DITTRICH Josef 24.7.1818-3.7.1898: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DITTRICH_Josef_24.7.1818-3.7.1898)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef DITTRICH
}}
'''DITTRICH, Josef''', ''* 24. 7. 1818 Praha, † 3. 7. 1898 Praha, lékárník, farmakognost''
 
Syn pražského lékárníka Vincence D. (?1790–1880), matka
Sofie, roz. Reymannová. Studoval na malostranském gymnáziu
a na univerzitách v Praze a ve Vídni, kde byl promován
1841 magistrem farmacie. V obou městech pak pracoval
v lékárnách. 1846 převzal od otce lékárnu v Ostruhové (dnes
Nerudově) ulici na Malé Straně. (Lékárna, jejíž vybavení se
dochovalo, fungovala od 1994 jako Muzeum českého lékárenství;
2009 ji Národní muzeum přestěhovalo na zámek Kuks.)
Stal se třikrát poslancem českého sněmu (1867, 1872–77,
1883–95 za staročeskou stranu), působil v pražské samosprávě
i v různých farmaceutických organizacích. Reprezentoval
opakovaně českou farmacii v zahraničí, na prvním celosvětovém
farmaceutickém kongresu (Braunschweig 1865) byl
zvolen jeho prezidentem. Rozsáhlé zahraniční styky využíval
k získávání vzorků léčivých rostlin, jeho světoznámá sbírka
rostlinných drog, kterou opakovaně vystavoval, obsahovala na
30 000 exemplářů. Často o drogách přednášel. Po jeho smrti
pozůstalí sbírku patrně odvezli do Německa (její malá část se
dochovala na univerzitě v Marburgu).
 
Oženil se s Emou, roz. Eisensteinovou, a byl otcem lékaře
Paula D. (1859–1936).
 
'''D:''' Die Pharmakognostische Sammlung des Apothekers J. D. (katalog, 1863).
 
'''L:''' E. Šedivý, J. D. (životopis a seznam přednášek), 1898; nekrolog in: Pharmazeutische
Post 31, 1898, s. 597n.; B. Rumpf–Lehmann, Seltene Drogen
von Dr. D. aus Prag in der Drogensammlung der Universität Marburg,
in: Beiträge zur Geschichte der Pharmazie 31, 1982, s. 123–126; P. Drábek,
Pražský lékárník J. D., in: Časopis českých lékárníků 9, 1999, s. 26n.
 
'''P:''' Archiv hl. m. Prahy, matrika narozených MIK N 22, fol. 227.
 
Pavel Drábek
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]]
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]]

Verze z 9. 1. 2017, 17:10

Josef DITTRICH
Narození 24.7.1818
Místo narození Praha
Úmrtí 3.7.1898
Místo úmrtí Praha
Povolání 16- Farmakolog nebo farmaceut
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45498

DITTRICH, Josef, * 24. 7. 1818 Praha, † 3. 7. 1898 Praha, lékárník, farmakognost

Syn pražského lékárníka Vincence D. (?1790–1880), matka Sofie, roz. Reymannová. Studoval na malostranském gymnáziu a na univerzitách v Praze a ve Vídni, kde byl promován 1841 magistrem farmacie. V obou městech pak pracoval v lékárnách. 1846 převzal od otce lékárnu v Ostruhové (dnes Nerudově) ulici na Malé Straně. (Lékárna, jejíž vybavení se dochovalo, fungovala od 1994 jako Muzeum českého lékárenství; 2009 ji Národní muzeum přestěhovalo na zámek Kuks.) Stal se třikrát poslancem českého sněmu (1867, 1872–77, 1883–95 za staročeskou stranu), působil v pražské samosprávě i v různých farmaceutických organizacích. Reprezentoval opakovaně českou farmacii v zahraničí, na prvním celosvětovém farmaceutickém kongresu (Braunschweig 1865) byl zvolen jeho prezidentem. Rozsáhlé zahraniční styky využíval k získávání vzorků léčivých rostlin, jeho světoznámá sbírka rostlinných drog, kterou opakovaně vystavoval, obsahovala na 30 000 exemplářů. Často o drogách přednášel. Po jeho smrti pozůstalí sbírku patrně odvezli do Německa (její malá část se dochovala na univerzitě v Marburgu).

Oženil se s Emou, roz. Eisensteinovou, a byl otcem lékaře Paula D. (1859–1936).

D: Die Pharmakognostische Sammlung des Apothekers J. D. (katalog, 1863).

L: E. Šedivý, J. D. (životopis a seznam přednášek), 1898; nekrolog in: Pharmazeutische Post 31, 1898, s. 597n.; B. Rumpf–Lehmann, Seltene Drogen von Dr. D. aus Prag in der Drogensammlung der Universität Marburg, in: Beiträge zur Geschichte der Pharmazie 31, 1982, s. 123–126; P. Drábek, Pražský lékárník J. D., in: Časopis českých lékárníků 9, 1999, s. 26n.

P: Archiv hl. m. Prahy, matrika narozených MIK N 22, fol. 227.

Pavel Drábek