ČUMPELÍK Benjamin 31.5.1845-11.7.1909: Porovnání verzí
(ČUMPELÍK_Benjamin_31.5.1845-11.7.1909) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 31.5.1845 | | datum narození = 31.5.1845 | ||
| místo narození = Horní Krupá | | místo narození = Horní Krupá u Havlíčkova Brodu | ||
| datum úmrtí = 11.7.1909 | | datum úmrtí = 11.7.1909 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČUMPELÍK, Benjamin''' ''(též CZUMPELIK), * 31. 5. 1845 Horní Krupá u Havlíčkova Brodu, † 11. 7. 1909 Praha, lékař-psychiatr, pedagog'' | |||
Vystudoval pražskou lékařskou fakultu, 1872 byl promován | |||
MUDr., 1873 magistrem porodnictví a 1879 obhájil doktorát | |||
z chirurgie. Od 1872 pracoval v Zemském ústavu pro | |||
choromyslné v Praze. 1879 se tam stal primářem a o deset let | |||
později ředitelem. 1886 byl jmenován suplujícím profesorem | |||
psychiatrie na české lékařské fakultě, která ve stejném roce | |||
aktivovala svoji psychiatrickou kliniku, a přednášel tam klinickou | |||
a soudní psychiatrii. Na fakultě setrval do 1891, kdy | |||
ji opustil, protože nebyl schopen působit současně jako profesor | |||
i ředitel ústavu. Zůstal do 1908 pouze ředitelem pražského | |||
ústavu pro choromyslné. Č. se stal prvním profesorem | |||
přednášejícím psychiatrii na obnovené české lékařské fakultě. | |||
Zasloužil se o zakoupení zámku v Horních Beřkovicích pro | |||
ústavní účely a 1904 o zřízení samostatné psychiatrické léčebny | |||
v Bohnicích (Praha) podle vzoru zahraničních institucí, | |||
které navštívil během studijních pobytů v Německu, Nizozemí, | |||
Belgii, Švýcarsku i jinde. Oddělil také jako samostatnou | |||
instituci do té doby filiální ústav v Kosmonosích, kde za jeho | |||
působení byly postaveny dvě budovy se 600 lůžky, a rozšířil | |||
již existující ústav v Opařanech u Tábora (1900). | |||
Přednášel ve Spolku českých lékařů a na sjezdech lékařů a přírodozpytců. | |||
Publikoval pouze články. Patřil k žákům psychiatra | |||
prof. Jakoba Fischela a sám vychoval generaci lékařů, kterou | |||
prof. Eugen Vencovský nazval Čumpelíkova škola. Č. byl | |||
vyznamenán titulem vládního rady a řádem železné koruny | |||
III. třídy. | |||
'''L:''' nekrolog in: ČLČ 48, 1909, s. 859–860; E. Vencovský, Počátky české | |||
psychiatrie 18. a 19. století, 1957, s. 132–136, 140–145; OSN 6, s. 835, 28, | |||
s. 1144; BSPLF 1, s. 174; AČL, s. 38; Tomeš 1, s. 219; L. Hanzlíček, Psychiatrická | |||
encyklopedie 1, část jmenná, 1979, s. 149; V. Vondráček, Německá | |||
psychiatrická klinika v letech 1882–1945, in: Československá psychiatrie 62, | |||
1966, s. 124–131. | |||
Karel Černý | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] |
Verze z 8. 12. 2016, 16:40
Benjamin ČUMPELÍK | |
Narození | 31.5.1845 |
---|---|
Místo narození | Horní Krupá u Havlíčkova Brodu |
Úmrtí | 11.7.1909 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45214 |
ČUMPELÍK, Benjamin (též CZUMPELIK), * 31. 5. 1845 Horní Krupá u Havlíčkova Brodu, † 11. 7. 1909 Praha, lékař-psychiatr, pedagog
Vystudoval pražskou lékařskou fakultu, 1872 byl promován MUDr., 1873 magistrem porodnictví a 1879 obhájil doktorát z chirurgie. Od 1872 pracoval v Zemském ústavu pro choromyslné v Praze. 1879 se tam stal primářem a o deset let později ředitelem. 1886 byl jmenován suplujícím profesorem psychiatrie na české lékařské fakultě, která ve stejném roce aktivovala svoji psychiatrickou kliniku, a přednášel tam klinickou a soudní psychiatrii. Na fakultě setrval do 1891, kdy ji opustil, protože nebyl schopen působit současně jako profesor i ředitel ústavu. Zůstal do 1908 pouze ředitelem pražského ústavu pro choromyslné. Č. se stal prvním profesorem přednášejícím psychiatrii na obnovené české lékařské fakultě. Zasloužil se o zakoupení zámku v Horních Beřkovicích pro ústavní účely a 1904 o zřízení samostatné psychiatrické léčebny v Bohnicích (Praha) podle vzoru zahraničních institucí, které navštívil během studijních pobytů v Německu, Nizozemí, Belgii, Švýcarsku i jinde. Oddělil také jako samostatnou instituci do té doby filiální ústav v Kosmonosích, kde za jeho působení byly postaveny dvě budovy se 600 lůžky, a rozšířil již existující ústav v Opařanech u Tábora (1900).
Přednášel ve Spolku českých lékařů a na sjezdech lékařů a přírodozpytců. Publikoval pouze články. Patřil k žákům psychiatra prof. Jakoba Fischela a sám vychoval generaci lékařů, kterou prof. Eugen Vencovský nazval Čumpelíkova škola. Č. byl vyznamenán titulem vládního rady a řádem železné koruny III. třídy.
L: nekrolog in: ČLČ 48, 1909, s. 859–860; E. Vencovský, Počátky české psychiatrie 18. a 19. století, 1957, s. 132–136, 140–145; OSN 6, s. 835, 28, s. 1144; BSPLF 1, s. 174; AČL, s. 38; Tomeš 1, s. 219; L. Hanzlíček, Psychiatrická encyklopedie 1, část jmenná, 1979, s. 149; V. Vondráček, Německá psychiatrická klinika v letech 1882–1945, in: Československá psychiatrie 62, 1966, s. 124–131.
Karel Černý