BROJ Richard 23.2.1893-11.4.1954: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BROJ_Richard_32.2.1893-11.4.1954)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Richard BROJ
| jméno = Richard BROJ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 32.2.1893
| datum narození = 23.2.1893
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 11.4.1954
| datum úmrtí = 11.4.1954
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Richard BROJ
}}
 
'''BROJ, Richard''' ''(vl. jm. Fragner, Richard), * 23. 2. 1893 Praha, † 11. 4. 1954 Praha, farmaceut, básník''
 
Vnuk zakladatele českého farmaceutického průmyslu Benjamina
Fragnera, nejstarší ze synů ve své době největšího
pražského lékárníka Karla Fragnera (1861–1926), bratr spisovatele
a lékaře Benjamina Kličky (1897–1943), architekta
Jaroslava Fragnera (1898–1967) a spolutvůrce české farmakologické
chemie Jiřího Fragnera (1900–1977), otec mikrobiologa
a lékařského mykologa Petra Fragnera (* 1923).
B. matka vedla literární salon, který v něm probudil umělecké
ambice. 1911 maturoval na malostranském klasickém
gymnáziu a začal studovat farmacii a biochemii na přírodovědeckém
oddělení filozofické fakulty české univerzity.
Po vypuknutí války byl odveden k zdravotní službě, působil
v posádkové lékárně v Praze a v Salcburku. Vídeňské pobočce
tajného konspiračního výboru (Česká Maffie) dodával
ilegálně zprávy. Na podzim 1915 byl pro podezření z vlastizrady
zatčen, avšak pro nedostatek důkazů propuštěn na svobodu,
superarbitrován na vojína a poslán na italskou frontu,
kde byl raněn. Po rekonvalescenci vykonal 1917 lékárnické
zkoušky (PhMgr.), 1922 obhájil titul PhDr. a 1929 RNDr.
na základě přínosných prací o alkaloidech. Od 1918 zastupoval
otce ve vedení lékárny na (horním) Malostranském náměstí,
1926 se stal jejím majitelem (do 1949). Podlehl vleklé
chorobě, kterou od mládí trpěl. Pohřben byl na Vinohradských
hřbitovech.
 
Jako básník byl stržen vlnou poválečného vitalismu. Debutoval
básnickými prózami ''Ohnivá mračna'' (1918), kde konfrontoval
drama války s milostnou touhou. Výrazně vitalistická
byla jeho první knížka veršů ''Podivné jitro'' (1921). Prvky
poetismu se ozvaly v sbírkách ''Větrný mlýn'' a ''Neprodyšná noc''
(obě 1926), k nejlepším patřily básně v díle ''Rozbité dopůldne''
(1935). Postupně v nich sílil osten sociálního a civilizačního
kriticismu, tematicky ovšem sbírky zůstaly omezeny na otázku
smyslového okouzlení ženou. B. knihy byly okrajovým
projevem meziválečné nerevoluční avantgardy.
 
'''D:''' bibliografie LČL 1, s. 304.
 
'''L:''' OSND 1/2, s. 756; ISN 3, s. 160; KSN 2, s. 138; Kunc 1, s. 58; LČL
1, s. 303n.
 
Martin Kučera
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1954]]
[[Kategorie:1954]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 23. 12. 2016, 17:25

Richard BROJ
Narození 23.2.1893
Místo narození Praha
Úmrtí 11.4.1954
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42906

BROJ, Richard (vl. jm. Fragner, Richard), * 23. 2. 1893 Praha, † 11. 4. 1954 Praha, farmaceut, básník

Vnuk zakladatele českého farmaceutického průmyslu Benjamina Fragnera, nejstarší ze synů ve své době největšího pražského lékárníka Karla Fragnera (1861–1926), bratr spisovatele a lékaře Benjamina Kličky (1897–1943), architekta Jaroslava Fragnera (1898–1967) a spolutvůrce české farmakologické chemie Jiřího Fragnera (1900–1977), otec mikrobiologa a lékařského mykologa Petra Fragnera (* 1923). B. matka vedla literární salon, který v něm probudil umělecké ambice. 1911 maturoval na malostranském klasickém gymnáziu a začal studovat farmacii a biochemii na přírodovědeckém oddělení filozofické fakulty české univerzity. Po vypuknutí války byl odveden k zdravotní službě, působil v posádkové lékárně v Praze a v Salcburku. Vídeňské pobočce tajného konspiračního výboru (Česká Maffie) dodával ilegálně zprávy. Na podzim 1915 byl pro podezření z vlastizrady zatčen, avšak pro nedostatek důkazů propuštěn na svobodu, superarbitrován na vojína a poslán na italskou frontu, kde byl raněn. Po rekonvalescenci vykonal 1917 lékárnické zkoušky (PhMgr.), 1922 obhájil titul PhDr. a 1929 RNDr. na základě přínosných prací o alkaloidech. Od 1918 zastupoval otce ve vedení lékárny na (horním) Malostranském náměstí, 1926 se stal jejím majitelem (do 1949). Podlehl vleklé chorobě, kterou od mládí trpěl. Pohřben byl na Vinohradských hřbitovech.

Jako básník byl stržen vlnou poválečného vitalismu. Debutoval básnickými prózami Ohnivá mračna (1918), kde konfrontoval drama války s milostnou touhou. Výrazně vitalistická byla jeho první knížka veršů Podivné jitro (1921). Prvky poetismu se ozvaly v sbírkách Větrný mlýn a Neprodyšná noc (obě 1926), k nejlepším patřily básně v díle Rozbité dopůldne (1935). Postupně v nich sílil osten sociálního a civilizačního kriticismu, tematicky ovšem sbírky zůstaly omezeny na otázku smyslového okouzlení ženou. B. knihy byly okrajovým projevem meziválečné nerevoluční avantgardy.

D: bibliografie LČL 1, s. 304.

L: OSND 1/2, s. 756; ISN 3, s. 160; KSN 2, s. 138; Kunc 1, s. 58; LČL 1, s. 303n.

Martin Kučera