BRINZ Alois 25.2.1820-13.9.1887: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BRINZ_von_Alois_25.2.1820-13.9.1887)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Alois BRINZ von
| jméno = Alois BRINZ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 25.2.1820
| datum narození = 25.2.1820
| místo narození =  
| místo narození = Weiler (Německo)
| datum úmrtí = 13.9.1887
| datum úmrtí = 13.9.1887
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Mnichov (Německo)
| povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva
| povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alois BRINZ von
}}
 
BRINZ, Alois, * 25. 2. 1820 Weiler (Německo), † 13. 9. 1887 Mnichov (Německo), právník, politik
 
Pocházel z rodiny s kořeny v Tyrolsku. Byl synem právníka
a soudního úředníka v Bavorsku. Navštěvoval gymnázium
v Kemptenu, pak studoval na univerzitě v Mnichově.
Zklamán výukou na právnické fakultě přestoupil na fakultu
filozofickou, kde se věnoval klasické filologii. 1841 složil
zkoušku učitelské způsobilosti pro gymnázia. Poté se vrátil
ke studiu práv na univerzitách v Mnichově, Erlangen a v Berlíně.
Po promoci v Erlangen nakrátko vstoupil do bavorské
justiční služby, brzy se ale zaměřil na akademickou kariéru.
Habilitoval se v oboru římského práva 1850 v Mnichově.
1851 byl povolán jako mimořádný profesor na univerzitu
v Erlangen, na níž se 1854 stal řádným profesorem. Věnoval
se římskému právu a právní dogmatice. Od 1857 působil
jako řádný profesor na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.
Na počátku šedesátých let 19. století vstoupil do politiky,
a to jako liberální velkoněmec. 1861 byl zvolen do českého
zemského sněmu, který ho delegoval do poslanecké sněmovny
říšské rady. Vystupoval proti Prusku v otázce Šlesvicka
a Holštýnska a proti postupu rakouské vlády v této otázce. Ta
pak neschválila B. přechod na univerzitu ve Vídni. Zklamán
tímto postojem rozhodl se habsburskou monarchii opustit.
Nastoupil jako profesor na univerzitu v Tübingen, kde vydal
své největší dílo, několikasvazkovou učebnici pandektistiky.
1871 odešel do Mnichova a později se tam stal členem
akademie. 1874–87 vydával významné periodikum ''Kritische''
''Vierteljahresschrift für Gesetzgebung und Rechtswissenschaft''.
Z jeho vědeckého odkazu lze připomenout práce o římském
právu a o právní dogmatice.
 
'''L:''' ADB 47, s. 241n.; NDB 2, s. 617; BL 1, s. 146.
 
Jiří Novotný, Jiří Šouša
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:1820]]
[[Kategorie:1820]]
[[Kategorie: Weiler]]
[[Kategorie:1887]]
[[Kategorie:1887]]
[[Kategorie:Mnichov]]

Verze z 19. 12. 2016, 13:55

Alois BRINZ
Narození 25.2.1820
Místo narození Weiler (Německo)
Úmrtí 13.9.1887
Místo úmrtí Mnichov (Německo)
Povolání

58- Teoretik nebo historik státu a práva

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42018

BRINZ, Alois, * 25. 2. 1820 Weiler (Německo), † 13. 9. 1887 Mnichov (Německo), právník, politik

Pocházel z rodiny s kořeny v Tyrolsku. Byl synem právníka a soudního úředníka v Bavorsku. Navštěvoval gymnázium v Kemptenu, pak studoval na univerzitě v Mnichově. Zklamán výukou na právnické fakultě přestoupil na fakultu filozofickou, kde se věnoval klasické filologii. 1841 složil zkoušku učitelské způsobilosti pro gymnázia. Poté se vrátil ke studiu práv na univerzitách v Mnichově, Erlangen a v Berlíně. Po promoci v Erlangen nakrátko vstoupil do bavorské justiční služby, brzy se ale zaměřil na akademickou kariéru. Habilitoval se v oboru římského práva 1850 v Mnichově. 1851 byl povolán jako mimořádný profesor na univerzitu v Erlangen, na níž se 1854 stal řádným profesorem. Věnoval se římskému právu a právní dogmatice. Od 1857 působil jako řádný profesor na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Na počátku šedesátých let 19. století vstoupil do politiky, a to jako liberální velkoněmec. 1861 byl zvolen do českého zemského sněmu, který ho delegoval do poslanecké sněmovny říšské rady. Vystupoval proti Prusku v otázce Šlesvicka a Holštýnska a proti postupu rakouské vlády v této otázce. Ta pak neschválila B. přechod na univerzitu ve Vídni. Zklamán tímto postojem rozhodl se habsburskou monarchii opustit. Nastoupil jako profesor na univerzitu v Tübingen, kde vydal své největší dílo, několikasvazkovou učebnici pandektistiky. 1871 odešel do Mnichova a později se tam stal členem akademie. 1874–87 vydával významné periodikum Kritische Vierteljahresschrift für Gesetzgebung und Rechtswissenschaft. Z jeho vědeckého odkazu lze připomenout práce o římském právu a o právní dogmatice.

L: ADB 47, s. 241n.; NDB 2, s. 617; BL 1, s. 146.

Jiří Novotný, Jiří Šouša