DICK Walter 1.6.1899-10.9.1990: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DICK_Walter_1.6.1899-10.9.1990)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1.6.1899
| datum narození = 1.6.1899
| místo narození =  
| místo narození = Benešov nad Černou
| datum úmrtí = 10.9.1990
| datum úmrtí = 10.9.1990
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = St. Kanzian u Völkermarktu (Rakousko)
| povolání = 15- Lékaři
| povolání = 15- Lékaři


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Walter DICK
}}
'''DICK, Walter''', ''* 1. 6. 1899 Benešov nad Černou, † 10. 9. 1990 St. Kanzian u Völkermarktu (Rakousko), lékař-chirurg''
 
Narodil se v tehdejším Německém Benešově, na úpatí
Novohradských hor, jako syn okresního lékaře. Maturoval
1917 na českobudějovické německé reálce, po službě v armádě
(1917–18) složil v říjnu 1919 doplňovací maturitu na německém
malostranském gymnáziu v Praze. Vystudoval lékařskou
fakultu pražské Německé univerzity, a to s vynikajícím
prospěchem (1925 promován). Jako lékař-volontér pracoval
1925 na ústavech histologickém i patologicko-anatomickém,
od 1925 na chirurgické klinice, kde se postupně stal sekundářem
(1929), čtvrtým asistentem (1931), druhým asistentem
(1932) a po habilitaci z chirurgie (1936) prvním asistentem
(1937–40; 1937 také podnikl studijní cestu do Stockholmu).
1938 vstoupil na výzvu říšského Svazu docentů do Freikorpsu,
1939 do NSDAP. Jako jediný po arizačních čistkách zbylý
docent chirurgie na pražské Německé univerzitě byl 1939 až
1940 zastupujícím přednostou německé chirurgické kliniky.
Spolu s H. Knausem přejímal majetek české lékařské fakulty
od A. Jiráska a B. Niederleho, dle jehož svědectví si počínal
korektně. 1940 byl jmenován mimořádným profesorem chirurgie,
1940–1945 byl přednostou chirurgického oddělení
a ředitelem Městské nemocnice na Bulovce v Praze. Tam po
atentátu 27. 5. 1942 s J. A. Hohlbaumem operoval zraněného
zastupujícího říšského protektora R. Heydricha (1944 dostal
Válečný záslužný kříž II. třídy bez mečů). Příznivým posudkem
zachránil život českému kolegovi E. Polákovi, udanému
a vyšetřovanému pro ukrývání pronásledovaných občanů na
chirurgickém oddělení vinohradské nemocnice.
 
V květnu 1945 byl krátce internován v československém zajateckém
táboře, poté odešel v rámci odsunu do Rakouska.
1945–46 pracoval v městské nemocnici v Badenu u Vídně,
1946–50 jako šéflékař chirurgického oddělení Zemské nemocnice
v Klagenfurtu. Zároveň 1948 byl jmenován řádným
profesorem chirurgie v Kolíně nad Rýnem, kde pak 1950–55
působil jako ředitel univerzitní chirurgické polikliniky a městské
chirurgické kliniky v Kolíně-Merheimu. 1955 jmenován
řádným profesorem chirurgie v Tübingen a tamní chirurgickou
kliniku vedl až do odchodu na odpočinek 1967.
 
Zabýval se problematikou trombózy, komplikací a dědičnosti
tříselního lymfogranulomu, chirurgie trávicího traktu a orgánů
s vnitřní sekrecí, chirurgie žaludku a střev, chirurgické
léčby rakoviny.
 
'''L:''' Kürschners deutscher Gelehrten-Kalender, Berlin 1940/41 (bibliografie),
1954, 1961 (bibliografie), 1966 (bibl.), 1970, 1976, 1980, 1983, 1987,
1992; Koerting, s. 191, 201n.; H. Putz, Die Personalbibliographien der Professoren
und Dozenten der Chirurgie, Orthopädie und Dermatologie an der
Medizinischen Fakultät der Deutschen Karl-Ferdinands-Universität in Prag
im ungefähren Zeitraum von 1900–1945, Diss. Erlangen – Nürnberg 1969,
s. 61n. (bibl.); R. A. Davis, The Assassination of R. Heydrich, in: Surgery,
Gynecology & Obstetrics 133, 1971, s. 304n.; H. Killian, Meister der
Chirurgie, Stuttgart 1980, s. 211n. (bibliografie); V. Vojtíšek, Prof. MUDr.
Emerich Polák, DrSc., in: ČLČ 119 (51), 1980, s. 1416–1418; A. Míšková –
M. Neumüller, Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury
v Čechách (Německá akademie věd v Praze), 1994, s. 111; BLDMF, s. 55;
DUK 4, s. 213; P. Svobodný – L. Hlaváčková, Pražské špitály a nemocnice,
1999, s. 138; tíž, Dějiny lékařství v českých zemích, 2004, s. 197; A. Míšková,
Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945 (vedení
univerzity a obměna profesorského sboru), 2002, s. 39, 54, 87, 205, 238.
 
'''P:''' Archiv UK Praha, Německá lékařská fakulta, habilitace, rigoróza; tamtéž,
Německá univerzita, spisy rektorátu, kart. III (bibliografie do 1939); Masarykův
ústav – Archiv AV ČR Praha, Německá akademie, kart. 7.
 
Pavel Čech
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]


[[Kategorie:1899]]
[[Kategorie:1899]]
[[Kategorie:Benešov nad Černou]]
[[Kategorie:1990]]
[[Kategorie:1990]]
[[Kategorie:St. Kanzian]]

Verze z 1. 1. 2017, 16:18

Walter DICK
Narození 1.6.1899
Místo narození Benešov nad Černou
Úmrtí 10.9.1990
Místo úmrtí St. Kanzian u Völkermarktu (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84568

DICK, Walter, * 1. 6. 1899 Benešov nad Černou, † 10. 9. 1990 St. Kanzian u Völkermarktu (Rakousko), lékař-chirurg

Narodil se v tehdejším Německém Benešově, na úpatí Novohradských hor, jako syn okresního lékaře. Maturoval 1917 na českobudějovické německé reálce, po službě v armádě (1917–18) složil v říjnu 1919 doplňovací maturitu na německém malostranském gymnáziu v Praze. Vystudoval lékařskou fakultu pražské Německé univerzity, a to s vynikajícím prospěchem (1925 promován). Jako lékař-volontér pracoval 1925 na ústavech histologickém i patologicko-anatomickém, od 1925 na chirurgické klinice, kde se postupně stal sekundářem (1929), čtvrtým asistentem (1931), druhým asistentem (1932) a po habilitaci z chirurgie (1936) prvním asistentem (1937–40; 1937 také podnikl studijní cestu do Stockholmu). 1938 vstoupil na výzvu říšského Svazu docentů do Freikorpsu, 1939 do NSDAP. Jako jediný po arizačních čistkách zbylý docent chirurgie na pražské Německé univerzitě byl 1939 až 1940 zastupujícím přednostou německé chirurgické kliniky. Spolu s H. Knausem přejímal majetek české lékařské fakulty od A. Jiráska a B. Niederleho, dle jehož svědectví si počínal korektně. 1940 byl jmenován mimořádným profesorem chirurgie, 1940–1945 byl přednostou chirurgického oddělení a ředitelem Městské nemocnice na Bulovce v Praze. Tam po atentátu 27. 5. 1942 s J. A. Hohlbaumem operoval zraněného zastupujícího říšského protektora R. Heydricha (1944 dostal Válečný záslužný kříž II. třídy bez mečů). Příznivým posudkem zachránil život českému kolegovi E. Polákovi, udanému a vyšetřovanému pro ukrývání pronásledovaných občanů na chirurgickém oddělení vinohradské nemocnice.

V květnu 1945 byl krátce internován v československém zajateckém táboře, poté odešel v rámci odsunu do Rakouska. 1945–46 pracoval v městské nemocnici v Badenu u Vídně, 1946–50 jako šéflékař chirurgického oddělení Zemské nemocnice v Klagenfurtu. Zároveň 1948 byl jmenován řádným profesorem chirurgie v Kolíně nad Rýnem, kde pak 1950–55 působil jako ředitel univerzitní chirurgické polikliniky a městské chirurgické kliniky v Kolíně-Merheimu. 1955 jmenován řádným profesorem chirurgie v Tübingen a tamní chirurgickou kliniku vedl až do odchodu na odpočinek 1967.

Zabýval se problematikou trombózy, komplikací a dědičnosti tříselního lymfogranulomu, chirurgie trávicího traktu a orgánů s vnitřní sekrecí, chirurgie žaludku a střev, chirurgické léčby rakoviny.

L: Kürschners deutscher Gelehrten-Kalender, Berlin 1940/41 (bibliografie), 1954, 1961 (bibliografie), 1966 (bibl.), 1970, 1976, 1980, 1983, 1987, 1992; Koerting, s. 191, 201n.; H. Putz, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der Chirurgie, Orthopädie und Dermatologie an der Medizinischen Fakultät der Deutschen Karl-Ferdinands-Universität in Prag im ungefähren Zeitraum von 1900–1945, Diss. Erlangen – Nürnberg 1969, s. 61n. (bibl.); R. A. Davis, The Assassination of R. Heydrich, in: Surgery, Gynecology & Obstetrics 133, 1971, s. 304n.; H. Killian, Meister der Chirurgie, Stuttgart 1980, s. 211n. (bibliografie); V. Vojtíšek, Prof. MUDr. Emerich Polák, DrSc., in: ČLČ 119 (51), 1980, s. 1416–1418; A. Míšková – M. Neumüller, Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Německá akademie věd v Praze), 1994, s. 111; BLDMF, s. 55; DUK 4, s. 213; P. Svobodný – L. Hlaváčková, Pražské špitály a nemocnice, 1999, s. 138; tíž, Dějiny lékařství v českých zemích, 2004, s. 197; A. Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945 (vedení univerzity a obměna profesorského sboru), 2002, s. 39, 54, 87, 205, 238.

P: Archiv UK Praha, Německá lékařská fakulta, habilitace, rigoróza; tamtéž, Německá univerzita, spisy rektorátu, kart. III (bibliografie do 1939); Masarykův ústav – Archiv AV ČR Praha, Německá akademie, kart. 7.

Pavel Čech