BRUJ Matěj 23.12.1879-9.3.1947: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BRUJ_Matěj_23.12.1879-9.3.1947)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 23.12.1879
| datum narození = 23.12.1879
| místo narození =  
| místo narození = Horomyslice (č. o. Dýšina) u Plzně
| datum úmrtí = 9.3.1947
| datum úmrtí = 9.3.1947
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Dvůr Králové nad Labem
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Matěj BRUJ
}}
 
''BRUJ, Matěj,'' ''* 23. 12. 1879 Horomyslice (č. o. Dýšina) u Plzně, † 9. 3. 1947 Dvůr Králové nad Labem, lesník, včelař''
 
Pocházel z rodiny lesního hajného. Vystudoval nižší reálku
v Plzni, českou revírnickou školu a Vyšší lesnický ústav v Písku
(1899–1901), kde složil závěrečnou odbornou zkoušku
a získal absolutorium. Pak působil jako lesní adjunkt
na několika velkostatcích: nejprve jako revírník a bažantník
na velkostatku Smečno, dále na velkostatku Lnáře, kde byl
přidělen k hospodářské úpravě lesů, správě pily a k dozoru
nad rybničním hospodářstvím, a nakonec jako lesní asistent
a geometr při hospodářské úpravě lesů na velkostatku Zelená Hora. Ve Smečně, Lnářích i v Zelené Hoře se učil
u významných lesníků tehdejší doby. V září 1907 přešel
do služeb královského věnného města Dvůr Králové nad Labem
a tam se 17. 9. 1908 oženil s Martou, roz. Šulcovou,
se kterou vychoval dvojčata Karla a Zdenku. 1908–09 vykonal
jednoroční vojenskou službu ve Vídni. Královédvorským
lesům věnoval více než třicet let činnosti a celý aktivní život
a v této službě si vedl jako vynikající lesní hospodář. Jako polesný,
později povýšený na městského lesmistra, lesního radu
a přednostu lesního úřadu, se zasadil o zvýšení výměry svěřených
lesů přibližně na dvojnásobek arondacemi a koupěmi,
1910, 1927 a 1937 se postaral o provedení revizí lesních
hospodářských plánů a dbal o jejich důsledné dodržování,
1921–23 se vypořádal s těžkými následky mniškové kalamity
a dal bez ohledu na náklady a námahu zalesnit všechny holiny.
Se zřetelem na plynulost výnosů z lesního hospodářství
prosadil novodobé pěstitelské směry, zavrhl velkoplošné hospodářství
a dal budovat lesní rybníky, hustou síť vývozních
cest v porostech a moderní obydlí pro podřízený personál.
1940 odešel do výslužby.
 
B. psal od 1906 do časopisů ''Háj'', ''Lesnický týdenník'', ''Lovecký''
''obzor'', ''Československý les'', ''Československý háj'' a ''Český včelař''.
Lesnictví propagoval na krajinských výstavách ve Dvoře Králové
(1931 a 1936). Přijal členství v Jednotě českých lesníků
zemí koruny České (1907) a v ÚV Ústřední jednoty československého
lesnictva (1919). V Jednotě pracoval jako jednatel
zájmové skupiny státně zkoušených lesních hospodářů,
postaral se o lepší zařazení lesních hospodářů-absolventů
vyšších lesnických škol. Založil krajský odbor Jednoty v Náchodě
a byl zvolen jeho jednatelem. Dále se aktivně angažoval
jako známý včelař praktik a teoretik, spolkový činovník,
chovatel staré české černé včely a včelích matek. Stavěl úly
vlastní konstrukce (včelařil v tzv. mrakodrapech) a organizoval
včelařské kursy.
 
'''L:''' J. E. Chadt (Ševětínský), České lesnické písemnictví, 1920, s. 21; Československý
les 27, 1947, s. 116; F. Kratochvíl – M. Tyller, Za zesnulým
lesním radou v. v. M. B., in: tamtéž, s. 244; J. Frič a kol., Velké vzory našeho
lesnictví, 1958, s. 152; J. Čeněk – F. Vaculík, Městské lesy – historie, současnost
a budoucnost, in: Královédvorské listy 2, 1992, č. 3, s. 6n., a č. 4,
s. 3; R. Horáček, Historický vývoj lesního majetku Dvůr Králové, in: Noviny
královédvorské radnice 8, 2002, č. 2, s. 9, a č. 3, s. 6.
 
'''P:''' SOkA Trutnov, Popisný úřad Dvůr Králové nad Labem, Popisný arch osob
v král. věnn. městě Dvoře Králové n. L. bydlících, č. 239; tamtéž, fond Lesní
úřad města Dvůr Králové nad Labem.
 
Gustav Novotný
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
[[Kategorie:1879]]
[[Kategorie:1879]]
[[Kategorie:Horomyslice]]
[[Kategorie:1947]]
[[Kategorie:1947]]
[[Kategorie:Dvůr Králové nad Labem]]

Verze z 31. 12. 2016, 10:10

Matěj BRUJ
Narození 23.12.1879
Místo narození Horomyslice (č. o. Dýšina) u Plzně
Úmrtí 9.3.1947
Místo úmrtí Dvůr Králové nad Labem
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136818

BRUJ, Matěj, * 23. 12. 1879 Horomyslice (č. o. Dýšina) u Plzně, † 9. 3. 1947 Dvůr Králové nad Labem, lesník, včelař

Pocházel z rodiny lesního hajného. Vystudoval nižší reálku v Plzni, českou revírnickou školu a Vyšší lesnický ústav v Písku (1899–1901), kde složil závěrečnou odbornou zkoušku a získal absolutorium. Pak působil jako lesní adjunkt na několika velkostatcích: nejprve jako revírník a bažantník na velkostatku Smečno, dále na velkostatku Lnáře, kde byl přidělen k hospodářské úpravě lesů, správě pily a k dozoru nad rybničním hospodářstvím, a nakonec jako lesní asistent a geometr při hospodářské úpravě lesů na velkostatku Zelená Hora. Ve Smečně, Lnářích i v Zelené Hoře se učil u významných lesníků tehdejší doby. V září 1907 přešel do služeb královského věnného města Dvůr Králové nad Labem a tam se 17. 9. 1908 oženil s Martou, roz. Šulcovou, se kterou vychoval dvojčata Karla a Zdenku. 1908–09 vykonal jednoroční vojenskou službu ve Vídni. Královédvorským lesům věnoval více než třicet let činnosti a celý aktivní život a v této službě si vedl jako vynikající lesní hospodář. Jako polesný, později povýšený na městského lesmistra, lesního radu a přednostu lesního úřadu, se zasadil o zvýšení výměry svěřených lesů přibližně na dvojnásobek arondacemi a koupěmi, 1910, 1927 a 1937 se postaral o provedení revizí lesních hospodářských plánů a dbal o jejich důsledné dodržování, 1921–23 se vypořádal s těžkými následky mniškové kalamity a dal bez ohledu na náklady a námahu zalesnit všechny holiny. Se zřetelem na plynulost výnosů z lesního hospodářství prosadil novodobé pěstitelské směry, zavrhl velkoplošné hospodářství a dal budovat lesní rybníky, hustou síť vývozních cest v porostech a moderní obydlí pro podřízený personál. 1940 odešel do výslužby.

B. psal od 1906 do časopisů Háj, Lesnický týdenník, Lovecký obzor, Československý les, Československý háj a Český včelař. Lesnictví propagoval na krajinských výstavách ve Dvoře Králové (1931 a 1936). Přijal členství v Jednotě českých lesníků zemí koruny České (1907) a v ÚV Ústřední jednoty československého lesnictva (1919). V Jednotě pracoval jako jednatel zájmové skupiny státně zkoušených lesních hospodářů, postaral se o lepší zařazení lesních hospodářů-absolventů vyšších lesnických škol. Založil krajský odbor Jednoty v Náchodě a byl zvolen jeho jednatelem. Dále se aktivně angažoval jako známý včelař praktik a teoretik, spolkový činovník, chovatel staré české černé včely a včelích matek. Stavěl úly vlastní konstrukce (včelařil v tzv. mrakodrapech) a organizoval včelařské kursy.

L: J. E. Chadt (Ševětínský), České lesnické písemnictví, 1920, s. 21; Československý les 27, 1947, s. 116; F. Kratochvíl – M. Tyller, Za zesnulým lesním radou v. v. M. B., in: tamtéž, s. 244; J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 152; J. Čeněk – F. Vaculík, Městské lesy – historie, současnost a budoucnost, in: Královédvorské listy 2, 1992, č. 3, s. 6n., a č. 4, s. 3; R. Horáček, Historický vývoj lesního majetku Dvůr Králové, in: Noviny královédvorské radnice 8, 2002, č. 2, s. 9, a č. 3, s. 6.

P: SOkA Trutnov, Popisný úřad Dvůr Králové nad Labem, Popisný arch osob v král. věnn. městě Dvoře Králové n. L. bydlících, č. 239; tamtéž, fond Lesní úřad města Dvůr Králové nad Labem.

Gustav Novotný