BRNĚNSKÝ Jiří Mikuláš *?1500: Porovnání verzí
(BRNĚNSKÝ_Jiří_Mikuláš_1500) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Jiří Mikuláš BRNĚNSKÝ | | jméno = Jiří Mikuláš BRNĚNSKÝ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 1. polovina 16. století | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = ? | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BRNĚNSKÝ, Jiří Mikuláš''' ''(též BRUNENSIS, Georgius Nicolaus), * 1. polovina 16. století, † ?, matematik, pedagog'' | |||
Promoval 1556 v saském Wittenbergu, pak učil na Moravě, | |||
šest let v Brně a dva roky v Úsově, poté odešel do Prahy. | |||
Svým žákům, třem synům Jindřicha Mikuláše z Hasištejna | |||
a Lobkovic, věnoval spis ''Knížka, v níž obsahují se začátkové'' | |||
''umění aritmetického, tj. počtův na cifry a liny pro pacholata'' | |||
''a lidi kupecké…'' (1567 vydal Jan Had na Starém Městě pražském). | |||
Byla to další tištěná česká početnice po knihách Ondřeje | |||
Klatovského z Dalmanhorstu (1530, resp. 1558) a Beneše | |||
Optáta z Telče (1535 a 1548), která navazovala na rozvoj | |||
evropských praktických početnic v Itálii a v německých oblastech | |||
blízko českých hranic. V Praze byly tehdy publikovány | |||
i latinské početnice (např. autoři Gemma Frisius, 1558 | |||
a Luca Losi, 1564). Obsahem se B. početnice příliš nelišila | |||
od předchozích knih. Byla rozdělena do dvou částí, z nichž | |||
prvá je abacistická – věnovaná počtu na linách, druhá algoritmická | |||
se zabývá počítáním s arabsko-indickými číslicemi | |||
a jejich algoritmy. B. v knize poprvé v české tištěné početnici | |||
použil znaménka plus (+) a minus (–). Předtím se tato znaménka | |||
objevila už 1486 v německy tištěné početnici Jana | |||
Widmanna, původem z Chebu. | |||
Další informace o B. životě jsou velmi sporé. Významný | |||
humanista Matouš Collinus z Chotěřiny po svém nuceném | |||
odchodu z pražské univerzity založil svoji soukromou školu, | |||
na kterou B. nastoupil jako učitel. Po Collinově smrti | |||
(1566) vyučoval B. v Praze na vlastní počtářské škole, kde | |||
svoji učebnici užíval. | |||
'''L:''' RSN 1, s. 903; OSN 4, s. 724; J. Smolík, Matematikové v Čechách od založení | |||
university pražské, 1864, s. 52n.; J. Štraus, O nejstarších českých tištěných | |||
početnicích, in: Matematika ve škole 4, 1954, s. 253n.; Q. Vetter, Dějiny | |||
matematických věd v českých zemích od založení university v roce 1348 | |||
až do roku 1620, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 4, 1958, | |||
s. 92n.; J. Folta, First elementary reckoning textbooks in Czech language, in: | |||
Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Prague studies in the | |||
history of science and technology, New Series 1, 1997, s. 168n. | |||
Jaroslav Folta | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:2- Fyzik]] | [[Kategorie:2- Fyzik]] | ||
[[Kategorie:1500]] | [[Kategorie:1500]] | ||
Verze z 23. 12. 2016, 15:50
| Jiří Mikuláš BRNĚNSKÝ | |
 | |
| Narození | 1. polovina 16. století |
|---|---|
| Úmrtí | ? |
| Povolání |
61- Pedagog 2- Fyzik |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42028 |
BRNĚNSKÝ, Jiří Mikuláš (též BRUNENSIS, Georgius Nicolaus), * 1. polovina 16. století, † ?, matematik, pedagog
Promoval 1556 v saském Wittenbergu, pak učil na Moravě, šest let v Brně a dva roky v Úsově, poté odešel do Prahy. Svým žákům, třem synům Jindřicha Mikuláše z Hasištejna a Lobkovic, věnoval spis Knížka, v níž obsahují se začátkové umění aritmetického, tj. počtův na cifry a liny pro pacholata a lidi kupecké… (1567 vydal Jan Had na Starém Městě pražském). Byla to další tištěná česká početnice po knihách Ondřeje Klatovského z Dalmanhorstu (1530, resp. 1558) a Beneše Optáta z Telče (1535 a 1548), která navazovala na rozvoj evropských praktických početnic v Itálii a v německých oblastech blízko českých hranic. V Praze byly tehdy publikovány i latinské početnice (např. autoři Gemma Frisius, 1558 a Luca Losi, 1564). Obsahem se B. početnice příliš nelišila od předchozích knih. Byla rozdělena do dvou částí, z nichž prvá je abacistická – věnovaná počtu na linách, druhá algoritmická se zabývá počítáním s arabsko-indickými číslicemi a jejich algoritmy. B. v knize poprvé v české tištěné početnici použil znaménka plus (+) a minus (–). Předtím se tato znaménka objevila už 1486 v německy tištěné početnici Jana Widmanna, původem z Chebu.
Další informace o B. životě jsou velmi sporé. Významný humanista Matouš Collinus z Chotěřiny po svém nuceném odchodu z pražské univerzity založil svoji soukromou školu, na kterou B. nastoupil jako učitel. Po Collinově smrti (1566) vyučoval B. v Praze na vlastní počtářské škole, kde svoji učebnici užíval.
L: RSN 1, s. 903; OSN 4, s. 724; J. Smolík, Matematikové v Čechách od založení university pražské, 1864, s. 52n.; J. Štraus, O nejstarších českých tištěných početnicích, in: Matematika ve škole 4, 1954, s. 253n.; Q. Vetter, Dějiny matematických věd v českých zemích od založení university v roce 1348 až do roku 1620, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 4, 1958, s. 92n.; J. Folta, First elementary reckoning textbooks in Czech language, in: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Prague studies in the history of science and technology, New Series 1, 1997, s. 168n.
Jaroslav Folta