CREUTZ Ulrich †1560: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku CREUTZ Ulrich 1516-1560 na CREUTZ Ulrich ?-1560 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
pojetím. Ve františkánském kostele v Kadani (františkánů – | pojetím. Ve františkánském kostele v Kadani (františkánů – | ||
observantů) signoval svým jménem i vlastní značkou mramorový | observantů) signoval svým jménem i vlastní značkou mramorový | ||
náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic, na němž je | ''náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic'', na němž je | ||
zesnulý vyobrazen jako kostlivec. Je mu připisováno autorství | zesnulý vyobrazen jako kostlivec. Je mu připisováno autorství | ||
tzv. lobkovického epitafu z 1516 a epitafu Dětřicha z Vitzthumu | tzv. ''lobkovického epitafu'' z 1516 a ''epitafu Dětřicha z Vitzthumu'' | ||
z 1517, oba umístěné tamtéž. Kromě toho zhotovil několik | z 1517, oba umístěné tamtéž. Kromě toho zhotovil několik | ||
krucifixů nacházejících se také v Kadani a jejím okolí. | krucifixů nacházejících se také v Kadani a jejím okolí. | ||
Pro kostel ve Vilémově vytvořil Madonu s dítětem, pro kostel | Pro kostel ve Vilémově vytvořil ''Madonu s dítětem'', pro kostel | ||
ve Vintířově Krista vstavšího z mrtvých a dále dřevěné reliéfy | ve Vintířově ''Krista vstavšího z mrtvých'' a dále dřevěné ''reliéfy'' | ||
sv. Kateřiny a sv. Barbory umístěné v obci Místo; známý je | ''sv. Kateřiny' a ''sv. Barbory'' umístěné v obci Místo; známý je | ||
jeho krucifix z Nové Vsi u Chomutova či Sousoší sv. Anny | jeho krucifix z Nové Vsi u Chomutova či ''Sousoší sv. Anny'' | ||
v kostele v Otvicích. | v kostele v Otvicích. | ||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
byl odsud 1525 vypovězen. Jeho tamním vrcholným dílem | byl odsud 1525 vypovězen. Jeho tamním vrcholným dílem | ||
byla sochařská výzdoba kazatelny dómu, se značkou jako | byla sochařská výzdoba kazatelny dómu, se značkou jako | ||
na kadaňském náhrobku; zřejmý je i jeho podíl na tzv. Kunhutině | na kadaňském náhrobku; zřejmý je i jeho podíl na tzv. ''Kunhutině'' | ||
oltáři a na epitafu biskupa Günthera z Bünau v Merseburgu. | ''oltáři a na epitafu biskupa Günthera z Bünau'' v Merseburgu. | ||
1535–36 figuroval jako sochař, placený však většinou | 1535–36 figuroval jako sochař, placený však většinou | ||
za jednoduché kamenické práce ve stavebních účtech zámku | za jednoduché kamenické práce ve stavebních účtech zámku | ||
Verze z 9. 11. 2016, 19:12
| Ulrich CREUTZ | |
 | |
| Úmrtí | 1560 |
|---|---|
| Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44162 |
CREUTZ, Ulrich, * ?, † 1560 ?, řezbář, sochař
Byl umělcem období pozdní gotiky, který za svými zakázkami putoval zejména v podkrušnohorské oblasti. Pocházel patrně z jižního Německa, tam a v Norimberku se mu rovněž dostalo řemeslného školení. Nelze vyloučit, že se jedná o osobnost totožnou s Ulrichem Croitzem, jenž vytvořil asi 1512–14 sochy pro kostel sv. Jiří v Nördlingen. Do Čech přišel dle Josefa Opitze na pozvání Lobkoviců či Vitzthumů (též Fictumů). Usadil se v Kadani, působil ve službách Jana z Lobkovic, krátce, zhruba 1516–20, tam vedl patrně i vlastní dílnu, z níž vycházela jak díla řezbářská, tak i řada kamenných náhrobků, na jejichž zhotovování se specializoval. Jeho práce se vyznačovala vlastními výrazovými rysy, realistickým pojetím. Ve františkánském kostele v Kadani (františkánů – observantů) signoval svým jménem i vlastní značkou mramorový náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic, na němž je zesnulý vyobrazen jako kostlivec. Je mu připisováno autorství tzv. lobkovického epitafu z 1516 a epitafu Dětřicha z Vitzthumu z 1517, oba umístěné tamtéž. Kromě toho zhotovil několik krucifixů nacházejících se také v Kadani a jejím okolí. Pro kostel ve Vilémově vytvořil Madonu s dítětem, pro kostel ve Vintířově Krista vstavšího z mrtvých a dále dřevěné reliéfy sv. Kateřiny' a sv. Barbory umístěné v obci Místo; známý je jeho krucifix z Nové Vsi u Chomutova či Sousoší sv. Anny v kostele v Otvicích.
Pracoval pravděpodobně s pomocníky, a ovlivnil tak tvorbu v místních i regionálních dílnách, především v Chomutově a okolí. Na jeho práce navázali v podkrušnohorské oblasti i sochaři následující generace, reprezentovaní především Kryštofem Waltrem I. C. bývá ztotožňován s kameníkem Creutzem, 1521 přijatým za měšťana v saském Halle, který byl odsud 1525 vypovězen. Jeho tamním vrcholným dílem byla sochařská výzdoba kazatelny dómu, se značkou jako na kadaňském náhrobku; zřejmý je i jeho podíl na tzv. Kunhutině oltáři a na epitafu biskupa Günthera z Bünau v Merseburgu. 1535–36 figuroval jako sochař, placený však většinou za jednoduché kamenické práce ve stavebních účtech zámku Hartenfels v Torgau.
L: J. Opitz, Gotische Malerei und Plastik Nord-Westböhmens. Katalog der Austellung von Brüx-Comotau, 1928, s. 534n.; M. Radová-Štiková, K dílu U. C., in: Umění 16, 1968, s. 72n.; J. Kumstátová, U. C., diplomová práce, Katedra dějin umění Filozofické fakulty UK Praha, 1974.
Ivana Ebelová