BROŽ Jaromír 2.3.1908-29.5.1990: Porovnání verzí
(BROŽ_Jaromír_2.3.1908-29.5.1990) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BROŽ, Jaromír,''' ''* 2. 3. 1908 Praha, † 29. 5. 1990 Praha, fyzik, pedagog'' | |||
Vědeckou kariéru B. zahájil ve 30. letech jako asistent prof. | |||
Václava Posejpala na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. | |||
Jeho experimentálně zaměřená disertační práce ''K absorpčnímu'' | |||
''skoku mědi'' ho předurčila k cestě do fyzikálního výzkumu | |||
Škodových závodů, kam nastoupil 1937. Zabýval se nejprve | |||
rentgenografickým studiem mikrostruktury látek a od 1940 | |||
magnetickou defektoskopií. Zkonstruoval např. přístroje | |||
ke kontrole nosných lan a manesmannských trub. Za práce | |||
věnované metodám a konstrukci přístrojů pro sériové zkoušení | |||
vad výrobků těžkého průmyslu získal 1953 státní cenu. | |||
Fyzikální výzkum Škodových závodů vytvořil předpoklady | |||
k založení poválečného Ústředního ústavu fyzikálního a později, | |||
po vzniku ČSAV, také jejího Ústavu technické fyziky. | |||
B. se stal vedoucím jeho magnetického oddělení, které vypracovalo | |||
metody přesného měření magnetických veličin | |||
a zkonstruovalo původní měřící přístroje, z nichž se mnohé | |||
uplatnily v průmyslu. Od analýzy magnetických vlastností | |||
velmi čistého železa se přecházelo k dlouhodobému zkoumání | |||
feritů. Výsledky jím vedeného výzkumu dosahovaly světové | |||
úrovně. 1959 byl jmenován řádným profesorem experimentální | |||
fyziky Matematicko fyzikální fakulty UK. Krátce | |||
působil na katedře fyziky pevných látek a 1960 se stal vedoucím | |||
katedry obecné fyziky, v jejímž čele zůstal až do svých | |||
pětašedesáti let. Poté ještě několik let B. přednášel budoucím | |||
učitelům fyziky, pracoval ve fakultních orgánech a komisích | |||
a byl členem vědecké rady Výzkumného ústavu zvukové, obrazové | |||
a reprodukční techniky. | |||
'''D:''' výběr: Základy fyzikálních měření 1, 2, 1967, 1974 (2. přepracované | |||
vyd. 1983); Elektřina a magnetismus 1, 2, 1974, 1976; Příklady z molekulové | |||
fyziky a termiky (s M. Rotterem), 1980; Základy molekulové fyziky | |||
(s R. Bakulem), 1982–83; Fyzikální a matematické tabulky (s V. Roskovcem | |||
a M. Valouchem), 1980. | |||
'''L:''' J. Šternberk – A. Havránek – B. Sedlák, Prof. Dr. J. B. pětašedesátiletý, | |||
in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 18, 1973, s. 223n.; J. Šternberk | |||
– V. Roskovec, Prof. Dr. J. B. pětasedmdesátiletý, in: tamtéž 28, 1983, | |||
s. 173n.; J. Šternberk – B. Sedlák – A. Havránek, Vzpomínka na prof. B., in: | |||
Český časopis pro fyziku 41, 1991, 4, s. 399; ČBS, s. 69; Tomeš 1, s. 143. | |||
Jaroslav Folta | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:2- Fyzik]] | [[Kategorie:2- Fyzik]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1990]] | [[Kategorie:1990]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 29. 12. 2016, 16:48
| Jaromír BROŽ | |
 | |
| Narození | 2.3.1908 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 29.5.1990 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
2- Fyzik 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43641 |
BROŽ, Jaromír, * 2. 3. 1908 Praha, † 29. 5. 1990 Praha, fyzik, pedagog
Vědeckou kariéru B. zahájil ve 30. letech jako asistent prof. Václava Posejpala na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jeho experimentálně zaměřená disertační práce K absorpčnímu skoku mědi ho předurčila k cestě do fyzikálního výzkumu Škodových závodů, kam nastoupil 1937. Zabýval se nejprve rentgenografickým studiem mikrostruktury látek a od 1940 magnetickou defektoskopií. Zkonstruoval např. přístroje ke kontrole nosných lan a manesmannských trub. Za práce věnované metodám a konstrukci přístrojů pro sériové zkoušení vad výrobků těžkého průmyslu získal 1953 státní cenu. Fyzikální výzkum Škodových závodů vytvořil předpoklady k založení poválečného Ústředního ústavu fyzikálního a později, po vzniku ČSAV, také jejího Ústavu technické fyziky. B. se stal vedoucím jeho magnetického oddělení, které vypracovalo metody přesného měření magnetických veličin a zkonstruovalo původní měřící přístroje, z nichž se mnohé uplatnily v průmyslu. Od analýzy magnetických vlastností velmi čistého železa se přecházelo k dlouhodobému zkoumání feritů. Výsledky jím vedeného výzkumu dosahovaly světové úrovně. 1959 byl jmenován řádným profesorem experimentální fyziky Matematicko fyzikální fakulty UK. Krátce působil na katedře fyziky pevných látek a 1960 se stal vedoucím katedry obecné fyziky, v jejímž čele zůstal až do svých pětašedesáti let. Poté ještě několik let B. přednášel budoucím učitelům fyziky, pracoval ve fakultních orgánech a komisích a byl členem vědecké rady Výzkumného ústavu zvukové, obrazové a reprodukční techniky.
D: výběr: Základy fyzikálních měření 1, 2, 1967, 1974 (2. přepracované vyd. 1983); Elektřina a magnetismus 1, 2, 1974, 1976; Příklady z molekulové fyziky a termiky (s M. Rotterem), 1980; Základy molekulové fyziky (s R. Bakulem), 1982–83; Fyzikální a matematické tabulky (s V. Roskovcem a M. Valouchem), 1980.
L: J. Šternberk – A. Havránek – B. Sedlák, Prof. Dr. J. B. pětašedesátiletý, in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 18, 1973, s. 223n.; J. Šternberk – V. Roskovec, Prof. Dr. J. B. pětasedmdesátiletý, in: tamtéž 28, 1983, s. 173n.; J. Šternberk – B. Sedlák – A. Havránek, Vzpomínka na prof. B., in: Český časopis pro fyziku 41, 1991, 4, s. 399; ČBS, s. 69; Tomeš 1, s. 143.
Jaroslav Folta