BRUNER-DVOŘÁK Rudolf 2.7.1864-30.10.1921: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(BRUNER-Dvořák_Rudolf_2.7.1864-30.10.1921)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Rudolf BRUNER-Dvořák
| jméno = Rudolf BRUNER-DVOŘÁK
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.7.1864
| datum narození = 2.7.1864
| místo narození =  
| místo narození = Přelouč
| datum úmrtí = 30.10.1921
| datum úmrtí = 30.10.1921
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 87- Fotograf
| povolání = 87- Fotograf


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Rudolf BRUNER-Dvořák
}}
 
'''BRUNER-DVOŘÁK, Rudolf,''' ''* 2. 7. 1864 Přelouč, † 30. 10. 1921 Praha, fotograf, průkopník fotografické reportáže''
 
Otec Václav B. byl krejčím. Po vyučení fotografickému řemeslu
1887 u mnichovského fotografa Carla Teufela založil
B. v Přelouči portrétní atelier. Druhé jméno Dvořák začal
nepochybně používat od 1889, kdy už působil na Královských
Vinohradech, ale úředně mu to bylo povoleno až 1919.
Od 1894 do konce života pak pracoval v centru Prahy, portrétní
fotografii nakonec opustil a jako první z českých fotografů
se specializoval na zakázkové práce mimo ateliér. Často fotografoval
také architekturu, včetně náročných snímků interiérů.
Velký úspěch mu přinesly snímky, které uveřejnil výstavní
deník vydávaný na Zemské jubilejní výstavě v červnu 1891.
Od prosince téhož roku mohl B. používat titul Momentní
fotograf jeho c. a k. Výsosti Nejosvícenějšího pana arcivévody
Františka Ferdinanda Rakouského z Este, kterého často doprovázel
na honech, manévrech apod. B. tvůrčí činnost prošla
třemi významnými obdobími. Během prvního (1891–1904)
se soustředil hlavně na snímky z honů, manévrů a na reportáže
z různých sportovních, politických, kulturních a také
katastrofických událostí. Druhé období začalo v říjnu 1904,
kdy B. přistoupil k intenzivní práci pro časopis ''Český svět'' a
kdy se pak v krátké době stal jeho blízkým spolupracovníkem
bratr Jaroslav (1881–1942), rovněž vyučený fotograf.
Po četných cestách do západní Evropy rozšířil B. svůj zájem
také na země jižní Evropy, kde jej zaujaly hlavně motivy
z každodenního všedního života. Vrcholem jeho tvorby byla
léta 1907–10. Tehdy vznikly mj. snímky z jednání hlav států
na Konopišti a Miramare (Itálie), válečného loďstva v Terstu,
ale také z různých interiérů pracovních prostor továren, které
uplatnil např. v publikaci J. Preisse ''Český průmysl textilní''
''slovem i obrazem'' (1908). Nejrozsáhlejší cyklus jeho snímků,
vydaný v Praze 1909, obsahoval 195 záběrů jeskyně Postojna
(Slovinsko). Kolem 1910 uveřejnil ještě sérii nazvanou ''Obrazy''
''z honů''. Ve druhém desetiletí 20. století se B. zaměřil již
spíše na podporu fotografických aktivit bratra Jaroslava, který
dílnu po jeho smrti dále provozoval a vedl.
 
'''L:''' P. Scheufler – J. Hozák, Krásné časy, 1995; P. Scheufler, Galerie c. k. fotografů,
2001, s. 158; www.scheufler.cz
 
Pavel Scheufler, Jana Brabencová
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:87- Fotograf]]
[[Kategorie:87- Fotograf]]
[[Kategorie:1864]]
[[Kategorie:1864]]
[[Kategorie:Přelouč]]
[[Kategorie:1921]]
[[Kategorie:1921]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 8. 1. 2017, 12:10

Rudolf BRUNER-DVOŘÁK
Narození 2.7.1864
Místo narození Přelouč
Úmrtí 30.10.1921
Místo úmrtí Praha
Povolání 87- Fotograf
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51679

BRUNER-DVOŘÁK, Rudolf, * 2. 7. 1864 Přelouč, † 30. 10. 1921 Praha, fotograf, průkopník fotografické reportáže

Otec Václav B. byl krejčím. Po vyučení fotografickému řemeslu 1887 u mnichovského fotografa Carla Teufela založil B. v Přelouči portrétní atelier. Druhé jméno Dvořák začal nepochybně používat od 1889, kdy už působil na Královských Vinohradech, ale úředně mu to bylo povoleno až 1919. Od 1894 do konce života pak pracoval v centru Prahy, portrétní fotografii nakonec opustil a jako první z českých fotografů se specializoval na zakázkové práce mimo ateliér. Často fotografoval také architekturu, včetně náročných snímků interiérů. Velký úspěch mu přinesly snímky, které uveřejnil výstavní deník vydávaný na Zemské jubilejní výstavě v červnu 1891. Od prosince téhož roku mohl B. používat titul Momentní fotograf jeho c. a k. Výsosti Nejosvícenějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského z Este, kterého často doprovázel na honech, manévrech apod. B. tvůrčí činnost prošla třemi významnými obdobími. Během prvního (1891–1904) se soustředil hlavně na snímky z honů, manévrů a na reportáže z různých sportovních, politických, kulturních a také katastrofických událostí. Druhé období začalo v říjnu 1904, kdy B. přistoupil k intenzivní práci pro časopis Český svět a kdy se pak v krátké době stal jeho blízkým spolupracovníkem bratr Jaroslav (1881–1942), rovněž vyučený fotograf. Po četných cestách do západní Evropy rozšířil B. svůj zájem také na země jižní Evropy, kde jej zaujaly hlavně motivy z každodenního všedního života. Vrcholem jeho tvorby byla léta 1907–10. Tehdy vznikly mj. snímky z jednání hlav států na Konopišti a Miramare (Itálie), válečného loďstva v Terstu, ale také z různých interiérů pracovních prostor továren, které uplatnil např. v publikaci J. Preisse Český průmysl textilní slovem i obrazem (1908). Nejrozsáhlejší cyklus jeho snímků, vydaný v Praze 1909, obsahoval 195 záběrů jeskyně Postojna (Slovinsko). Kolem 1910 uveřejnil ještě sérii nazvanou Obrazy z honů. Ve druhém desetiletí 20. století se B. zaměřil již spíše na podporu fotografických aktivit bratra Jaroslava, který dílnu po jeho smrti dále provozoval a vedl.

L: P. Scheufler – J. Hozák, Krásné časy, 1995; P. Scheufler, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 158; www.scheufler.cz

Pavel Scheufler, Jana Brabencová

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=BRUNER-DVOŘÁK_Rudolf_2.7.1864-30.10.1921&oldid=97240“