ČÍLA Otakar 10.3.1894-28.3.1977: Porovnání verzí
(ČÍLA_Otakar_10.3.1894-23.3.1977) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.3.1894 | | datum narození = 10.3.1894 | ||
| místo narození = | | místo narození = Nová Paka | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 28.3.1977 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Nová Paka | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
23- Lesník nebo myslivec | 23- Lesník nebo myslivec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČÍLA, Otakar''', ''* 10. 3. 1894 Nová Paka, † 28. 3. 1977 Nová Paka, malíř, účastník 1., 2. a 3. odboje'' | |||
Byl bratrem Antonína Mikuláše Č. (1883–1983) a Bohumíra | |||
Č. (1885–1973). Malovat se učil nejdříve v rodišti, potom | |||
u akademického malíře Josefa Mühla. Akademii výtvarných | |||
umění v Praze navštěvoval 1913–14. Poté narukoval a 1915 | |||
upadl do ruského zajetí, 1917 vstoupil do srbských legií. Pro | |||
nemoc byl zproštěn služby a vyučoval kreslení na soukromé | |||
škole v Dněpropetrovsku. 1919 byl převelen k typografickému | |||
oddělení československého generálního štábu v Irkutsku, | |||
1920 vyslán do Číny a Indie, kde mj. ilustroval časopis ''The Times of India''''Text kurzívou''. Vrátil se s hodností nadporučíka. V Irkutsku navrhl 1919 poštovní známky československých legií a bankovky | |||
pro Kolčakovu vládu. Studium dokončil po návratu | |||
z války 1920–25 u V. Nechleby. Po absolutoriu 1925 podnikl | |||
studijní cestu do Albánie, kde mj. portrétoval budoucího krále | |||
a navrhl podobu státního vyznamenání. | |||
Po návratu do Nové Paky maloval především obrazy přírody | |||
a zvěře, s nimiž dosáhl značných úspěchů. Tvořil také portréty | |||
(např. V. Šrobár) a žánrové obrázky z cest, později motivy | |||
z přírody a s lovnou zvěří. Získal mnohá ocenění. Během nacistické | |||
okupace byl členem odbojové skupiny Obrana národa, | |||
v květnu 1945 se stal okresním velitelem v Nové Pace. | |||
1949 byl zatčen a ve vykonstruovaném politickém procesu | |||
(v souvislosti s hradeckou odbojovou skupinou napojenou | |||
na Miladu Horákovou) odsouzen na 20 let, vězněn do 1958, | |||
kdy byl ze zdravotních důvodů podmínečně propuštěn a 1990 | |||
plně rehabilitován. V žaláři portrétoval spoluvězně. 1998 jej | |||
rodné město jmenovalo in memoriam čestným občanem. | |||
'''D:''' samostatná výstava: Obrazy z Indie a Číny, Nová Paka a Jičín, 1922. | |||
'''L:''' OSND 1/2, s. 1304; KSN 3, s. 68; Toman 1, s. 149; P. Dějev, Výtvarníci | |||
legionáři, 1937, s. 91; C. Rakušan, Myslivecký slovník naučný, 1992, s. 28; | |||
H. Fajstauerová, Osudy, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 18, 2005, s. 242n. | |||
Jarmila Štogrová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
Řádek 16: | Řádek 53: | ||
[[Kategorie:1894]] | [[Kategorie:1894]] | ||
[[Kategorie:Nová Paka]] | |||
[[Kategorie:1977]] | [[Kategorie:1977]] | ||
[[Kategorie:Nová Paka]] |
Verze z 7. 12. 2016, 19:02
Otakar ČÍLA | |
Narození | 10.3.1894 |
---|---|
Místo narození | Nová Paka |
Úmrtí | 28.3.1977 |
Místo úmrtí | Nová Paka |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 23- Lesník nebo myslivec |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45126 |
ČÍLA, Otakar, * 10. 3. 1894 Nová Paka, † 28. 3. 1977 Nová Paka, malíř, účastník 1., 2. a 3. odboje
Byl bratrem Antonína Mikuláše Č. (1883–1983) a Bohumíra Č. (1885–1973). Malovat se učil nejdříve v rodišti, potom u akademického malíře Josefa Mühla. Akademii výtvarných umění v Praze navštěvoval 1913–14. Poté narukoval a 1915 upadl do ruského zajetí, 1917 vstoupil do srbských legií. Pro nemoc byl zproštěn služby a vyučoval kreslení na soukromé škole v Dněpropetrovsku. 1919 byl převelen k typografickému oddělení československého generálního štábu v Irkutsku, 1920 vyslán do Číny a Indie, kde mj. ilustroval časopis The Times of India'Text kurzívou. Vrátil se s hodností nadporučíka. V Irkutsku navrhl 1919 poštovní známky československých legií a bankovky pro Kolčakovu vládu. Studium dokončil po návratu z války 1920–25 u V. Nechleby. Po absolutoriu 1925 podnikl studijní cestu do Albánie, kde mj. portrétoval budoucího krále a navrhl podobu státního vyznamenání.
Po návratu do Nové Paky maloval především obrazy přírody a zvěře, s nimiž dosáhl značných úspěchů. Tvořil také portréty (např. V. Šrobár) a žánrové obrázky z cest, později motivy z přírody a s lovnou zvěří. Získal mnohá ocenění. Během nacistické okupace byl členem odbojové skupiny Obrana národa, v květnu 1945 se stal okresním velitelem v Nové Pace. 1949 byl zatčen a ve vykonstruovaném politickém procesu (v souvislosti s hradeckou odbojovou skupinou napojenou na Miladu Horákovou) odsouzen na 20 let, vězněn do 1958, kdy byl ze zdravotních důvodů podmínečně propuštěn a 1990 plně rehabilitován. V žaláři portrétoval spoluvězně. 1998 jej rodné město jmenovalo in memoriam čestným občanem.
D: samostatná výstava: Obrazy z Indie a Číny, Nová Paka a Jičín, 1922.
L: OSND 1/2, s. 1304; KSN 3, s. 68; Toman 1, s. 149; P. Dějev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 91; C. Rakušan, Myslivecký slovník naučný, 1992, s. 28; H. Fajstauerová, Osudy, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 18, 2005, s. 242n.
Jarmila Štogrová