ČERNÝ Josef Vilém 24.1.1841-5.12.1905: Porovnání verzí
(ČERNÝ_Josef_Václav_24.1.1841-5.12.1905) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef | | jméno = Josef Vilém ČERNÝ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.1.1841 | | datum narození = 24.1.1841 | ||
| místo narození = | | místo narození = Láz (myslivna Skelná Huť) u Příbrami | ||
| datum úmrtí = 5.12.1905 | | datum úmrtí = 5.12.1905 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | ||
63- Spisovatel | 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČERNÝ, Josef Vilém''', ''* 24. 1. 1841 Láz (myslivna Skelná Huť) u Příbrami, † 5. 12. 1905 Praha, lesník, odborný spisovatel'' | |||
Pocházel z rodiny myslivce. Po studiu na reálce se prakticky | |||
připravoval na dráhu myslivce a lesníka na velkostatcích Hořovice, | |||
Dobříš a Zbiroh. Jako první lesník u nás složil 1872 | |||
vyšší státní zkoušku pro samostatné lesní hospodáře v českém | |||
jazyce. Tehdy byl zvolen polesným královského věnného města | |||
Polička, avšak již 1876 přestoupil do služeb královského | |||
města Berouna, kde dosáhl 1894 titulu lesmistr za zásluhy | |||
o zvelebení tamních lesů a kde pracoval do 1902. | |||
Byl i přísežným znalcem lesnictví a myslivosti zemského | |||
soudu v Praze. Vyhotovoval posudky o lesním hospodaření | |||
na různých místech země a byl jmenován odborným správcem | |||
lesů tří velkostatků. 1864 vydal první český odborný | |||
monografický myslivecký spisek o čtyřiadvaceti stranách s názvem | |||
''Bažantnictví''. Později napsal obsáhlou obrázkovou publikaci | |||
''Myslivosť, příručná kniha pro myslivce a přátele myslivosti'', | |||
kterou vydával 1882–85 a která se stala prvním a základním | |||
spisem a učebnicí české myslivecké literatury. Č. si předsevzal, | |||
že se postará o vydání podobného základního spisu i pro | |||
lesnictví. Oslovil proto lesníky Josefa Vrbatu a Josefa Zenkra. | |||
Utvořili redakční výbor u nakladatele Borového, sepsali osnovu | |||
encyklopedické řady ''Lesnictví'' rozvržené do jedenácti dílů | |||
a vyzvali ke spolupráci další odborníky. Č. zamýšlený projekt | |||
otevřel ''Úvodním spisem'' (1888). Další svazky přes jeho snahu | |||
už nevyšly. Po 1900 vydal ještě dvě stručné učebnice. Již | |||
od konce šedesátých let devatenáctého století spolupracoval | |||
se slovníkářem Františkem Špatným a s Janem Doležalem, | |||
redaktorem prvního českého lesnického časopisu ''Háj'', který | |||
vycházel od 1872. Přispíval odbornými a beletristickými články | |||
do dobových lesnických a mysliveckých časopisů, např. | |||
do ''Zábav mysliveckých'' (příspěvky podepisoval Z črna lesa), | |||
''Háje'' a ''Lověny'', ''Českých lesnických rozhledů'', ''Lesní stráže'' a ''Loveckého'' | |||
''obzoru'', ''České myslivosti'' a do ''Vereinsschrift für Forst-,'' | |||
''Jagd- und Naturkunde''. Stal se též redaktorem ''Listů loveckých'' | |||
(1898–1900) vydavatele A. Wiesnera či oboru lesnictví | |||
a myslivost ''Ottova slovníku naučného'' (do 1905). Další hesla | |||
publikoval v prvním svazku ''Hospodářského slovníku naučného'' | |||
(1905). O lesnictví přednášel na schůzích hospodářských | |||
a učitelských spolků a zúčastnil se několika sjezdů zemských | |||
lesnických spolků na Moravě a ve Slezsku a v Rakousích. Vyznal | |||
se i v kynologii, otiskl 1882 časopisecky první standard | |||
českého ohaře (jako národní plemeno uznáno 1964). 1895 | |||
se oženil s Kristinou, roz. Strohfusovou, a měl jednu dceru. | |||
Kvůli srdeční chorobě odešel do výslužby. Byl pohřben | |||
na pražských Olšanských hřbitovech. | |||
'''D:''' J. E. Chadt (Ševětínský), České lesnické písemnictví, 1920, s. 26n. | |||
(kde neúplný soupis díla); výběr: Bažantnictví, 1864; Za F. Rotterem (15. | |||
5. 1831–21. 1. 1895), in: Vereinsschrift für Forst-, Jagd- und Naturkunde | |||
1894/95, č. 5, s. 10n.; (s F. J. Cicvárkem) Nauka o lesnictví pro hospodáře. | |||
Část 1. Přírodopis lesa, 1882, Část 2. Vzdělání, pěstování a ochrana lesů, | |||
1882, Část 3. Lesní těžba, 1884, 2. vyd. 1885; Myslivosť, příručná kniha pro | |||
myslivce a přátele myslivosti. 1–6, 1882–85, 2. opravené vyd. 1886; Cizé | |||
stromoví lesné, in: Archiv zemědělský 1, 1886, s. 60n.; Toulavé seče v jedlinách, | |||
in: tamtéž 2, 1887, s. 36n., 103n.; Lesnictví. Úvodní spis, 1888; Myslivecká | |||
tobolka, 1891, 1898; Vyzvání a návod k přemáhání mnišky, 1892; | |||
Učebnice myslivosti pro školy odborné a soukromé studium, 1901; Stručná | |||
učebnice lesnictví pro školy rolnické a zimní hospodářské, 1902. | |||
'''L:''' OSN 6, s. 638, 28, s. 219; HSN 1, s. 544; MSN 1, s. 1003; J. Konšel | |||
(ed.), Naučný slovník lesnický 1, 1934, s. 193; J. Kovařík, Biografický slovník | |||
významných osobností se vztahem k české myslivosti, 2001, s. 14; nekrolog | |||
in: České lesnické rozhledy 6, 1905, s. 11; Za lesovným Č., in: Háj 35, | |||
1906, s. 27; J. Nožička, Přehled vývoje našich lesů, 1957, s. 5, 369n., 383; J. | |||
Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 122n. (kde neúplný soupis | |||
literatury); G. Novotný, Jan Doležal (1846/1847–1901) a jeho Háj (1872), | |||
in: Chrudimský vlastivědný sborník 3, 1998, s. 55n. | |||
'''P:''' SOA Praha, matrika narozených římskokatolické fary Bohutice [Bohutín | |||
u Příbrami], inv. č. 7, fol. 92; Archiv hlavního města Prahy, matrika zemřelých | |||
římskokatolického farního úřadu kostela sv. Klimenta v Praze-Holešovicích | |||
z let 1904–08, sign. HOL Z 2, fol. 162 (466/1905). | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
| Řádek 16: | Řádek 93: | ||
[[Kategorie:1841]] | [[Kategorie:1841]] | ||
[[Kategorie:Láz]] | |||
[[Kategorie:1905]] | [[Kategorie:1905]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 4. 12. 2016, 18:24
| Josef Vilém ČERNÝ | |
 | |
| Narození | 24.1.1841 |
|---|---|
| Místo narození | Láz (myslivna Skelná Huť) u Příbrami |
| Úmrtí | 5.12.1905 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
23- Lesník nebo myslivec 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44949 |
ČERNÝ, Josef Vilém, * 24. 1. 1841 Láz (myslivna Skelná Huť) u Příbrami, † 5. 12. 1905 Praha, lesník, odborný spisovatel
Pocházel z rodiny myslivce. Po studiu na reálce se prakticky připravoval na dráhu myslivce a lesníka na velkostatcích Hořovice, Dobříš a Zbiroh. Jako první lesník u nás složil 1872 vyšší státní zkoušku pro samostatné lesní hospodáře v českém jazyce. Tehdy byl zvolen polesným královského věnného města Polička, avšak již 1876 přestoupil do služeb královského města Berouna, kde dosáhl 1894 titulu lesmistr za zásluhy o zvelebení tamních lesů a kde pracoval do 1902.
Byl i přísežným znalcem lesnictví a myslivosti zemského soudu v Praze. Vyhotovoval posudky o lesním hospodaření na různých místech země a byl jmenován odborným správcem lesů tří velkostatků. 1864 vydal první český odborný monografický myslivecký spisek o čtyřiadvaceti stranách s názvem Bažantnictví. Později napsal obsáhlou obrázkovou publikaci Myslivosť, příručná kniha pro myslivce a přátele myslivosti, kterou vydával 1882–85 a která se stala prvním a základním spisem a učebnicí české myslivecké literatury. Č. si předsevzal, že se postará o vydání podobného základního spisu i pro lesnictví. Oslovil proto lesníky Josefa Vrbatu a Josefa Zenkra. Utvořili redakční výbor u nakladatele Borového, sepsali osnovu encyklopedické řady Lesnictví rozvržené do jedenácti dílů a vyzvali ke spolupráci další odborníky. Č. zamýšlený projekt otevřel Úvodním spisem (1888). Další svazky přes jeho snahu už nevyšly. Po 1900 vydal ještě dvě stručné učebnice. Již od konce šedesátých let devatenáctého století spolupracoval se slovníkářem Františkem Špatným a s Janem Doležalem, redaktorem prvního českého lesnického časopisu Háj, který vycházel od 1872. Přispíval odbornými a beletristickými články do dobových lesnických a mysliveckých časopisů, např. do Zábav mysliveckých (příspěvky podepisoval Z črna lesa), Háje a Lověny, Českých lesnických rozhledů, Lesní stráže a Loveckého obzoru, České myslivosti a do Vereinsschrift für Forst-, Jagd- und Naturkunde. Stal se též redaktorem Listů loveckých (1898–1900) vydavatele A. Wiesnera či oboru lesnictví a myslivost Ottova slovníku naučného (do 1905). Další hesla publikoval v prvním svazku Hospodářského slovníku naučného (1905). O lesnictví přednášel na schůzích hospodářských a učitelských spolků a zúčastnil se několika sjezdů zemských lesnických spolků na Moravě a ve Slezsku a v Rakousích. Vyznal se i v kynologii, otiskl 1882 časopisecky první standard českého ohaře (jako národní plemeno uznáno 1964). 1895 se oženil s Kristinou, roz. Strohfusovou, a měl jednu dceru. Kvůli srdeční chorobě odešel do výslužby. Byl pohřben na pražských Olšanských hřbitovech.
D: J. E. Chadt (Ševětínský), České lesnické písemnictví, 1920, s. 26n. (kde neúplný soupis díla); výběr: Bažantnictví, 1864; Za F. Rotterem (15. 5. 1831–21. 1. 1895), in: Vereinsschrift für Forst-, Jagd- und Naturkunde 1894/95, č. 5, s. 10n.; (s F. J. Cicvárkem) Nauka o lesnictví pro hospodáře. Část 1. Přírodopis lesa, 1882, Část 2. Vzdělání, pěstování a ochrana lesů, 1882, Část 3. Lesní těžba, 1884, 2. vyd. 1885; Myslivosť, příručná kniha pro myslivce a přátele myslivosti. 1–6, 1882–85, 2. opravené vyd. 1886; Cizé stromoví lesné, in: Archiv zemědělský 1, 1886, s. 60n.; Toulavé seče v jedlinách, in: tamtéž 2, 1887, s. 36n., 103n.; Lesnictví. Úvodní spis, 1888; Myslivecká tobolka, 1891, 1898; Vyzvání a návod k přemáhání mnišky, 1892; Učebnice myslivosti pro školy odborné a soukromé studium, 1901; Stručná učebnice lesnictví pro školy rolnické a zimní hospodářské, 1902.
L: OSN 6, s. 638, 28, s. 219; HSN 1, s. 544; MSN 1, s. 1003; J. Konšel (ed.), Naučný slovník lesnický 1, 1934, s. 193; J. Kovařík, Biografický slovník významných osobností se vztahem k české myslivosti, 2001, s. 14; nekrolog in: České lesnické rozhledy 6, 1905, s. 11; Za lesovným Č., in: Háj 35, 1906, s. 27; J. Nožička, Přehled vývoje našich lesů, 1957, s. 5, 369n., 383; J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 122n. (kde neúplný soupis literatury); G. Novotný, Jan Doležal (1846/1847–1901) a jeho Háj (1872), in: Chrudimský vlastivědný sborník 3, 1998, s. 55n.
P: SOA Praha, matrika narozených římskokatolické fary Bohutice [Bohutín u Příbrami], inv. č. 7, fol. 92; Archiv hlavního města Prahy, matrika zemřelých římskokatolického farního úřadu kostela sv. Klimenta v Praze-Holešovicích z let 1904–08, sign. HOL Z 2, fol. 162 (466/1905).
Gustav Novotný