DAUBLEBSKÝ ze Sternecku Jakub Maria Alfred 29.12.1868-15.1.1941: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DAUBLEBSKÝ_ze_Sternecku_Jakub_Maria_Alfred_29.12.1868-15.1.1941)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 10: Řádek 10:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jakub Maria Alfred DAUBLEBSKÝ ze Sternecku
}}
'''DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Jakub Maria Alfred''' ''(též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 29. 12. 1868 Praha, † 15. 1. 1941 Karlovy Vary, státní úředník, botanik, entomolog''
 
Syn pražského německého velkoobchodníka Alfreda D.
(* 1840), synovec Roberta D. (1839–1910). Od mládí si oblíbil
přírodní vědy, na naléhání otce se však po maturitě věnoval
právům. Poté nastoupil do správní státní služby, kde pracoval
v různých úředních funkcích. 1892 byl ustanoven do funkce
konceptního praktikanta pražského místodržitelství. Z Prahy
byl přeložen do Chebu, kde působil jako okresní komisař, od
1896 byl správním úředníkem v Děčíně. Po zpětném přeložení
do Prahy zastával až do 1915 funkci místodržitelského tajemníka,
1916–18 byl okresním hejtmanem v Trutnově. 1919
nastoupil do téže funkce v Karlových Varech, 1923 jmenován
správním radou, jímž byl až do odchodu do výslužby 1932.
V mládí získaná láska k přírodě D. neopustila ani během
úřednické kariéry. Nejprve aktivně prováděl floristické průzkumy,
1892–95 soukromě navštěvoval přednášky botanika
N. Wettsteina na Německé univerzitě v Praze. Z botaniky
napsal 14 původních prací, v nichž se nejvíce věnoval studiu
druhů rodu kokrhel – Rhinanthus L. (též Alectorolophus,
čeleď krtičníkovité – Scrophulariaceae), jim věnovanou monografii vydal 1901. Založil velký herbář obsahující přes
25 000 druhů rostlin. Zájem o botaniku nebyl však jeho
trvalou a hlavní přírodovědeckou zálibou. Zvítězilo nadšení
pro entomologii, především láska k motýlům (Lepidoptera),
k níž se definitivně přiblížil 1904. V době pobytu v Praze spolupracoval
se zoologickým oddělením NM, kde se zasloužil
o systematické srovnání rozsáhlých muzejních sběrů palearktických
motýlů. V době příchodu do Karlových Varů měl již
za sebou několik odborných publikací a přivezl si také velkou
sbírku motýlů (mj. z okolí Prahy, Českého středohoří,
Chebska, Krkonoš a Šumavy), kterou dále rozšiřoval. 1928
čítala jeho kolekce 5 800 druhů v 22 000 exemplářích. Od
1909 v oboru entomologie i odborně publikoval, psal mj.
o nově zjištěné aberaci píďalky vlnopásníka tečkovaného
(1915), zjistil výskyt vzácných žlutých vřetenušek v Čechách
(1916), zpracoval studii o biologii píďalky kropenatce brusnicového
(1917) aj. Syntetickým souhrnem jeho znalostí se stalo
důkladné dílo ''Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens''
(1. díl ''Makrolepidoptera'', 1929, 2. díl s F. Zimmermannem
''Mikrolepidoptera'', 1933). Zcela samostatný úsek vědecké činnosti
tvořily jeho obsáhlé práce o palearktických píďalkách
(Geometridae, Lep.), jejichž podkladem byly bohaté sběry
německého cestovatele Waltera Stötznera z východní Asie.
 
'''D:''' práce z botaniky, výběr: Beitrag zur Kenntnis der Gattung Alectorolophus
All., in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1895; Monographie der Gattung
Alectorolophus, in: Abhandlungen der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft
in Wien, Bd. 1., 1901; Botanische Reiseskizzen aus Griechenland,
in: Lotos 59, 1911; Ein neuer Alectorolophus vom Südabfall der Schweizer
Alpen, in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1913; Práce z entomologie:
Verzeichnis der Macrolepidopteren des Egerlandes, in: Lehr-u. Lernmittelrundschau
5, 1909; Ein Beitrag zur Schmetterlingsfauna Prags, in: Lotos
57, 1909; Nová aberace píďalky Acidalia marginepunctata Göze, in: Časopis
České společnosti entomologické 12, 1915; Zur Biologie von Thamnonoma
brunneata Thnbg., in: Zeitschrift des österreichischen Entomologischen-Vereines 6, 1917; Bibliografie D. botanických a entomologických prací, in:
Časopis České společnosti entomologické 38, 1941, s. 29–33.
 
'''L:''' nekrology in: Deutsche entomologische Zeitschrift Iris 55, 1941,
s. 134–135; Zeitschrift des Wiener Entomologen-Vereines 26, 1941, Nr. 12,
s. 265–271 (kde vyobrazení a soupis děl); Časopis České společnosti entomologické
38, 1941, s. 28–29; BL 1, s. 233; Lázeňský časopis Karlovy Vary
9, 1988, s. 17; Arnika, list CHKO Slavkovský les 40, 1988, č. 20, s. 321;
Koleška, s. 546–548.
 
'''P:''' D. herbář je uložen v dokladové sbírce katedry botaniky Přírodovědecké
fakulty UK v Praze, sbírku motýlů převzalo Naturhistorisches Museum
Wien.
 
Zdeněk Koleška


== Literatura ==
BL I, 233; Koleška, 546; Janko, 551;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
Řádek 21: Řádek 88:
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1941]]
[[Kategorie:1941]]
[[Kategorie:Karlovy_Vary]]
[[Kategorie:Karlovy Vary]]

Verze z 13. 12. 2016, 16:38

Jakub Maria Alfred DAUBLEBSKÝ ze Sternecku
Narození 29.12.1868
Místo narození Praha
Úmrtí 15.1.1941
Místo úmrtí Karlovy Vary
Povolání

6- Botanik

7- Zoolog
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71689

DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Jakub Maria Alfred (též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 29. 12. 1868 Praha, † 15. 1. 1941 Karlovy Vary, státní úředník, botanik, entomolog

Syn pražského německého velkoobchodníka Alfreda D. (* 1840), synovec Roberta D. (1839–1910). Od mládí si oblíbil přírodní vědy, na naléhání otce se však po maturitě věnoval právům. Poté nastoupil do správní státní služby, kde pracoval v různých úředních funkcích. 1892 byl ustanoven do funkce konceptního praktikanta pražského místodržitelství. Z Prahy byl přeložen do Chebu, kde působil jako okresní komisař, od 1896 byl správním úředníkem v Děčíně. Po zpětném přeložení do Prahy zastával až do 1915 funkci místodržitelského tajemníka, 1916–18 byl okresním hejtmanem v Trutnově. 1919 nastoupil do téže funkce v Karlových Varech, 1923 jmenován správním radou, jímž byl až do odchodu do výslužby 1932. V mládí získaná láska k přírodě D. neopustila ani během úřednické kariéry. Nejprve aktivně prováděl floristické průzkumy, 1892–95 soukromě navštěvoval přednášky botanika N. Wettsteina na Německé univerzitě v Praze. Z botaniky napsal 14 původních prací, v nichž se nejvíce věnoval studiu druhů rodu kokrhel – Rhinanthus L. (též Alectorolophus, čeleď krtičníkovité – Scrophulariaceae), jim věnovanou monografii vydal 1901. Založil velký herbář obsahující přes 25 000 druhů rostlin. Zájem o botaniku nebyl však jeho trvalou a hlavní přírodovědeckou zálibou. Zvítězilo nadšení pro entomologii, především láska k motýlům (Lepidoptera), k níž se definitivně přiblížil 1904. V době pobytu v Praze spolupracoval se zoologickým oddělením NM, kde se zasloužil o systematické srovnání rozsáhlých muzejních sběrů palearktických motýlů. V době příchodu do Karlových Varů měl již za sebou několik odborných publikací a přivezl si také velkou sbírku motýlů (mj. z okolí Prahy, Českého středohoří, Chebska, Krkonoš a Šumavy), kterou dále rozšiřoval. 1928 čítala jeho kolekce 5 800 druhů v 22 000 exemplářích. Od 1909 v oboru entomologie i odborně publikoval, psal mj. o nově zjištěné aberaci píďalky vlnopásníka tečkovaného (1915), zjistil výskyt vzácných žlutých vřetenušek v Čechách (1916), zpracoval studii o biologii píďalky kropenatce brusnicového (1917) aj. Syntetickým souhrnem jeho znalostí se stalo důkladné dílo Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens (1. díl Makrolepidoptera, 1929, 2. díl s F. Zimmermannem Mikrolepidoptera, 1933). Zcela samostatný úsek vědecké činnosti tvořily jeho obsáhlé práce o palearktických píďalkách (Geometridae, Lep.), jejichž podkladem byly bohaté sběry německého cestovatele Waltera Stötznera z východní Asie.

D: práce z botaniky, výběr: Beitrag zur Kenntnis der Gattung Alectorolophus All., in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1895; Monographie der Gattung Alectorolophus, in: Abhandlungen der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien, Bd. 1., 1901; Botanische Reiseskizzen aus Griechenland, in: Lotos 59, 1911; Ein neuer Alectorolophus vom Südabfall der Schweizer Alpen, in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1913; Práce z entomologie: Verzeichnis der Macrolepidopteren des Egerlandes, in: Lehr-u. Lernmittelrundschau 5, 1909; Ein Beitrag zur Schmetterlingsfauna Prags, in: Lotos 57, 1909; Nová aberace píďalky Acidalia marginepunctata Göze, in: Časopis České společnosti entomologické 12, 1915; Zur Biologie von Thamnonoma brunneata Thnbg., in: Zeitschrift des österreichischen Entomologischen-Vereines 6, 1917; Bibliografie D. botanických a entomologických prací, in: Časopis České společnosti entomologické 38, 1941, s. 29–33.

L: nekrology in: Deutsche entomologische Zeitschrift Iris 55, 1941, s. 134–135; Zeitschrift des Wiener Entomologen-Vereines 26, 1941, Nr. 12, s. 265–271 (kde vyobrazení a soupis děl); Časopis České společnosti entomologické 38, 1941, s. 28–29; BL 1, s. 233; Lázeňský časopis Karlovy Vary 9, 1988, s. 17; Arnika, list CHKO Slavkovský les 40, 1988, č. 20, s. 321; Koleška, s. 546–548.

P: D. herbář je uložen v dokladové sbírce katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK v Praze, sbírku motýlů převzalo Naturhistorisches Museum Wien.

Zdeněk Koleška