DAVID Jiří 16.2.1923-19.6.1997: Porovnání verzí
(DAVID_Jiří_16.2.1923-19.6.1997) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DAVID, Jiří''', ''* 16. 2. 1923 Brno, † 19. 6. 1997 Brno, atlet'' | |||
Začínal se sportem jako čtrnáctiletý student III. reálného gymnázia | |||
v Brně. Dál trénoval pod vedením předního propagátora | |||
mládežnické atletiky dr. Františka Vojty ve Vysokoškolském | |||
sportu Brno a po uzavření českých vysokých škol (1939) přešel | |||
do Moravské Slavie. V jejím dresu získal mistrovské tituly | |||
v běhu na 100 m (1946, 1947), 200 m (1944, 1946, 1947) | |||
i ve štafetových závodech, v nichž kromě brněnských klubů | |||
reprezentoval armádní atletiku (ATK, resp. ÚDA) a běhal i za | |||
pražský Spartak Sokolovo. V poválečných letech vytvořil československé | |||
rekordy na 100 m (10,6 s, 1947), 200 m (21,6 s, | |||
1946) a 400 m (48,8 s, 1947), další nejlepší výkony držel jako | |||
člen štafet. | |||
Úspěšně reprezentoval na prvním poválečném atletickém | |||
ME 1946 v Oslo, kde obsadil 3. místo v běhu na 200 m (na | |||
100 m se prosadil do semifinále) a jako finišman se podílel | |||
na získání bronzových medailí ve štafetě na 4 × 100 m (spolu | |||
s M. Paráčkem, L. Lázničkou a M. Řihoškem). Na stejném | |||
šampionátu obsadila československá štafeta s D. v sestavě | |||
6. místo na 4 × 400 m. | |||
Zúčastnil se také OH 1952 v Helsinkách, kde štafeta (F. Brož – | |||
D. – M. Horčic – Z. Pospíšil) doběhla ve finálovém závodě na | |||
4 × 100 m šestá. V běhu na 400 metrů byl vyřazen v rozběhu. | |||
D. také reprezentoval Československo v období 1947–53 | |||
v sedmi mezistátních utkáních. | |||
V pozdějších letech se věnoval výchově mladých sportovců | |||
v různých brněnských oddílech a působil jako funkcionář | |||
(předseda brněnské pobočky Klubu českých olympioniků), | |||
ale především jako novinář. Pracoval jako sportovní redaktor | |||
''Svobodného slova'' a přispíval i do odborného časopisu ''Atletika''. | |||
Jeho manželkou byla atletická vícebojařka Olga D.-Modrachová | |||
(1930–1995). | |||
'''L:''' ETK 2/1, s. 116; O. Janecký, Slavné postavy naší atletiky, 1946, s. 437 | |||
až 439; J. Jirka – J. Popper a kol., Malá encyklopedie atletiky, 1990, s. 92n.; | |||
A. Kuchen a kol., Atletika. Encyklopédia, Bratislava 1985, s. 49; V roce 1997 | |||
zemřeli…, 1998, s. 17; J. Jirka a kol., Kdo byl kdo v české atletice, 2000, | |||
s. 28; Ottova encyklopedie ČR 3, 2006, s. 422; zpráva o úmrtí in: Atletika | |||
1997, č. 7. | |||
Miloslav Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
Verze z 14. 12. 2016, 19:22
| Jiří DAVID | |
 | |
| Narození | 16.2.1923 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 19.6.1997 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=73260 |
DAVID, Jiří, * 16. 2. 1923 Brno, † 19. 6. 1997 Brno, atlet
Začínal se sportem jako čtrnáctiletý student III. reálného gymnázia v Brně. Dál trénoval pod vedením předního propagátora mládežnické atletiky dr. Františka Vojty ve Vysokoškolském sportu Brno a po uzavření českých vysokých škol (1939) přešel do Moravské Slavie. V jejím dresu získal mistrovské tituly v běhu na 100 m (1946, 1947), 200 m (1944, 1946, 1947) i ve štafetových závodech, v nichž kromě brněnských klubů reprezentoval armádní atletiku (ATK, resp. ÚDA) a běhal i za pražský Spartak Sokolovo. V poválečných letech vytvořil československé rekordy na 100 m (10,6 s, 1947), 200 m (21,6 s, 1946) a 400 m (48,8 s, 1947), další nejlepší výkony držel jako člen štafet.
Úspěšně reprezentoval na prvním poválečném atletickém ME 1946 v Oslo, kde obsadil 3. místo v běhu na 200 m (na 100 m se prosadil do semifinále) a jako finišman se podílel na získání bronzových medailí ve štafetě na 4 × 100 m (spolu s M. Paráčkem, L. Lázničkou a M. Řihoškem). Na stejném šampionátu obsadila československá štafeta s D. v sestavě 6. místo na 4 × 400 m.
Zúčastnil se také OH 1952 v Helsinkách, kde štafeta (F. Brož – D. – M. Horčic – Z. Pospíšil) doběhla ve finálovém závodě na 4 × 100 m šestá. V běhu na 400 metrů byl vyřazen v rozběhu. D. také reprezentoval Československo v období 1947–53 v sedmi mezistátních utkáních.
V pozdějších letech se věnoval výchově mladých sportovců v různých brněnských oddílech a působil jako funkcionář (předseda brněnské pobočky Klubu českých olympioniků), ale především jako novinář. Pracoval jako sportovní redaktor Svobodného slova a přispíval i do odborného časopisu Atletika. Jeho manželkou byla atletická vícebojařka Olga D.-Modrachová (1930–1995).
L: ETK 2/1, s. 116; O. Janecký, Slavné postavy naší atletiky, 1946, s. 437 až 439; J. Jirka – J. Popper a kol., Malá encyklopedie atletiky, 1990, s. 92n.; A. Kuchen a kol., Atletika. Encyklopédia, Bratislava 1985, s. 49; V roce 1997 zemřeli…, 1998, s. 17; J. Jirka a kol., Kdo byl kdo v české atletice, 2000, s. 28; Ottova encyklopedie ČR 3, 2006, s. 422; zpráva o úmrtí in: Atletika 1997, č. 7.
Miloslav Martínek