BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan †25.3.1420: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BŘENĚK_Švihovský_z_Rýzmberka_1350-25.3.1420)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka
| jméno = BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1350
| datum narození = ?
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí = 25.3.1420
| datum úmrtí = 25.3.1420
| místo úmrtí = Sudoměř
| místo úmrtí = u Sudoměře
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
45- Voják nebo partyzán
45- Voják nebo partyzán


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/> BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka
}}
 
'''BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan,''' ''* ?, † 25. 3. 1420 u Sudoměře, šlechtic, husita''
 
Příslušník rozvětveného západočeského panského rodu pánů
z Rýzmberka, nejstarší syn Půty z Dolan (zemřel na rozhraní
14. a 15. století; poslední písemná zmínka 1398). Švihov
však B. ani jeho přímí předkové nevlastnili, ačkoli byl B.
s tímto jménem v pramenech uváděn. 1401 založil spolu
s bratry oltář v kapli sv. Háty ve farním kostele v Klatovech,
k níž měli podací právo, a daroval roční plat 10 kop pojištěný
ve vsi Trnčí. 1404 vedl při o vesnici Mochtín. Patřil
k přívržencům učení M. Jana Husa, k němuž se hlásil
i po jeho smrti.
 
Na podzim 1419 přivedl na výzvu radikálního plzeňského
kněze Václava Korandy poutníky z Klatovska do městečka
Žinkovy (jižně od Plzně), odkud se západočeští přívrženci
husitství 2. 11. společně vydali na shromáždění do Prahy
ohlášené na 10. 11. Nepodařilo se jim vytvořit z Prahy středisko
obrany proti připravovanému křižáckému tažení, proto
na Korandovu radu odešli s Janem Žižkou do Plzně. Po vydání
Plzně odpůrcům husitů na počátku jara následujícího
roku provázel B. Jana Žižku do Tábora. Cestou se skupina asi
400 přívrženců husitství (včetně žen a dětí) 25. 3. 1420 srazila
s vojskem katolické šlechty u Sudoměře. Mezi padlými
byl i B. Jeho hrdinskou smrt oslavovali chiliastičtí kazatelé,
kteří ho uváděli mezi mučedníky a padlými hrdiny, s nimiž
se měli vyvolení setkat v budoucím obnoveném Kristově království,
dokonce i před Janem Husem.
 
'''L:''' P. Čornej, Velké dějiny zemí Koruny české 5, 1402–1437, 2000, rejstřík;
A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 9, 1893, s. 51; F. Šmahel,
Husitská revoluce 2, 3, 1993, rejstřík; J. Vančura, Dějiny někdejšího
královského města Klatov 1/1, 1927, rejstřík.
 
'''P:''' J. Emler (ed.), Libri confirmationum 7, 1886; Staří letopisové čeští
od roku 1376 do 1527 (ed. F. Palacký), přetisk in: Dílo Františka Palackého
2 (ed. J. Charvát), 1941.
 
Marie Bláhová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:1350]]
[[Kategorie:1420]]
[[Kategorie:1420]]
[[Kategorie:Sudoměř]]
[[Kategorie:Sudoměř]]

Verze z 16. 1. 2017, 15:46

BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan
Narození ?
Úmrtí 25.3.1420
Místo úmrtí u Sudoměře
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136831

BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan, * ?, † 25. 3. 1420 u Sudoměře, šlechtic, husita

Příslušník rozvětveného západočeského panského rodu pánů z Rýzmberka, nejstarší syn Půty z Dolan (zemřel na rozhraní 14. a 15. století; poslední písemná zmínka 1398). Švihov však B. ani jeho přímí předkové nevlastnili, ačkoli byl B. s tímto jménem v pramenech uváděn. 1401 založil spolu s bratry oltář v kapli sv. Háty ve farním kostele v Klatovech, k níž měli podací právo, a daroval roční plat 10 kop pojištěný ve vsi Trnčí. 1404 vedl při o vesnici Mochtín. Patřil k přívržencům učení M. Jana Husa, k němuž se hlásil i po jeho smrti.

Na podzim 1419 přivedl na výzvu radikálního plzeňského kněze Václava Korandy poutníky z Klatovska do městečka Žinkovy (jižně od Plzně), odkud se západočeští přívrženci husitství 2. 11. společně vydali na shromáždění do Prahy ohlášené na 10. 11. Nepodařilo se jim vytvořit z Prahy středisko obrany proti připravovanému křižáckému tažení, proto na Korandovu radu odešli s Janem Žižkou do Plzně. Po vydání Plzně odpůrcům husitů na počátku jara následujícího roku provázel B. Jana Žižku do Tábora. Cestou se skupina asi 400 přívrženců husitství (včetně žen a dětí) 25. 3. 1420 srazila s vojskem katolické šlechty u Sudoměře. Mezi padlými byl i B. Jeho hrdinskou smrt oslavovali chiliastičtí kazatelé, kteří ho uváděli mezi mučedníky a padlými hrdiny, s nimiž se měli vyvolení setkat v budoucím obnoveném Kristově království, dokonce i před Janem Husem.

L: P. Čornej, Velké dějiny zemí Koruny české 5, 1402–1437, 2000, rejstřík; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 9, 1893, s. 51; F. Šmahel, Husitská revoluce 2, 3, 1993, rejstřík; J. Vančura, Dějiny někdejšího královského města Klatov 1/1, 1927, rejstřík.

P: J. Emler (ed.), Libri confirmationum 7, 1886; Staří letopisové čeští od roku 1376 do 1527 (ed. F. Palacký), přetisk in: Dílo Františka Palackého 2 (ed. J. Charvát), 1941.

Marie Bláhová