CYŽ Jurij 6.10.1904-28.9.1947: Porovnání verzí
(CYŽ_Jurij_6.10.1904-28.9.1947) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.10.1904 | | datum narození = 6.10.1904 | ||
| místo narození = | | místo narození = Žuricy (Säuritz, Německo) | ||
| datum úmrtí = 28.9.1947 | | datum úmrtí = 28.9.1947 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''CYŽ, Jurij''' ''(též ZIESCHE, Georg), * 6. 10. 1904 Žuricy (Säuritz, Německo), † 28. 9. 1947 Praha, právník, kulturní pracovník'' | |||
Byl synem zelináře. Jako chovanec Lužického semináře studoval | |||
1916–25 na malostranském gymnáziu v Praze. Pak | |||
navštěvoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Stal | |||
se členem sdružení lužickosrbských studentů Serbowka | |||
a 1925–31 se účastnil studentského hnutí. Studia dokončil | |||
v Lipsku, kde předložil disertační práci na téma slovenské | |||
účasti na vzniku ČSR 1918. Poté vykonával praxi u trestního | |||
soudu v Drážďanech, po nástupu nacistů k moci působil jako | |||
právní poradce v německo-polském průmyslovém podniku | |||
v Berlíně a v administrativě Spolku Poláků v Opole. Převzal | |||
také patronát nad lužickosrbskými gymnazisty v Bytomi. Zájem | |||
o Polsko v něm probudil za pražského pobytu osobní | |||
styk s Henrykem Batowským, pozdějším významným polským | |||
slavistou, který 1927–29 studoval na Karlově univerzitě. | |||
1938–39 působil C. v ilegální lužickosrbské organizaci. | |||
Pro antifašistický postoj byl 1939 odvlečen do koncentračního | |||
tábora Sachsenhausen, později zařazen do wehrmachtu, | |||
v listopadu 1944 znovu uvězněn a odsouzen k trestu smrti | |||
pro velezradu. Z vězení v Berlíně-Plötzensee jej osvobodila | |||
v dubnu 1945 Rudá armáda. 1945–47 byl generálním inspektorem | |||
Lužickosrbské národní rady v Praze. Požadoval | |||
státoprávní řešení lužické otázky formou odtržení Lužice | |||
od Německa, a dostal se tak do konfliktu s budyšínským vedením | |||
Domowiny, národní organizace Lužických Srbů. | |||
'''L:''' NBS, s. 94; V. Zmeškal, JUDr. J. C., in: Lužickosrbský věstník 22, 1947, | |||
s. 91n.; S. Pigoń, Wspominki z obozu w Sachsenhausen (1939–1940), Warszawa | |||
1966, s. 8n. | |||
Jiří Vacek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:1904]] | [[Kategorie:1904]] | ||
[[Kategorie:Žuricy]] | |||
[[Kategorie:1947]] | [[Kategorie:1947]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 13. 11. 2016, 13:21
| Jurij CYŽ | |
 | |
| Narození | 6.10.1904 |
|---|---|
| Místo narození | Žuricy (Säuritz, Německo) |
| Úmrtí | 28.9.1947 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 44- Právník |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44264 |
CYŽ, Jurij (též ZIESCHE, Georg), * 6. 10. 1904 Žuricy (Säuritz, Německo), † 28. 9. 1947 Praha, právník, kulturní pracovník
Byl synem zelináře. Jako chovanec Lužického semináře studoval 1916–25 na malostranském gymnáziu v Praze. Pak navštěvoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Stal se členem sdružení lužickosrbských studentů Serbowka a 1925–31 se účastnil studentského hnutí. Studia dokončil v Lipsku, kde předložil disertační práci na téma slovenské účasti na vzniku ČSR 1918. Poté vykonával praxi u trestního soudu v Drážďanech, po nástupu nacistů k moci působil jako právní poradce v německo-polském průmyslovém podniku v Berlíně a v administrativě Spolku Poláků v Opole. Převzal také patronát nad lužickosrbskými gymnazisty v Bytomi. Zájem o Polsko v něm probudil za pražského pobytu osobní styk s Henrykem Batowským, pozdějším významným polským slavistou, který 1927–29 studoval na Karlově univerzitě. 1938–39 působil C. v ilegální lužickosrbské organizaci. Pro antifašistický postoj byl 1939 odvlečen do koncentračního tábora Sachsenhausen, později zařazen do wehrmachtu, v listopadu 1944 znovu uvězněn a odsouzen k trestu smrti pro velezradu. Z vězení v Berlíně-Plötzensee jej osvobodila v dubnu 1945 Rudá armáda. 1945–47 byl generálním inspektorem Lužickosrbské národní rady v Praze. Požadoval státoprávní řešení lužické otázky formou odtržení Lužice od Německa, a dostal se tak do konfliktu s budyšínským vedením Domowiny, národní organizace Lužických Srbů.
L: NBS, s. 94; V. Zmeškal, JUDr. J. C., in: Lužickosrbský věstník 22, 1947, s. 91n.; S. Pigoń, Wspominki z obozu w Sachsenhausen (1939–1940), Warszawa 1966, s. 8n.
Jiří Vacek