BROŽ Miroslav 2.6.1922-21.10.1991: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.6.1922
| datum narození = 2.6.1922
| místo narození = Banja Luka
| místo narození = Banja Luka (Bosna a Hercegovina)
| datum úmrtí = 21.10.1991
| datum úmrtí = 21.10.1991
| místo úmrtí = Bratislava
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
| povolání = 77- Hudební skladatel
| povolání = 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
78- Hudební interpret
Řádek 11: Řádek 11:
| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}
}}
Miroslav BROŽ


== Literatura ==
'''BROŽ, Miroslav,''' ''* 2. 6. 1922 Banja Luka (Bosna a Hercegovina), † 21. 10. 1991 Bratislava (Slovensko), dirigent, hudební skladatel''
Tanec, 31;
 
Studoval 1928–36 na střední škole v Jindřichově Hradci,
1937–39 hru na klavír na hudební škole v Českých Budějovicích,
1939–42 na konzervatoři v Lipsku, kde do 1944
současně působil jako hráč na bicí nástroje a klavírista v symfonickém
orchestru, 1946–49 studoval soukromě u profesorů
pražské konzervatoře a AMU (dirigování u R. Kubelíka,
P. Dědečka, K. Šejny a kompozici u J. Řídkého), studia
dokončil na konzervatoři v Moskvě. Působil jako dirigent
v divadlech v Českých Budějovicích, v Olomouci a v Praze
(1946–49, 1951–52 a 1955–61), v letech 1949–51 v Symfonickém
orchestru v Karlových Varech a v Armádním uměleckém
souboru V. Nejedlého v Praze, 1952–54 a 1961–82
byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu v Bratislavě
a 1961–82 zároveň dirigentem rozhlasového tanečního
orchestru (TOČR). 1982 odešel na odpočinek. Od 50. let
se vedle dirigování věnoval také komponování tanečních,
populárních a instrumentálních skladeb, scénické hudby
k rozhlasovým a divadelním hrám a hudby k filmům. Zdařile
orchestrálně upravoval operety a muzikály, v nichž dokázal
skloubit stylový charakter původní skladby s vlastní představou
hudebního díla. Charakteristickým rysem B. skladeb
byl originální, barevně bohatý zvuk orchestru s netradiční
kombinací nástrojů, schopnost přenést snivou impresionistickou
náladovost do moderní hudby 20. století. Uplatnil
se i v tvorbě scénické hudby (např. k rozhlasovým hrám:
P. Kováčová, ''Bratr Čolo''; F. M. Dostojevskij, ''Idiot''; k divadelním
hrám: T. Williams, ''Tramvaj do stanice touha''; M. J.
Lermontov, ''Maškaráda''; k baletům: A. Mikulkov, ''Tři pomeranče'';
A. K. Ljadov ''Začarované jezero''; k televizním inscenacím:
N. Pobodán, ''Třetí patetická''; L. Stroupežnický, ''Naši''
''furianti''). Komponoval také filmovou hudbu (''Na pochode sa''
''vždy nespieva'', ''Malá manekýnka'', oba 1960; ''Most na tú stranu'',
''Tri razy svitá ráno'', oba 1961; ''Smrť prichádza v daždi'', 1965).
V oblasti populární hudby spolupracoval s textaři Z. Borovcem,
B. Droppem, T. Janovicem, J. Štrasserem a interprety
H. Blehárovou, D. Grúněm, K. Duchoněm, Z. Sychrou,
J. Kociánovou. Podílel se na organizaci festivalů populárních
písní doma i v zahraničí. Za píseň ''Krédo'' získal 1972 zlatou
Bratislavskou lyru; oceněn byl i 1976 v Drážďanech. Zasloužilým
pracovníkem kultury se stal 1977. Skládal také koncertní
pochody, komorní a symfonickou hudbu. Pro rozhlas
natočil řadu nahrávek populární a jazzové hudby.
 
'''L:''' HS 1, s. 139; S. Salavský, Dirigent a skladateľ, in: Populár, 1982, č. 8,
s. 18; Malá encyklopedie hudby, 1983, s. 91; V. Čížik, Slovenskí dirigenti
a zbormajstri, 1986, s. 79n.; Encyklopédia dramatických umení Slovenska
1, 1989, s. 136; EJ, s. 67; I. Wasserberger, M. B. by mal sedemdesiat, in:
Hudobný život 24, 1992, č. 152, s. 7; BLS 1, s. 573n.; Reprezentačný biografický lexikón Slovenska, Bratislava 1999, s. 46; Český taneční slovník,
2001, s. 31.
 
Anna Šourková
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:Banja_Luka]]
[[Kategorie:Banja Luka]]
[[Kategorie:1991]]
[[Kategorie:1991]]
[[Kategorie:Bratislava]]
[[Kategorie:Bratislava]]

Verze z 29. 12. 2016, 17:21

Miroslav BROŽ
Narození 2.6.1922
Místo narození Banja Luka (Bosna a Hercegovina)
Úmrtí 21.10.1991
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42104

BROŽ, Miroslav, * 2. 6. 1922 Banja Luka (Bosna a Hercegovina), † 21. 10. 1991 Bratislava (Slovensko), dirigent, hudební skladatel

Studoval 1928–36 na střední škole v Jindřichově Hradci, 1937–39 hru na klavír na hudební škole v Českých Budějovicích, 1939–42 na konzervatoři v Lipsku, kde do 1944 současně působil jako hráč na bicí nástroje a klavírista v symfonickém orchestru, 1946–49 studoval soukromě u profesorů pražské konzervatoře a AMU (dirigování u R. Kubelíka, P. Dědečka, K. Šejny a kompozici u J. Řídkého), studia dokončil na konzervatoři v Moskvě. Působil jako dirigent v divadlech v Českých Budějovicích, v Olomouci a v Praze (1946–49, 1951–52 a 1955–61), v letech 1949–51 v Symfonickém orchestru v Karlových Varech a v Armádním uměleckém souboru V. Nejedlého v Praze, 1952–54 a 1961–82 byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu v Bratislavě a 1961–82 zároveň dirigentem rozhlasového tanečního orchestru (TOČR). 1982 odešel na odpočinek. Od 50. let se vedle dirigování věnoval také komponování tanečních, populárních a instrumentálních skladeb, scénické hudby k rozhlasovým a divadelním hrám a hudby k filmům. Zdařile orchestrálně upravoval operety a muzikály, v nichž dokázal skloubit stylový charakter původní skladby s vlastní představou hudebního díla. Charakteristickým rysem B. skladeb byl originální, barevně bohatý zvuk orchestru s netradiční kombinací nástrojů, schopnost přenést snivou impresionistickou náladovost do moderní hudby 20. století. Uplatnil se i v tvorbě scénické hudby (např. k rozhlasovým hrám: P. Kováčová, Bratr Čolo; F. M. Dostojevskij, Idiot; k divadelním hrám: T. Williams, Tramvaj do stanice touha; M. J. Lermontov, Maškaráda; k baletům: A. Mikulkov, Tři pomeranče; A. K. Ljadov Začarované jezero; k televizním inscenacím: N. Pobodán, Třetí patetická; L. Stroupežnický, Naši furianti). Komponoval také filmovou hudbu (Na pochode sa vždy nespieva, Malá manekýnka, oba 1960; Most na tú stranu, Tri razy svitá ráno, oba 1961; Smrť prichádza v daždi, 1965). V oblasti populární hudby spolupracoval s textaři Z. Borovcem, B. Droppem, T. Janovicem, J. Štrasserem a interprety H. Blehárovou, D. Grúněm, K. Duchoněm, Z. Sychrou, J. Kociánovou. Podílel se na organizaci festivalů populárních písní doma i v zahraničí. Za píseň Krédo získal 1972 zlatou Bratislavskou lyru; oceněn byl i 1976 v Drážďanech. Zasloužilým pracovníkem kultury se stal 1977. Skládal také koncertní pochody, komorní a symfonickou hudbu. Pro rozhlas natočil řadu nahrávek populární a jazzové hudby.

L: HS 1, s. 139; S. Salavský, Dirigent a skladateľ, in: Populár, 1982, č. 8, s. 18; Malá encyklopedie hudby, 1983, s. 91; V. Čížik, Slovenskí dirigenti a zbormajstri, 1986, s. 79n.; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, 1989, s. 136; EJ, s. 67; I. Wasserberger, M. B. by mal sedemdesiat, in: Hudobný život 24, 1992, č. 152, s. 7; BLS 1, s. 573n.; Reprezentačný biografický lexikón Slovenska, Bratislava 1999, s. 46; Český taneční slovník, 2001, s. 31.

Anna Šourková