BRANDEIS Jan Adolf 9.6.1818-13.11.1872: Porovnání verzí
(BRANDEJS_Jan_Adolf_9.6.1818-13.11.1872) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan Adolf | | jméno = Jan Adolf BRANDEIS | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.6.1818 | | datum narození = 9.6.1818 | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BRANDEIS, Jan Adolf''' ''(též BRANDEJS), * 9. 6. 1818 Týniště nad Orlicí, † 13. 11. 1872 Praha, malíř, fotograf'' | |||
Narodil se v rodině lesmistra. Od 1837 studoval nejdříve | |||
na malířské akademii v Praze a poté v Mnichově u J. Bernhardta. | |||
Stal se jedním z předních autorů akvarelové portrétní | |||
miniatury, měl četné zakázky zejména ze šlechtických kruhů, | |||
mj. od Chotků, Martiniců, Schwarzenbergů, Thun-Hohensteinů | |||
či Clam-Gallasů. 1842 poprvé vystavoval v Praze. | |||
1847 se ve Strakonicích oženil s Johannou Josefou, roz. | |||
Liebeltovou, 1851 se manželům narodil syn Richard (1851 | |||
až 1921), který se stal významným chemikem. 1853 odjel | |||
B. na rok do Paříže, kde se učil kopírování u T. Couturea. | |||
Kopie pořízené za tohoto pobytu vystavil 1854 v Jednotě výtvarných | |||
umělců. Po určitých zkušenostech s daguerrotypií | |||
(portrét dítěte datovaný 1843) a slanými papíry si přihlásil | |||
26. 6. 1861 v Praze (V Jámě čp. 634) fotografickou živnost. | |||
Fotoateliér pak ještě dvakrát změnil sídlo. B. zřejmě mínil | |||
kombinovat portrétní fotografii a malbu. Soustředil se zejména | |||
na portréty významných českých osobností, např. | |||
J. Grégra, K. Světlé, F. A. Braunera ad.; v časopise Lumír | |||
byl (1861) nazván „nejpřednějším podobiznářem“. 1862 fotografoval | |||
předměty na výstavě starožitností spolku Arkadia | |||
a 1864 vyšel 1. sešit ''Obrazárny česko-moravské ve fotografiích'' | |||
s jeho čtyřmi vlepenými originálními pozitivy. Fotografické | |||
živnosti se z nevyjasněných důvodů (možná i kvůli krachu) | |||
1864 vzdal. | |||
'''L:''' P. Scheufler, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 48n.; týž, Pražské fotografické | |||
ateliéry 1839–1918, 2 (1889–1918), in: Acta 88 Musei Pragensis, 1989, | |||
s. 34; Toman 1, s. 49; NEČVU 1, s. 84 (kde další literatura). | |||
Pavel Scheufler | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:87- Fotograf]] | [[Kategorie:87- Fotograf]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1818]] | [[Kategorie:1818]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Týniště nad Orlicí]] | ||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 24. 11. 2016, 15:29
| Jan Adolf BRANDEIS | |
 | |
| Narození | 9.6.1818 |
|---|---|
| Místo narození | Týniště nad Orlicí |
| Úmrtí | 13.11.1872 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
87- Fotograf 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51678 |
BRANDEIS, Jan Adolf (též BRANDEJS), * 9. 6. 1818 Týniště nad Orlicí, † 13. 11. 1872 Praha, malíř, fotograf
Narodil se v rodině lesmistra. Od 1837 studoval nejdříve na malířské akademii v Praze a poté v Mnichově u J. Bernhardta. Stal se jedním z předních autorů akvarelové portrétní miniatury, měl četné zakázky zejména ze šlechtických kruhů, mj. od Chotků, Martiniců, Schwarzenbergů, Thun-Hohensteinů či Clam-Gallasů. 1842 poprvé vystavoval v Praze. 1847 se ve Strakonicích oženil s Johannou Josefou, roz. Liebeltovou, 1851 se manželům narodil syn Richard (1851 až 1921), který se stal významným chemikem. 1853 odjel B. na rok do Paříže, kde se učil kopírování u T. Couturea. Kopie pořízené za tohoto pobytu vystavil 1854 v Jednotě výtvarných umělců. Po určitých zkušenostech s daguerrotypií (portrét dítěte datovaný 1843) a slanými papíry si přihlásil 26. 6. 1861 v Praze (V Jámě čp. 634) fotografickou živnost. Fotoateliér pak ještě dvakrát změnil sídlo. B. zřejmě mínil kombinovat portrétní fotografii a malbu. Soustředil se zejména na portréty významných českých osobností, např. J. Grégra, K. Světlé, F. A. Braunera ad.; v časopise Lumír byl (1861) nazván „nejpřednějším podobiznářem“. 1862 fotografoval předměty na výstavě starožitností spolku Arkadia a 1864 vyšel 1. sešit Obrazárny česko-moravské ve fotografiích s jeho čtyřmi vlepenými originálními pozitivy. Fotografické živnosti se z nevyjasněných důvodů (možná i kvůli krachu) 1864 vzdal.
L: P. Scheufler, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 48n.; týž, Pražské fotografické ateliéry 1839–1918, 2 (1889–1918), in: Acta 88 Musei Pragensis, 1989, s. 34; Toman 1, s. 49; NEČVU 1, s. 84 (kde další literatura).
Pavel Scheufler