DOBROCHOTOV Nikolaj 6.7.1894-2.9.1981

Nikolaj DOBROCHOTOV
Narození	6.7.1894
Místo narození	Vladimir (Rusko)
Úmrtí	2.9.1981
Místo úmrtí	Plzeň
Povolání	27- Hutník nebo metalurg
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136680

DOBROCHOTOV, Nikolaj, * 6. 7. 1894 Vladimir (Rusko), † 2. 9. 1981 Plzeň, slévárenský technik, metalurg

Narodil se v rodině úředníka státní správy. Do 1916 studoval hutnický obor na Vysoké škole polytechnické v Petrohradě. Poté narukoval na frontu první světové války. V listopadu 1921 se přes Istanbul dostal do Československa. 1922–27 vystudoval hutnictví na Vysoké škole báňské v Příbrami, během prázdnin praktikoval v plzeňských Škodových závodech, vítkovických a komárovských železárnách. V únoru 1928 nastoupil do Škodových závodů v Plzni jako provozní inženýr v ocelárně hutních oddělení, brzy poté přešel do slévárny litiny v tavírně u kuploven, kde zajišťoval výrobu litin. Neměl československé státní občanství a trvale se potýkal s povolením k zaměstnání, opakovaně mu byla udělována proto, že patřil k ceněným specialistům oboru, za něž bylo obtížné získat rovnocennou náhradu. Bezprostředně po osvobození 1945 byl (omylem pro záměnu s osobou stejného příjmení) krátkodobě vězněn na Pankráci. Po propuštění se stal vedoucím tavírny, kde pak působil do konce 1953. Udělení československého státního občanství se dočkal až 1952. Roku 1954 byl na podnikovém ředitelství pověřen funkcí metalurga litin, na tomto místě zůstal až do 1958, kdy odešel na odpočinek. 1961–62 krátkodobě pracoval jako zkušební technik stavby tavicích pecí závodu Škoda Klatovy.

D. se stal uznávaným a zkušeným odborníkem metalurgie litin. V meziválečném období se podílel na vývoji a tavení speciální litiny pro třtinové válce v martinských pecích a tavení fersilitu v naftové bubnové peci. Dále se věnoval vývoji očkování litiny silikokalciem a výrobě odlitků z polooceli, získané smícháním tekuté litiny s nelegovanou ocelí. Po válce úspěšně zavedl výrobu jakostních očkovaných litin s využitím odpadových surovin. Dosáhl vysokých úspor nákladů na nákup a dovoz dříve používaných zahraničních surových želez, zejména dřevouhelných. Podílel se i na vývoji výroby tvárné litiny, modifikované elektronem, později hořčíkem, jejíž výroba byla u nás zavedena už 1950. Navrhl a dal si patentovat rekonstrukci kuploven na tzv. vyvážené s několika řadami dmyšen. Zvýšil výkon kuploven až o 40 % a snížil spotřebu koksu až o 20 %. 1954 zajistil modernizaci druhování a zavážení kuploven pomocí pojízdné druhovací váhy a šikmého výtahu. Stál za zlepšovacími návrhy pro výrobu horkovětrných kuploven v podniku Škoda Klatovy. Pracoval na zkouškách obohacování vzduchu do kuploven kyslíkem, očkování litiny tekutým očkovadlem, odplyňování tekutého fersilitu dusíkem aj. Celoživotní zkušenosti publikoval v původní knize Obsluha kuplovny. Byl aktivním členem Československého odborného spolku slévárenského. V závěru života se věnoval poradenské činnosti a tvorbě technologických směrnic pro tavení litin a výrobu speciálních litinových odlitků. Pro československé sklářské podniky navrhoval zvláštní kuplovnu k tavení nových nekovových hmot.

D: Obsluha kuplovny, 1957; patent č. 79655 Kupolová pec pro velký výkon, 1950.

L: J. Hučka, Nedožitých 90 let Ing. N. D., in: Slévárenství 33, 1984, č. 7, s. 301–302; týž, Ing. N. D. – specialista v metalurgii litin, in: Škodovák 1997, č. 28, s. 4.

Jan Hučka