ČERMÁK Antonín 9.5.1873-6.3.1933: Porovnání verzí
(ČERMÁK_Antonín_1874-1933) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Antonín ČERMÁK | | jméno = Antonín ČERMÁK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 9.5.1873 | ||
| místo narození = | | místo narození = Kladno | ||
| datum úmrtí = 1933 | | datum úmrtí = 6.3.1933 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Miami (Florida, USA) | ||
| povolání = 59- Společnost - ostatní | | povolání = 59- Společnost - ostatní | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČERMÁK, Antonín''' ''(též CERMAK, Anton), * 9. 5. 1873 Kladno, † 6. 3. 1933 Miami (Florida, USA), politik'' | |||
Rodiče se do USA vystěhovali, když Č. byly dva roky, a usadili | |||
se v Chicagu, kde žila početná česká komunita. Otec | |||
střídal zaměstnání (tesař, zedník) a nakonec se vrátil k povolání | |||
havíře, které vykonával před odchodem do Ameriky. | |||
V dolech začal v jedenácti letech pracovat i Č.; od 1886 jej | |||
zaměstnávala Chicago and Wilmington Coal Company na | |||
dole v Braidwoodu (stát Illinois). O tři roky později tlumočil | |||
požadavky havířů, požadujících zvýšení platu, proto | |||
byl vedením propuštěn. Nové zaměstnání našel u městské | |||
správy, ale už v devatenácti letech se osamostatnil jako povozník | |||
(1892) a své podnikání postupně rozšiřoval. Přitom | |||
nezapomínal na vzdělávání a získával tak autoritu mezi sousedy, | |||
zvláště v řadách českých přistěhovalců. S touto pověstí | |||
vstoupil i do politiky: pomáhal krajanovi Vladimíru Červenému, | |||
který ve volbách 1899 kandidoval za Demokratickou | |||
stranu na funkci radního. Obětavá práce vynesla Č. první | |||
politický úspěch, když byl vybrán za soudního zřízence (bailiff | |||
a) v západní části Chicaga. O rok později postoupil ve | |||
stranické hierarchii na místo obvodního kapitána (precinct | |||
captain), tj. organizátora a agitátora, na němž závisel volební | |||
výsledek strany v určitém okrsku. Osvědčil se a 1902 | |||
zvítězil ve volbách do parlamentu státu Illinois. Kandidoval | |||
tehdy v 9. volebním obvodu chicagské Západní čtvrti | |||
(Lawnsdale), kde žila početná česká komunita. Zakrátko | |||
získal významná místa v hospodářském životě. Stal se prezidentem | |||
Lawnsdale Building and Loan Associatian (1907), | |||
ředitelem Lawnsdale National Bank (1908) a zaujal vůdčí | |||
postavení v Twenty Six Street Business Mens Asociation, | |||
která soustřeďovala české podnikatele v západní části Chicaga. | |||
1910 porazil republikánského protikandidáta a stal se | |||
radním města Chicago. Řadil se k odpůrcům prohibice a na | |||
radnici se mnohokrát octl v ostrém střetu s republikánským | |||
starostou Williamem H. Thompsonem, jenž později patřil | |||
k ochráncům gangsterského podhoubí Chicaga. | |||
Za hlavní oblast svého působení považoval komunální politiku | |||
a nikdy se neucházel o funkci guvernéra či senátora. | |||
Ve volbách 1922 získal místo předsedy rady okresu Cook, | |||
nejrozlehlejšího (a na počátku 20. století i nejlidnatějšího) | |||
okresu Spojených států. Za Č. vedení se značně zlepšila zejména | |||
úroveň sociálních institucí a služeb, přičemž výstavba | |||
veřejných budov (mj. nové věznice) a rozšiřování sítě moderních | |||
komunikací současně snižovaly nezaměstnanost. | |||
Č. životopisci pokládají jeho opatření v okresu Cook za | |||
předzvěst politiky New Dealu, kterou v USA zaváděl o deset | |||
let později demokratický prezident Franklin D. Roosevelt. | |||
V dubnu 1931 porazil s převahou 200 000 hlasů tzv. Velkého | |||
Billa Thompsona a 27. 4. se ujal funkce starosty Chicaga. | |||
Do úřadu s sebou přivedl nové lidi, mezi nimiž bylo | |||
i několik Čechů. Zahájil akce za ozdravění zadluženého | |||
hospodářství a prosadil důslednější vybírání daní. Zákonitě | |||
se tedy musel střetnout se skupinami gangsterů, ovládajícími | |||
Chicago; s pomocí federálních agentů např. dostal | |||
do vězení gangsterského pohlavára Al Capona, který byl | |||
24. 10. 1931 odsouzen za daňové úniky na jedenáct let vězení. | |||
Úspěch v souboji s mafiánským vůdcem neobyčejně zvýšil | |||
Č. autoritu. V primárních volbách, které se konaly na konci | |||
června 1932 v Chicagu, podpořil po složitých manévrech | |||
Franklina D. Roosevelta, jenž se nakonec stal prezidentem | |||
USA. Po úspěšné volbě se Roosevelt a Č. měli setkat v únoru | |||
1933 na Floridě. Roosevelt přistál 15. 2. 1933 v Miami; ve | |||
chvíli, kdy Č. přistoupil k jeho autu, zazněly výstřely a atentátník | |||
Giuseppe Zangara zasáhl dvěma ranami chicagského | |||
starostu. Podle obecného mínění zachránil Č. prezidenta před | |||
jistou smrtí (traduje se Č. výrok „Jsem rád, že jsem to byl já, | |||
a ne vy.“). Někteří publicisté však vyslovují názor, že kulky ze | |||
Zangarovy zbraně byly určeny Č. jako pomsta za odsouzení | |||
Al Capona. Zemřel po třech týdnech v miamské nemocnici, | |||
byl pochován na českém národním hřbitově v Chicagu. | |||
Č. jméno dostala 26. ulice v západním Chicagu. Jeho osudy | |||
připomněly filmy ''Zangarova zbraň'' a ''Neúplatní''. Po celý život | |||
se Č. hlásil ke svému českému původu. Jeho manželkou byla | |||
česká krajanka Marie Hořejšová, doma hovořili česky. Svým | |||
vlivem podporoval Masarykovo úsilí o dosažení české (československé) | |||
samostatnosti, 1921 se zotavoval v Karlových Varech | |||
a navštívil rodné Kladno, znovu tu pobýval 1924. Jako | |||
triumfální je možno označit Č. návštěvu Československa | |||
v létě 1932, kdy již zastával funkci starosty Chicaga; nejprve | |||
opakoval léčebnou kúru v Karlových Varech, veřejnost jej | |||
uvítala v Praze (8. 8.), zastavil se v Poděbradech, na Kladně | |||
a v Plzni. Odjel také na Slovensko a v prezidentově soukromém | |||
sídle v Bystričce se setkal s T. G. Masarykem. Na konci | |||
pobytu v Československu navštívil Baťovy závody ve Zlíně. | |||
Č. památku uctili na Kladně 1935 odhalením pamětní desky | |||
na rodném domku. Za okupace zmizela a znovu tam byla | |||
umístěna v lednu 1947. Č. rodný domek byl zbourán při | |||
výstavbě sídliště v 70. letech. 1993 byl postaven na tomto | |||
místě památník. Od 1994 nese Č. jméno také ulice v Praze-Bubenči. | |||
'''L:''' (sine), A. J. Č., rodák kladenský starostou města Chicaga, 1932; H. K. | |||
Barnard, Anton, the Martyr, Chicago 1933; G. Drnec – J. V. Welcl, Náš | |||
Č., Chicago 1933; KSN 2, s. 450; J. R. Pšenka, Versus Č., in: Kalendář | |||
Amerikán na rok 1934, s. 31n.; G. Drnec, A. Č., 1948; A. Gottfried, Boss | |||
C. of Chicago, Seattle 1962; I. Brož, Č. versus Al Capone, 1998; ČBS, s. 93; | |||
Tomeš 1, s. 195 (s datem narození 1874); Ottova encyklopedie ČR 4, 2006, | |||
s. 49. | |||
Miloslav Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:59- Společnost - ostatní]] | [[Kategorie:59- Společnost - ostatní]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1873]] | ||
[[Kategorie:Kladno]] | |||
[[Kategorie:1933]] | [[Kategorie:1933]] | ||
[[Kategorie:Miami]] |
Verze z 27. 11. 2016, 17:34
Antonín ČERMÁK | |
![]() | |
Narození | 9.5.1873 |
---|---|
Místo narození | Kladno |
Úmrtí | 6.3.1933 |
Místo úmrtí | Miami (Florida, USA) |
Povolání | 59- Společnost - ostatní |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=49979 |
ČERMÁK, Antonín (též CERMAK, Anton), * 9. 5. 1873 Kladno, † 6. 3. 1933 Miami (Florida, USA), politik
Rodiče se do USA vystěhovali, když Č. byly dva roky, a usadili se v Chicagu, kde žila početná česká komunita. Otec střídal zaměstnání (tesař, zedník) a nakonec se vrátil k povolání havíře, které vykonával před odchodem do Ameriky. V dolech začal v jedenácti letech pracovat i Č.; od 1886 jej zaměstnávala Chicago and Wilmington Coal Company na dole v Braidwoodu (stát Illinois). O tři roky později tlumočil požadavky havířů, požadujících zvýšení platu, proto byl vedením propuštěn. Nové zaměstnání našel u městské správy, ale už v devatenácti letech se osamostatnil jako povozník (1892) a své podnikání postupně rozšiřoval. Přitom nezapomínal na vzdělávání a získával tak autoritu mezi sousedy, zvláště v řadách českých přistěhovalců. S touto pověstí vstoupil i do politiky: pomáhal krajanovi Vladimíru Červenému, který ve volbách 1899 kandidoval za Demokratickou stranu na funkci radního. Obětavá práce vynesla Č. první politický úspěch, když byl vybrán za soudního zřízence (bailiff a) v západní části Chicaga. O rok později postoupil ve stranické hierarchii na místo obvodního kapitána (precinct captain), tj. organizátora a agitátora, na němž závisel volební výsledek strany v určitém okrsku. Osvědčil se a 1902 zvítězil ve volbách do parlamentu státu Illinois. Kandidoval tehdy v 9. volebním obvodu chicagské Západní čtvrti (Lawnsdale), kde žila početná česká komunita. Zakrátko získal významná místa v hospodářském životě. Stal se prezidentem Lawnsdale Building and Loan Associatian (1907), ředitelem Lawnsdale National Bank (1908) a zaujal vůdčí postavení v Twenty Six Street Business Mens Asociation, která soustřeďovala české podnikatele v západní části Chicaga. 1910 porazil republikánského protikandidáta a stal se radním města Chicago. Řadil se k odpůrcům prohibice a na radnici se mnohokrát octl v ostrém střetu s republikánským starostou Williamem H. Thompsonem, jenž později patřil k ochráncům gangsterského podhoubí Chicaga.
Za hlavní oblast svého působení považoval komunální politiku a nikdy se neucházel o funkci guvernéra či senátora. Ve volbách 1922 získal místo předsedy rady okresu Cook, nejrozlehlejšího (a na počátku 20. století i nejlidnatějšího) okresu Spojených států. Za Č. vedení se značně zlepšila zejména úroveň sociálních institucí a služeb, přičemž výstavba veřejných budov (mj. nové věznice) a rozšiřování sítě moderních komunikací současně snižovaly nezaměstnanost. Č. životopisci pokládají jeho opatření v okresu Cook za předzvěst politiky New Dealu, kterou v USA zaváděl o deset let později demokratický prezident Franklin D. Roosevelt. V dubnu 1931 porazil s převahou 200 000 hlasů tzv. Velkého Billa Thompsona a 27. 4. se ujal funkce starosty Chicaga. Do úřadu s sebou přivedl nové lidi, mezi nimiž bylo i několik Čechů. Zahájil akce za ozdravění zadluženého hospodářství a prosadil důslednější vybírání daní. Zákonitě se tedy musel střetnout se skupinami gangsterů, ovládajícími Chicago; s pomocí federálních agentů např. dostal do vězení gangsterského pohlavára Al Capona, který byl 24. 10. 1931 odsouzen za daňové úniky na jedenáct let vězení. Úspěch v souboji s mafiánským vůdcem neobyčejně zvýšil Č. autoritu. V primárních volbách, které se konaly na konci června 1932 v Chicagu, podpořil po složitých manévrech Franklina D. Roosevelta, jenž se nakonec stal prezidentem USA. Po úspěšné volbě se Roosevelt a Č. měli setkat v únoru 1933 na Floridě. Roosevelt přistál 15. 2. 1933 v Miami; ve chvíli, kdy Č. přistoupil k jeho autu, zazněly výstřely a atentátník Giuseppe Zangara zasáhl dvěma ranami chicagského starostu. Podle obecného mínění zachránil Č. prezidenta před jistou smrtí (traduje se Č. výrok „Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy.“). Někteří publicisté však vyslovují názor, že kulky ze Zangarovy zbraně byly určeny Č. jako pomsta za odsouzení Al Capona. Zemřel po třech týdnech v miamské nemocnici, byl pochován na českém národním hřbitově v Chicagu. Č. jméno dostala 26. ulice v západním Chicagu. Jeho osudy připomněly filmy Zangarova zbraň a Neúplatní. Po celý život se Č. hlásil ke svému českému původu. Jeho manželkou byla česká krajanka Marie Hořejšová, doma hovořili česky. Svým vlivem podporoval Masarykovo úsilí o dosažení české (československé) samostatnosti, 1921 se zotavoval v Karlových Varech a navštívil rodné Kladno, znovu tu pobýval 1924. Jako triumfální je možno označit Č. návštěvu Československa v létě 1932, kdy již zastával funkci starosty Chicaga; nejprve opakoval léčebnou kúru v Karlových Varech, veřejnost jej uvítala v Praze (8. 8.), zastavil se v Poděbradech, na Kladně a v Plzni. Odjel také na Slovensko a v prezidentově soukromém sídle v Bystričce se setkal s T. G. Masarykem. Na konci pobytu v Československu navštívil Baťovy závody ve Zlíně. Č. památku uctili na Kladně 1935 odhalením pamětní desky na rodném domku. Za okupace zmizela a znovu tam byla umístěna v lednu 1947. Č. rodný domek byl zbourán při výstavbě sídliště v 70. letech. 1993 byl postaven na tomto místě památník. Od 1994 nese Č. jméno také ulice v Praze-Bubenči.
L: (sine), A. J. Č., rodák kladenský starostou města Chicaga, 1932; H. K. Barnard, Anton, the Martyr, Chicago 1933; G. Drnec – J. V. Welcl, Náš Č., Chicago 1933; KSN 2, s. 450; J. R. Pšenka, Versus Č., in: Kalendář Amerikán na rok 1934, s. 31n.; G. Drnec, A. Č., 1948; A. Gottfried, Boss C. of Chicago, Seattle 1962; I. Brož, Č. versus Al Capone, 1998; ČBS, s. 93; Tomeš 1, s. 195 (s datem narození 1874); Ottova encyklopedie ČR 4, 2006, s. 49.
Miloslav Martínek