DAUBEK Eduard 13.12.1811-10.5.1878: Porovnání verzí
(DAUBEK_Eduard_13.12.1811-10.5.1878) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.12.1811 | | datum narození = 13.12.1811 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 10.5.1878 | | datum úmrtí = 10.5.1878 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DAUBEK, Eduard''', ''* 13. 12. 1811 Praha, † 10. 5. 1878 Praha, velkostatkář, politik'' | |||
Pocházel z rodiny, která od druhé poloviny 18. století prosazovala | |||
agrární průmysl. Byl příslušníkem nesvěřenského | |||
velkostatku v Čechách. Na rozdíl od bratra Josefa Františka | |||
(1807–1882) se hlásil k německé národnosti. Gymnázium | |||
a právnickou fakultu absolvoval v rodišti, 1836 promoval | |||
(JUDr.). Zdědil řadu nemovitostí, byl majitelem pražského | |||
domu Platejz, pozemků na Smíchově, statků v Chanovicích, | |||
Nové Vsi a Oseku, kde všude prosazoval kapitalistické formy | |||
zemědělského hospodaření a podnikání. 1861–69 byl poslancem | |||
velkostatkářské kurie na zemském sněmu Českého království, | |||
1861–77 zasedal v poslanecké sněmovně říšské rady. | |||
Účastnil se opozice konzervativců vůči německorakouským | |||
liberálům a jejich programu demokratizace vnitřních poměrů | |||
v Rakousku. 1872 byl povýšen do dědičného rytířského | |||
stavu. Jeho syn Eduard D. ml. (* 29. 1. 1844 Praha, † 7. 12. | |||
1912 Praha) pokračoval v otcově činnosti. Ve velkostatkářské | |||
kurii zemského sněmu zastupoval 1872–82 německý nesvěřenský | |||
velkostatek, přičemž si víc než politických záležitostí | |||
hleděl otázek hospodářských. Na pražském Smíchově založil | |||
parní mlýn a z přilehlých parcel věnoval 1883 u příležitosti | |||
narození princezny Alžběty (vnučky Františka Josefa I.) asi | |||
37 000 čtverečních metrů na zřízení městského parku, který | |||
později vznikl v místě dnešního Arbesova náměstí. Otec a syn | |||
D. – i vzhledem k příbuzenským vazbám – se v nacionálních | |||
otázkách chovali tolerantně. | |||
'''D:''' BL 1, s. 233; Lišková, s. 48–49. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1811]] | [[Kategorie:1811]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 13. 12. 2016, 15:55
| Eduard DAUBEK | |
 | |
| Narození | 13.12.1811 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 10.5.1878 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76091 |
DAUBEK, Eduard, * 13. 12. 1811 Praha, † 10. 5. 1878 Praha, velkostatkář, politik
Pocházel z rodiny, která od druhé poloviny 18. století prosazovala agrární průmysl. Byl příslušníkem nesvěřenského velkostatku v Čechách. Na rozdíl od bratra Josefa Františka (1807–1882) se hlásil k německé národnosti. Gymnázium a právnickou fakultu absolvoval v rodišti, 1836 promoval (JUDr.). Zdědil řadu nemovitostí, byl majitelem pražského domu Platejz, pozemků na Smíchově, statků v Chanovicích, Nové Vsi a Oseku, kde všude prosazoval kapitalistické formy zemědělského hospodaření a podnikání. 1861–69 byl poslancem velkostatkářské kurie na zemském sněmu Českého království, 1861–77 zasedal v poslanecké sněmovně říšské rady. Účastnil se opozice konzervativců vůči německorakouským liberálům a jejich programu demokratizace vnitřních poměrů v Rakousku. 1872 byl povýšen do dědičného rytířského stavu. Jeho syn Eduard D. ml. (* 29. 1. 1844 Praha, † 7. 12. 1912 Praha) pokračoval v otcově činnosti. Ve velkostatkářské kurii zemského sněmu zastupoval 1872–82 německý nesvěřenský velkostatek, přičemž si víc než politických záležitostí hleděl otázek hospodářských. Na pražském Smíchově založil parní mlýn a z přilehlých parcel věnoval 1883 u příležitosti narození princezny Alžběty (vnučky Františka Josefa I.) asi 37 000 čtverečních metrů na zřízení městského parku, který později vznikl v místě dnešního Arbesova náměstí. Otec a syn D. – i vzhledem k příbuzenským vazbám – se v nacionálních otázkách chovali tolerantně.
D: BL 1, s. 233; Lišková, s. 48–49.
Martin Kučera