Nežárky 17, 1887, č. 42, s. 406; J. Platzerová
– E. Cori, Všem, kdožkoli našemu v Pánu zesnulému bratrovi Janovi Corimu…,
in: tamtéž, č. 43, s. 422; OSN 5, s. 629; F. Tischer, P. Jan Nep. C.,
kanovník a spisovatel historický, in: Ohlas od Nežárky 22, 1892, č. 10–11,
s. 81, 89n.; J. M. Brauner, Brüxer Gedenkbuch, 2. Band: Brüx im 19. Jahrhundert,
b. d., s. 67; Z. Nejedlý, Bedřich Smetana 1/1, 1924, s. 319; MSN
1, s. 876; BOS 3, s. 185; S. Dvořák, Rod Františka Martina Pelcla, Genealogická
studie, 1934, s. 88n.; KSN 2, 1937, s. 365; J. Johanides, František
Martin Pelcl, 1981, s. 42n.
 
'''P:''' dopis F. Čenskému 27. 10. 1852, LA PNP Praha; dopis K. J. Erbenovi
5. 9. 1858, tamtéž.
 
Pavel Čech
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]


[[Kategorie:1819]]
[[Kategorie:1819]]
[[Kategorie:Jindřichův Hradec]]
[[Kategorie:1887]]
[[Kategorie:1887]]

Verze z 8. 11. 2016, 19:11

Jan Nepomuk CORI
Narození 25.6.1819
Místo narození Jindřichův Hradec
Úmrtí 12.10.1887
Místo úmrtí Jindřichův Hradec
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44125

CORI, Jan Nepomuk, * 25. 6. 1819 Jindřichův Hradec, † 12. 10. 1887 Jindřichův Hradec, vojenský kněz, historik

Syn jindřichohradeckého obročního J. Coriho (1771–1846) a K. Pelclové (1787–1851), vnuk F. M. Pelcla (1734–1801), strýc C. I. Coriho (1865–1954), prastrýc C. F. Coriho (1896–1984). Vyrůstal na jindřichohradeckém zámku, což v něm vypěstovalo celoživotní zaujetí dějinami a architekturou (1843 zámkem prováděl J. V. Friče a bratry F. a V. Náprstky, načež je představil Pelclově dceři – své matce). 1839 vstoupil do semináře v Českých Budějovicích, 25. 7. 1843 byl vysvěcen na kněze; nejprve se stal kaplanem v rodišti, 1845 pak byl vyslán jako polní kaplan III. třídy k 11. pěšímu pluku (od 1854 plukovní a špitální kaplan v Mohuči, od 1856 čestný farář českobudějovické diecéze). 1866 byl jmenován duchovním radou mohučského biskupa a povýšen na polního kaplana I. třídy; záhy nato byl ale převelen k dělostřeleckému pluku do Salcburska. Od 1868 (definitivně od 1870) získal potvrzení jako c. k. vojenský okresní farář v Linci pro Horní Rakousy a Salcbursko. V téže době se začal zabývat znovu historií a od 1871 byl zároveň c. k. konzervátorem pro Horní Rakousy. 1876 byl přeložen do Innsbrucku, ale již k 7. 4. 1877 odešel do výslužby a usadil se v rodném Jindřichově Hradci.

C. byl autorem prací o dějinách hlavního chrámu v Lorchu a domnělém přeložení biskupství do Pasova, středověké hradní architektuře, o česko-hornorakouských hraničních sporech od časů císaře Fridricha III. až do konce 15. století, o dějinách jindřichohradeckého hradu a rodu pánů z Hradce i o dějinách města Mostu, který mu za to (1882) propůjčil čestné občanství. Četné další práce zůstaly v rukopise.

D: Lauriacum oder Lorch unter römischer und deutscher Herrschaft nebst einem Anhange über die angebliche Verlegung des Bischofsitzes von Lorch nach Passau und die Metropolitankirche von Lorch, Linz 1871; Bau und Einrichtung der deutschen Burgen in Mittelalter mit Beziehungen auf Oberösterreich, Linz 1874; Příspěvek k dějinám starobylého hradu v Jindřichově Hradci, in: Ohlas od Nežárky 4, 1874, č. 21 (nestr.); Příspěvek k dějinám starobylého hradu jindřichohradeckého, in: tamtéž č. 29 (nestr.); Objevené fresky, in: tamtéž 10, 1880, č. 27, s. 215n.; Grenzfehden zwischen Böhmen und Oberösterreich zur Zeit des Kaisers Friedrich III. bis zu Ende des XV. Jahrhunderts, Linz 1886; Geschichte der königl. Stadt Brüx bis zum Jahre 1788, 1889; Markéta Korutanská (c. 1310), in: Ohlas od Nežárky 21, 1891, č. 37, s. 293n.; Eberhard, arcibiskup Solnohradský (1403–1427), in: tamtéž, č. 38, s. 301n., č. 39, s. 309n.; Menhart, volený biskup Tridentský (1349–1376), in: tamtéž 21, 1891, č. 42, s. 333n., č. 43, s. 341n., č. 44, s. 349n.

L: J. V. Frič, Paměti 1, 1885, s. 174; Úmrtí. Dne 12. října zesnul zde v Pánu veledůst. pán…, in: Ohlas od Nežárky 17, 1887, č. 42, s. 406; J. Platzerová – E. Cori, Všem, kdožkoli našemu v Pánu zesnulému bratrovi Janovi Corimu…, in: tamtéž, č. 43, s. 422; OSN 5, s. 629; F. Tischer, P. Jan Nep. C., kanovník a spisovatel historický, in: Ohlas od Nežárky 22, 1892, č. 10–11, s. 81, 89n.; J. M. Brauner, Brüxer Gedenkbuch, 2. Band: Brüx im 19. Jahrhundert, b. d., s. 67; Z. Nejedlý, Bedřich Smetana 1/1, 1924, s. 319; MSN 1, s. 876; BOS 3, s. 185; S. Dvořák, Rod Františka Martina Pelcla, Genealogická studie, 1934, s. 88n.; KSN 2, 1937, s. 365; J. Johanides, František Martin Pelcl, 1981, s. 42n.

P: dopis F. Čenskému 27. 10. 1852, LA PNP Praha; dopis K. J. Erbenovi 5. 9. 1858, tamtéž.

Pavel Čech