DEMANTIUS Christophorus ?15.12.1567-20.4.1643: Porovnání verzí
(DEMANTIUS_Christophorus_Johann_15.12.1567-20.4.1643) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Christophorus | | jméno = Christophorus DEMANTIUS | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.12.1567 | | datum narození = asi 15.12.1567 | ||
| místo narození = Liberec | | místo narození = Liberec | ||
| datum úmrtí = 20.4.1643 | | datum úmrtí = 20.4.1643 | ||
| místo úmrtí = Freidberg | | místo úmrtí = Freidberg (Německo) | ||
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DEMANTIUS, Christophorus''' ''(pův. jm. Demuth, Christoph Johann), * asi 15. 12. 1567 Liberec, † 20. 4. 1643 Freiberg (Německo), hudební skladatel, teoretik, spisovatel'' | |||
Latinizovaného jména používal od 1592. Je uváděna i forma | |||
příjmení Demant. Pocházel z rodiny libereckého měšťana | |||
Adama Demutha. Navštěvoval městskou latinskou školu, | |||
tam si osvojil dobrou znalost latiny a řečtiny a získal i základy | |||
hudebního vzdělání. 1587–90 byl kantorem a školním pomocníkem | |||
v rodišti, poté odešel do hornolužického Budyšína, | |||
kde 1592 publikoval učebnici ''Forma musices''. 1593 se zapsal | |||
na univerzitu ve Wittenbergu, 1594–96 pobýval na univerzitě | |||
v Lipsku, studia však nedokončil. 1597 uzavřel první ze | |||
svých čtyř sňatků, z nichž vzešlo jedenáct dětí. Většina z nich | |||
však nepřežila útrapy třicetileté války a zemřela v útlém věku. | |||
1597–1604 byl kantorem v Žitavě, 1604 se nakrátko vrátil do | |||
Lipska, aby se nakonec usadil v saském Freibergu jako kantor | |||
při tamní katedrále a působil tam až do smrti. | |||
Současník Monteverdiho D. vytvořil mimořádně rozsáhlé dílo, | |||
dnes částečně nedochované. Jeho pozdně renesanční a raně | |||
barokní světské i duchovní skladby byly v Německu velmi rozšířeny. | |||
Vydával sbírky písní na latinské i německé texty (''Neue'' | |||
''Teutsche Weltliche Lieder'', 1595; ''Spruch Joel'', 1596), taneční | |||
a příležitostné skladby (''Tympanum militare'', 1600; ''Sieben und'' | |||
''siebtzig Täntze'', 1601; ''Corona harmonica'', 1610). Kompozice | |||
k bohoslužebným účelům zahrnovaly mše, pašije, Te Deum, | |||
moteta a žalmy. 1602 poprvé publikoval druhou učebnici | |||
hudby Isagoge artis musicae, do 1671 se dočkala více než deseti | |||
vydání. D. ji v pozdějších redakcích rozšířil o německý slovník | |||
hudebních pojmů. | |||
'''L:''' Dlabač 1, s. 319; R. Quoika, Die Musik der Deutschen in Böhmen und | |||
Mähren, Berlin 1956, s. 47n.; HS 1, s. 230; BL 1, s. 238; MGG 3 (1953), | |||
sl. 152n.; Grove 5 (1980), s. 357n.; LDM 1, s. 276–280 (kde soupis díla | |||
a literatury). | |||
Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
Verze z 20. 12. 2016, 18:55
| Christophorus DEMANTIUS | |
 | |
| Narození | asi 15.12.1567 |
|---|---|
| Místo narození | Liberec |
| Úmrtí | 20.4.1643 |
| Místo úmrtí | Freidberg (Německo) |
| Povolání | 77- Hudební skladatel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74863 |
DEMANTIUS, Christophorus (pův. jm. Demuth, Christoph Johann), * asi 15. 12. 1567 Liberec, † 20. 4. 1643 Freiberg (Německo), hudební skladatel, teoretik, spisovatel
Latinizovaného jména používal od 1592. Je uváděna i forma příjmení Demant. Pocházel z rodiny libereckého měšťana Adama Demutha. Navštěvoval městskou latinskou školu, tam si osvojil dobrou znalost latiny a řečtiny a získal i základy hudebního vzdělání. 1587–90 byl kantorem a školním pomocníkem v rodišti, poté odešel do hornolužického Budyšína, kde 1592 publikoval učebnici Forma musices. 1593 se zapsal na univerzitu ve Wittenbergu, 1594–96 pobýval na univerzitě v Lipsku, studia však nedokončil. 1597 uzavřel první ze svých čtyř sňatků, z nichž vzešlo jedenáct dětí. Většina z nich však nepřežila útrapy třicetileté války a zemřela v útlém věku. 1597–1604 byl kantorem v Žitavě, 1604 se nakrátko vrátil do Lipska, aby se nakonec usadil v saském Freibergu jako kantor při tamní katedrále a působil tam až do smrti.
Současník Monteverdiho D. vytvořil mimořádně rozsáhlé dílo, dnes částečně nedochované. Jeho pozdně renesanční a raně barokní světské i duchovní skladby byly v Německu velmi rozšířeny. Vydával sbírky písní na latinské i německé texty (Neue Teutsche Weltliche Lieder, 1595; Spruch Joel, 1596), taneční a příležitostné skladby (Tympanum militare, 1600; Sieben und siebtzig Täntze, 1601; Corona harmonica, 1610). Kompozice k bohoslužebným účelům zahrnovaly mše, pašije, Te Deum, moteta a žalmy. 1602 poprvé publikoval druhou učebnici hudby Isagoge artis musicae, do 1671 se dočkala více než deseti vydání. D. ji v pozdějších redakcích rozšířil o německý slovník hudebních pojmů.
L: Dlabač 1, s. 319; R. Quoika, Die Musik der Deutschen in Böhmen und Mähren, Berlin 1956, s. 47n.; HS 1, s. 230; BL 1, s. 238; MGG 3 (1953), sl. 152n.; Grove 5 (1980), s. 357n.; LDM 1, s. 276–280 (kde soupis díla a literatury).
Marie Makariusová