DĚTMAR ?-2.1.982: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DĚTMAR_900-2.1.982)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno =  DĚTMAR
| jméno =  DĚTMAR
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 900
| datum narození =  
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí = 2.1.982
| datum úmrtí = 2.1.982
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
49- Náboženský nebo církevní činitel
49- Náboženský nebo církevní činitel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/> DĚTMAR
}}
'''DĚTMAR''' ''(též THIETMAR), * ?, † 2. 1. 982 Praha, biskup''
 
Původně benediktin z kláštera Corvey v Sasku. Byl charakterizován
jako muž učený a výmluvný, dobře ovládající slovanský
jazyk. Nějaký čas pobýval v Čechách, kam přišel na pouť.
Získal si přízeň českého knížete Boleslava II. Po zřízení pražského
biskupství 973 ho Boleslav vybral za prvního biskupa
a představil ho kněžím a lidu. Pro komplikovanou politickou
situaci v říši a odpor řezenského biskupa bylo však jeho potvrzení
odloženo. Teprve v lednu 976 obdržel investituru a mohučský
arcibiskup Willigis ho v Brumptu v Alsasku vysvětil.
976 působil spolu s blíže nejmenovaným moravským a dalšími
biskupy jako arcibiskupův poradce na soudu v Mohuči, kde
byl projednáván spor v aschaffenburském klášteře sv. Petra.
Po návratu do Prahy byl slavnostně nastolen ve svatovítské
bazilice. Při té příležitosti duchovní zpívali Te Deum, velmoži
Kristus keinado a prostý lid volal Krleš (první písemný doklad
o církevním zpěvu v českých zemích). V Čechách plnil biskupské
úkoly, světil kostely, křtil obyvatele země. Pohřben byl
ve svatovítském kostele. Na pohřebních obřadech se podílel
jeho nástupce Slavníkovec Vojtěch.
 
'''L:''' V. Novotný, České dějiny 1/1, 1912, s. 584–609; L. Jehlička, Pražští biskupové
973–1344, in: Tisíc let pražského biskupství 973–1973, 1973, s. 123;
J. Kadlec, Přehled českých církevních dějin 1, Řím 1987 (Praha 1991), s. 61n.
 
'''P:''' Cosmae Pragensis Chronica Boemorum 1, kap. 23; Codex Diplomaticus
… Bohemiae 1 (ed. G. Friedrich), č. 34, s. 40n.
 
Marie Bláhová
 
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]


[[Kategorie:900]]
[[Kategorie:982]]
[[Kategorie:982]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 1. 1. 2017, 08:14

DĚTMAR
Úmrtí 2.1.982
Místo úmrtí Praha
Povolání

41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45407

DĚTMAR (též THIETMAR), * ?, † 2. 1. 982 Praha, biskup

Původně benediktin z kláštera Corvey v Sasku. Byl charakterizován jako muž učený a výmluvný, dobře ovládající slovanský jazyk. Nějaký čas pobýval v Čechách, kam přišel na pouť. Získal si přízeň českého knížete Boleslava II. Po zřízení pražského biskupství 973 ho Boleslav vybral za prvního biskupa a představil ho kněžím a lidu. Pro komplikovanou politickou situaci v říši a odpor řezenského biskupa bylo však jeho potvrzení odloženo. Teprve v lednu 976 obdržel investituru a mohučský arcibiskup Willigis ho v Brumptu v Alsasku vysvětil. 976 působil spolu s blíže nejmenovaným moravským a dalšími biskupy jako arcibiskupův poradce na soudu v Mohuči, kde byl projednáván spor v aschaffenburském klášteře sv. Petra. Po návratu do Prahy byl slavnostně nastolen ve svatovítské bazilice. Při té příležitosti duchovní zpívali Te Deum, velmoži Kristus keinado a prostý lid volal Krleš (první písemný doklad o církevním zpěvu v českých zemích). V Čechách plnil biskupské úkoly, světil kostely, křtil obyvatele země. Pohřben byl ve svatovítském kostele. Na pohřebních obřadech se podílel jeho nástupce Slavníkovec Vojtěch.

L: V. Novotný, České dějiny 1/1, 1912, s. 584–609; L. Jehlička, Pražští biskupové 973–1344, in: Tisíc let pražského biskupství 973–1973, 1973, s. 123; J. Kadlec, Přehled českých církevních dějin 1, Řím 1987 (Praha 1991), s. 61n.

P: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum 1, kap. 23; Codex Diplomaticus … Bohemiae 1 (ed. G. Friedrich), č. 34, s. 40n.

Marie Bláhová