DEYM ze Stříteže František de Paula 6.9.1769-3.10.1832: Porovnání verzí
(DEYM_František_de_Paula_1769-1832) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František de Paula DEYM | | jméno = František de Paula DEYM ze Stříteže | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1769 | | datum narození = 6.9.1769 | ||
| místo narození = Vodice | | místo narození = Vodice u Pacova | ||
| datum úmrtí = 1832 | | datum úmrtí = 3.10.1832 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 84- Mecenáš div. umění | | povolání = 84- Mecenáš div. umění | ||
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DEYM ze Stříteže, František de Paula''', ''* 6. 9. 1769 Vodice u Pacova, † 3. 10. 1832 Praha, filantrop, velkostatkář'' | |||
Pocházel z hostinnské větve českého šlechtického rodu majícího | |||
kořeny ve 14. století. 1708 jim byl potvrzen starý | |||
český panský stav, do hraběcího povýšeni 1730. Byl synem | |||
Jana Nepomuka D. (1726–1779) a Marie Antonie, roz. | |||
Magnisové (1735–1812). Po otci zdědil panství a zámek | |||
Vodice. D. se stal velmi dobrým hospodářem. 1799 koupil | |||
panství v Hostinném v Podkrkonoší, od 1830 své hlavní sídlo, | |||
a k tomu ještě Čermnou a Dolní Buky nedaleko Hostinného. | |||
Ve své režii provozoval bělidlo lnu v Nových Zámcích a zabýval | |||
se různými způsoby textilní výroby. Patřil mezi velmi | |||
činné české aristokraty a duchovní i hmotné podporovatele | |||
Národního muzea. Byl také známým filantropem a spolu | |||
s Bedřichem Berchtoldem a dalšími podnikli akce na podporu | |||
hladovějících krkonošských horalů. Zasloužil se o zavedení | |||
českých bohoslužeb ve Vídni. Pročeskou orientaci po něm | |||
zdědil poslední syn Albert (1812–1863), zakladatel ''Národních'' | |||
''novin''. Prostřední syn Mořic (1809–1851), držitel dvora | |||
a zámku Poutnov na Tepelsku, vykonával 1848 funkci pražského | |||
policejního ředitele a byl smířlivý ve vztahu k českým | |||
nacionalistům. Rodinné hrobky hostinnské větve se nacházejí | |||
na hřbitově v Dolní Olešnici (kde byl D. pochován) a na hřbitově | |||
v Hajanech u Brna. Jméno D. nese i ulice v Hostinném. | |||
'''L:''' OSN 7, s. 444, 28, s. 268; RSN 2, s. 108; BL 1, s. 244–245; Wurzbach 3, | |||
s. 277; MČE 2, s. 93; J. S. Zauper, Trauergesänge am Grabe des Philanthropen | |||
H. H. Franz de Paula Gf. Deym, Freiherr von Střitež etc., 1832; J. Hanuš, | |||
Národní museum a naše obrození 1, 1923, s. 121, 164; DČŽ 1, s. 251; | |||
R. Melville, Adel und Revolution in Böhmen, Mainz 1998, s. 112–113; | |||
P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 68; týž, Zámecká knihovna Nemyšl, Miscellanea | |||
oddělení rukopisů a starých tisků 13, 1997, s. 83–88; týž, Šlechtické rody | |||
v zemích Koruny české od roku 1620 1 (A–M), 2008, s. 177–178. | |||
'''P:''' SOA Zámrsk, fond Velkostatek Hostinné; rodinné hrobky hostinnské větve | |||
v Dolní Olešnici a v Hajanech. | |||
Miloš Hořejš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:84- Mecenáš div. umění]] | [[Kategorie:84- Mecenáš div. umění]] | ||
| Řádek 18: | Řádek 57: | ||
[[Kategorie:Vodice]] | [[Kategorie:Vodice]] | ||
[[Kategorie:1832]] | [[Kategorie:1832]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 1. 1. 2017, 11:37
| František de Paula DEYM ze Stříteže | |
 | |
| Narození | 6.9.1769 |
|---|---|
| Místo narození | Vodice u Pacova |
| Úmrtí | 3.10.1832 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
84- Mecenáš div. umění 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58158 |
DEYM ze Stříteže, František de Paula, * 6. 9. 1769 Vodice u Pacova, † 3. 10. 1832 Praha, filantrop, velkostatkář
Pocházel z hostinnské větve českého šlechtického rodu majícího kořeny ve 14. století. 1708 jim byl potvrzen starý český panský stav, do hraběcího povýšeni 1730. Byl synem Jana Nepomuka D. (1726–1779) a Marie Antonie, roz. Magnisové (1735–1812). Po otci zdědil panství a zámek Vodice. D. se stal velmi dobrým hospodářem. 1799 koupil panství v Hostinném v Podkrkonoší, od 1830 své hlavní sídlo, a k tomu ještě Čermnou a Dolní Buky nedaleko Hostinného. Ve své režii provozoval bělidlo lnu v Nových Zámcích a zabýval se různými způsoby textilní výroby. Patřil mezi velmi činné české aristokraty a duchovní i hmotné podporovatele Národního muzea. Byl také známým filantropem a spolu s Bedřichem Berchtoldem a dalšími podnikli akce na podporu hladovějících krkonošských horalů. Zasloužil se o zavedení českých bohoslužeb ve Vídni. Pročeskou orientaci po něm zdědil poslední syn Albert (1812–1863), zakladatel Národních novin. Prostřední syn Mořic (1809–1851), držitel dvora a zámku Poutnov na Tepelsku, vykonával 1848 funkci pražského policejního ředitele a byl smířlivý ve vztahu k českým nacionalistům. Rodinné hrobky hostinnské větve se nacházejí na hřbitově v Dolní Olešnici (kde byl D. pochován) a na hřbitově v Hajanech u Brna. Jméno D. nese i ulice v Hostinném.
L: OSN 7, s. 444, 28, s. 268; RSN 2, s. 108; BL 1, s. 244–245; Wurzbach 3, s. 277; MČE 2, s. 93; J. S. Zauper, Trauergesänge am Grabe des Philanthropen H. H. Franz de Paula Gf. Deym, Freiherr von Střitež etc., 1832; J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1, 1923, s. 121, 164; DČŽ 1, s. 251; R. Melville, Adel und Revolution in Böhmen, Mainz 1998, s. 112–113; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 68; týž, Zámecká knihovna Nemyšl, Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků 13, 1997, s. 83–88; týž, Šlechtické rody v zemích Koruny české od roku 1620 1 (A–M), 2008, s. 177–178.
P: SOA Zámrsk, fond Velkostatek Hostinné; rodinné hrobky hostinnské větve v Dolní Olešnici a v Hajanech.
Miloš Hořejš