ČAPKA Josef 27.1.1911-10.4.1945: Porovnání verzí
(ČAPKA_Josef_27.1.1911-10.4.1945) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 27.1.1911 | | datum narození = 27.1.1911 | ||
| místo narození = | | místo narození = Gorzów (Polsko) | ||
| datum úmrtí = 10.4.1945 | | datum úmrtí = 10.4.1945 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Mauthausen (Rakousko) | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČAPKA, Josef''', ''* 27. 1. 1911 Gorzów (Polsko), † 10. 4. 1945 Mauthausen (Rakousko), důstojník, účastník 2. odboje'' | |||
Po ukončení studia na reálce v Olomouci nastoupil počátkem | |||
října 1931 základní vojenskou službu, v jejímž rámci | |||
absolvoval Školu důstojníků v záloze. 1932–34 se stal frekventantem | |||
Vojenské akademie v Hranicích a pak sloužil | |||
jako poručík dělostřelectva u 126. hrubého dělostřeleckého | |||
pluku v Žilině. Po nacistické okupaci, kdy došlo k postupné | |||
likvidaci československé armády, byl propuštěn a odeslán na | |||
kurs pro obecní tajemníky do Prahy. Od října 1939 pracoval | |||
v zásobovacím oddělení okresního úřadu v Ostravě. Po jeho | |||
zrušení 1941 přešel do zásobovacího oddělení ostravského | |||
magistrátu s pracovištěm ve Slezské Ostravě. V té době se | |||
také zapojil prostřednictvím poručíka Jana Bařiny do ilegální | |||
organizace s názvem Bílá lvice, jejíž členové prováděli drobné sabotáže. Koncem června 1942 měl být přeložen k okresnímu hejtmanství do Telče. Přemístění ale odmítl a nadále | |||
pracoval jen jako výpomocný účetní. Po překonání následků | |||
zatýkání v řadách odbojářů na přelomu 1942–43 se kolem | |||
Č. vytvořila partyzánská skupina městského-místního typu. | |||
Ta v noci na 1. 9. 1943 provedla úspěšnou destrukční akci | |||
u Lískovce na železniční trati Kojetín-Moravská Ostrava | |||
a následovaly další. Aktivity skupiny upoutaly zájem Rudolfa | |||
Peschela, kterého spolu s Rudolfem Procházkou počátkem | |||
září 1943 vyslalo do protektorátu moskevské vedení KSČ, | |||
aby organizovali partyzánské hnutí. Č. s Peschelem se rozhodli | |||
dát skupině pevný organizační rámec partyzánské | |||
jednotky. Byla rozdělena na čtyři oddíly – Olomouc, Frýdek- | |||
Místek, Hranice a Ostrava –, kde také zůstali Č. jako | |||
výkonný velitel a Peschel. Nová jednotka pak převzala název | |||
Jan Žižka. Jen do srpna 1944 provedla zhruba dvacet úspěšných | |||
diverzních akcí a rozsahem své činnosti představovala | |||
v dané době nejaktivnější partyzánskou jednotku v českých | |||
zemích. V průběhu září 1944 gestapo zatklo většinu jejích | |||
členů, Č. se však podařilo uniknout a přejít na Slovensko. | |||
29. 9. 1944 byl v Banské Bystrici zařazen do 1. československé | |||
armády na Slovensku a stal se velitelem dělostřelecké | |||
baterie u 2. taktické skupiny. Po pádu Banské Bystrice odešel | |||
s jednotkou do hor, ale onemocněl a musel předat velení. | |||
Když se zotavil, pokusil se přejít frontu, byl však koncem | |||
prosince 1944 zatčen v Brezně nad Hronom. V lednu 1945 | |||
ho Maďaři předali do Banské Bystrice Němcům, odkud se | |||
dostal na gestapo do Bratislavy, pak do Brna a nakonec do | |||
Ostravy, kde byl podroben tvrdým výslechům. 7. 4. 1945 Č. | |||
odejel s transportem 150 vězňů do koncentračního tábora | |||
Mauthausen, kde byli všichni povražděni. | |||
'''L:''' F. Čvanda, Noční akce, 1965, passim; J. Gebhart – J. Šimovček, Partyzáni | |||
v Československu 1941–1945, Praha – Bratislava 1984, s. 162n.; F. Vystrčil, | |||
J. Č., velitel partyzánské skupiny Jan Žižka, in: Ostrava 3. Sborník příspěvků | |||
k dějinám a výstavbě města, 1966, s. 242n. | |||
'''P:''' VHA Praha, fond Partyzánské jednotky, sign. 157/III, materiály skupiny | |||
Jan Žižka. | |||
Jan Gebhart | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1911]] | [[Kategorie:1911]] | ||
[[Kategorie:Gorzów]] | |||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Mauthausen]] |
Verze z 19. 11. 2016, 15:30
Josef ČAPKA | |
![]() | |
Narození | 27.1.1911 |
---|---|
Místo narození | Gorzów (Polsko) |
Úmrtí | 10.4.1945 |
Místo úmrtí | Mauthausen (Rakousko) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40499 |
ČAPKA, Josef, * 27. 1. 1911 Gorzów (Polsko), † 10. 4. 1945 Mauthausen (Rakousko), důstojník, účastník 2. odboje
Po ukončení studia na reálce v Olomouci nastoupil počátkem října 1931 základní vojenskou službu, v jejímž rámci absolvoval Školu důstojníků v záloze. 1932–34 se stal frekventantem Vojenské akademie v Hranicích a pak sloužil jako poručík dělostřelectva u 126. hrubého dělostřeleckého pluku v Žilině. Po nacistické okupaci, kdy došlo k postupné likvidaci československé armády, byl propuštěn a odeslán na kurs pro obecní tajemníky do Prahy. Od října 1939 pracoval v zásobovacím oddělení okresního úřadu v Ostravě. Po jeho zrušení 1941 přešel do zásobovacího oddělení ostravského magistrátu s pracovištěm ve Slezské Ostravě. V té době se také zapojil prostřednictvím poručíka Jana Bařiny do ilegální organizace s názvem Bílá lvice, jejíž členové prováděli drobné sabotáže. Koncem června 1942 měl být přeložen k okresnímu hejtmanství do Telče. Přemístění ale odmítl a nadále pracoval jen jako výpomocný účetní. Po překonání následků zatýkání v řadách odbojářů na přelomu 1942–43 se kolem Č. vytvořila partyzánská skupina městského-místního typu. Ta v noci na 1. 9. 1943 provedla úspěšnou destrukční akci u Lískovce na železniční trati Kojetín-Moravská Ostrava a následovaly další. Aktivity skupiny upoutaly zájem Rudolfa Peschela, kterého spolu s Rudolfem Procházkou počátkem září 1943 vyslalo do protektorátu moskevské vedení KSČ, aby organizovali partyzánské hnutí. Č. s Peschelem se rozhodli dát skupině pevný organizační rámec partyzánské jednotky. Byla rozdělena na čtyři oddíly – Olomouc, Frýdek- Místek, Hranice a Ostrava –, kde také zůstali Č. jako výkonný velitel a Peschel. Nová jednotka pak převzala název Jan Žižka. Jen do srpna 1944 provedla zhruba dvacet úspěšných diverzních akcí a rozsahem své činnosti představovala v dané době nejaktivnější partyzánskou jednotku v českých zemích. V průběhu září 1944 gestapo zatklo většinu jejích členů, Č. se však podařilo uniknout a přejít na Slovensko. 29. 9. 1944 byl v Banské Bystrici zařazen do 1. československé armády na Slovensku a stal se velitelem dělostřelecké baterie u 2. taktické skupiny. Po pádu Banské Bystrice odešel s jednotkou do hor, ale onemocněl a musel předat velení. Když se zotavil, pokusil se přejít frontu, byl však koncem prosince 1944 zatčen v Brezně nad Hronom. V lednu 1945 ho Maďaři předali do Banské Bystrice Němcům, odkud se dostal na gestapo do Bratislavy, pak do Brna a nakonec do Ostravy, kde byl podroben tvrdým výslechům. 7. 4. 1945 Č. odejel s transportem 150 vězňů do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli všichni povražděni.
L: F. Čvanda, Noční akce, 1965, passim; J. Gebhart – J. Šimovček, Partyzáni v Československu 1941–1945, Praha – Bratislava 1984, s. 162n.; F. Vystrčil, J. Č., velitel partyzánské skupiny Jan Žižka, in: Ostrava 3. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města, 1966, s. 242n.
P: VHA Praha, fond Partyzánské jednotky, sign. 157/III, materiály skupiny Jan Žižka.
Jan Gebhart