BRÜGEL Ludwig 6.2.1866-30.8.1942: Porovnání verzí
(BRÜGEL_Ludwig_6.2.1866-0.0.0) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.2.1866 | | datum narození = 6.2.1866 | ||
| místo narození = | | místo narození = Velké Meziříčí | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 30.8.1942 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Terezín | ||
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BRÜGEL, Ludwig,''' ''* 6. 2. 1866 Velké Meziříčí, † 30. 8. 1942 Terezín, novinář a historik'' | |||
Již ve svých osmnácti letech vstoupil 1884 v Brně do sociálně | |||
demokratické strany. Vystudoval medicínu na univerzitě | |||
ve Vídni. Poté pracoval jako parlamentní zpravodaj deníku | |||
''Neues Wiener Tagblatt''. Psal o dějinách německého dělnického | |||
hnutí v českých zemích. Ačkoli nebyl historikem z povolání, | |||
stal se jedním z předních znalců této oblasti českých | |||
dějin. Během svého působení ve Vídni vyučoval před první | |||
světovou válkou na různých dělnických večerních školách. | |||
Při násilnostech během vyhlašování Rakouské republiky byl | |||
postřelen do hlavy a ztratil oko. Poté působil krátce jako vedoucí | |||
tiskového odboru rakouské vlády a posléze tiskového | |||
odboru úřadu rakouského spolkového kancléře. V srpnu | |||
1942 byl deportován do koncentračního tábora Terezín, kde | |||
záhy zahynul. Byl otcem sociálně demokratického funkcionáře | |||
Fritze B. (1897–1955), který během druhé světové války | |||
navázal spolupráci také s československou exilovou vládou | |||
v Londýně. | |||
'''D:''' Von Gestern bis Heute, 1894; Zwei Welten, 1900; Soziale Gesetzgebung | |||
in Österreich 1848–1918, 1919; Geschichte der österreichischen Sozialdemokratie | |||
1–5, 1922–1925. | |||
'''L:''' BL 1, s. 154; Czeike 1, s. 479; http://www.dasrotewien.at (se soupisem | |||
díla). | |||
Jaroslav Šebek, Roman Vondra | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1866]] | [[Kategorie:1866]] | ||
[[Kategorie:Velké Meziříčí]] | |||
[[Kategorie:1942]] | |||
[[Kategorie:Terezín]] |
Verze z 31. 12. 2016, 09:44
Ludwig BRÜGEL | |
Narození | 6.2.1866 |
---|---|
Místo narození | Velké Meziříčí |
Úmrtí | 30.8.1942 |
Místo úmrtí | Terezín |
Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42149 |
BRÜGEL, Ludwig, * 6. 2. 1866 Velké Meziříčí, † 30. 8. 1942 Terezín, novinář a historik
Již ve svých osmnácti letech vstoupil 1884 v Brně do sociálně demokratické strany. Vystudoval medicínu na univerzitě ve Vídni. Poté pracoval jako parlamentní zpravodaj deníku Neues Wiener Tagblatt. Psal o dějinách německého dělnického hnutí v českých zemích. Ačkoli nebyl historikem z povolání, stal se jedním z předních znalců této oblasti českých dějin. Během svého působení ve Vídni vyučoval před první světovou válkou na různých dělnických večerních školách. Při násilnostech během vyhlašování Rakouské republiky byl postřelen do hlavy a ztratil oko. Poté působil krátce jako vedoucí tiskového odboru rakouské vlády a posléze tiskového odboru úřadu rakouského spolkového kancléře. V srpnu 1942 byl deportován do koncentračního tábora Terezín, kde záhy zahynul. Byl otcem sociálně demokratického funkcionáře Fritze B. (1897–1955), který během druhé světové války navázal spolupráci také s československou exilovou vládou v Londýně.
D: Von Gestern bis Heute, 1894; Zwei Welten, 1900; Soziale Gesetzgebung in Österreich 1848–1918, 1919; Geschichte der österreichischen Sozialdemokratie 1–5, 1922–1925.
L: BL 1, s. 154; Czeike 1, s. 479; http://www.dasrotewien.at (se soupisem díla).
Jaroslav Šebek, Roman Vondra