DOBROMILOVÁ Marie 23.3.1892-9.9.1972: Porovnání verzí
(DOBROMILOVÁ_Marie_23.3.1892-9.9.1972) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DOBROMILOVÁ, Marie''' ''(roz. Macháčková [někdy chybně Macháčová], provd. Čeledová a Zermanová), * 23. 3. 1892 Praha, † 9. 9. 1972 Praha, tanečnice, choreografka, baletní mistryně'' | |||
Umělecké jméno přijala po matce tanečnici Marii D. (angažmá | |||
v Plzni a Praze), resp. její sestře Luise, tanečnici a manželce | |||
italského baletního mistra a šéfa baletu Achille Viscusiho, v jehož | |||
rodině vyrůstala a prožila s ní část vlastní kariéry. Poprvé | |||
se provdala za houslistu ND Jaroslava Čeledu. | |||
Byla žačkou Augustina Bergera v baletní škole ND v Praze, | |||
od 1901 pak Achille Viscusiho. Angažmá do sboru ND získala | |||
1906, o rok později po příchodu Viscusiho i sólistickou | |||
smlouvu. Její sólové role, které alternovala s Annou Koreckou, | |||
přijímala kritika jako ucelené, osobité a decentní. 1912 odešla | |||
s Viscusim z ND a s jeho ansámblem absolvovala turné | |||
po Anglii. 1913 se již neúčastnila jeho jihoamerického turné | |||
a zůstala v Paříži. Tančila v Komické opeře a navštěvovala kursy | |||
u Madame Marquite. Občas hostovala ve Viscusiho baletech | |||
v Plzni (O. Nedbal, ''Pohádka o Honzovi''). Po návratu do Prahy | |||
se od září 1913 stala tanečnicí a baletní mistryní v Divadle Na | |||
Vinohradech (do 1916). Baletu, který do té doby sloužil pouze | |||
jako výplň představení, vtiskla řád a vytvořila z něj vedle | |||
činohry, zpěvohry a orchestru čtvrtou rovnocennou divadelní | |||
složku. Připravila tance do několika zpěvoher. Podle povídky | |||
F. Langra uvedla též jediný vlastní balet ''Evelinin únos'', v němž | |||
obsadila některé role činoherci (A. Třebovský, V. Vydra). Pro | |||
další pohybovou spolupráci zvala hosty, zejména Ladislava | |||
Häuslera. 1916–19 působila jako baletní mistryně v Brně, | |||
kde zopakovala baletní pantomimu ''Evelinin únos'' pod názvem | |||
''Únos Evelin''. I tam spolupracovala na operách a činohrách, ve | |||
kterých také tančila. Disciplinovanou prací dovedla brněnský | |||
balet na profesionální úroveň, jeho vedení poté předala | |||
Viscusimu a sama zůstala sólistkou. Oba pak 1919 společně | |||
odešli do Moravské Ostravy, Viscusi jako šéf a D. na dvě | |||
sezony jako stálá sólistka velkých rolí klasického repertoáru | |||
(Svanhilda-Jarmila, L. Delibes, ''Coppélia''; Dorna [Odilie], | |||
P. I. Čajkovskij, ''Labutí jezero''). 1921 účinkovala v Lidovém | |||
divadle na Vinohradech [Vinohradská zpěvohra]; k sólové | |||
dráze se vrátila v plzeňském angažmá 1922–23, kdy tančila | |||
převážně v operních a operetních choreografiích Václava | |||
Pohana. 1924–25, v době šéfování Viscusiho, příležitostně | |||
vystupovala jako stálý host v Bratislavě (O. Nedbal, ''Princezna'' | |||
''Hyacinta''; baletní scéna Valpuržina noc v opeře Ch. Gounoda, | |||
''Faust a Markéta''; L. Delibes, ''Coppélia''; balety O. Nedbala). | |||
1929 proběhlo v Uranii její benefiční představení operety | |||
R. Benatzkého a J. Strausse ''Casanova''. | |||
D: soupis rolí v ND in: http://archiv.narodni-divadlo.cz; role – výběr: Královna | |||
loutek, J. Bayer: Královna loutek, Brno 1918, Plzeň 1922; Jarmila – Svanhilda, | |||
L. Delibes: Coppélia, Brno 1918, Ostrava 1919, Bratislava 1925; Jiná | |||
víla, Motýlek, O. Nedbal: Pohádka o Honzovi, Plzeň 1913, 1922, Bratislava | |||
1924; Dorna [Odilie], Milena [Odetta], P. I. Čajkovskij: Labutí jezero, Brno | |||
1919, Ostrava 1920, Bratislava 1925; Krasavice, Šestnácté století, Vodní víla, | |||
Růženka, O. Nedbal: Z pohádky do pohádky, Plzeň 1913, Ostrava 1922, | |||
Bratislava 1925; Bolero, Sluch, Fantazie, Dragantová víla, P. I. Čajkovskij: | |||
Louskáček, Ostrava 1921; Alumetka, Valčík, Pierotka, E. Dohnányi: Závoj | |||
Pierotčin, Plzeň 1921; Cikánka z Biscaye, Ohnivá koule, První Hyacinta, | |||
O. Nedbal: Princezna Hyacinta, Bratislava 1925. | |||
'''L:''' S. Kamilov, Taneční umění v Československu, in: Taneční revue, 1932, | |||
s. 44; L. Hájek, Paměti Augustina Bergra, 1944, s. 218; Š. Hoza, Opera na | |||
Slovensku 2, Bratislava 1953, s. 110, 130; Z. Nejedlý, Opera ND od r. 1900 | |||
do převratu, 1935, s. 93, 166, 253; týž, Dějiny opery Národního divadla | |||
2, sbor ND, 1936, 1949, s. 232, 134, 339; K. Nedbal, Půl století s českou | |||
operou, 1959, s. 92, 386; L. Schmidová, Československý balet, 1962, s. 27, | |||
41; J. Němeček, Opera ND v období Karla Kovařovice 1, 1968, s. 92; 90 let | |||
stálého českého divadla v Brně, 1974, passim; E. Jaczová, Balet Slovenského | |||
národného divadla, Bratislava 1971, s. 37, 206; 60 let Státního divadla v Ostravě, | |||
1979, s. 231, 232; B. Brodská, Dějiny českého baletu do roku 1918 | |||
(skripta AMU), 1983, s. 113, 114, 115, 120, 121, 123, 125, 138; Soupis | |||
repertoáru ND Praha 1881–1983, Národní divadlo v Praze, 1983, passim; | |||
Postavy brněnského jeviště 1, 1984, s. 333–334; V. Vašut, Saša Machov, | |||
1986, s. 12, 13, 17; E. Gabzdyl – V. Vašut, V hlavní roli Emerich Gabzdyl, | |||
1988, s. 14, 15; Divadlo Na Vinohradech 1907–1997, 1997, s. 197–198; | |||
ND a jeho předchůdci, s. 75; Český taneční slovník, 2001, s. 57–58. | |||
'''P:''' Divadelní ústav Praha; Archiv ND Praha; NM Praha, Divadelní oddělení; | |||
Plzeň, archiv Divadla J. K. Tyla. | |||
Jana Holeňová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] |
Verze z 21. 1. 2017, 08:14
Marie DOBROMILOVÁ | |
Narození | 23.3.1892 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 9.9.1972 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
83- Divadelní interpret nebo herec 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45577 |
DOBROMILOVÁ, Marie (roz. Macháčková [někdy chybně Macháčová], provd. Čeledová a Zermanová), * 23. 3. 1892 Praha, † 9. 9. 1972 Praha, tanečnice, choreografka, baletní mistryně
Umělecké jméno přijala po matce tanečnici Marii D. (angažmá v Plzni a Praze), resp. její sestře Luise, tanečnici a manželce italského baletního mistra a šéfa baletu Achille Viscusiho, v jehož rodině vyrůstala a prožila s ní část vlastní kariéry. Poprvé se provdala za houslistu ND Jaroslava Čeledu.
Byla žačkou Augustina Bergera v baletní škole ND v Praze, od 1901 pak Achille Viscusiho. Angažmá do sboru ND získala 1906, o rok později po příchodu Viscusiho i sólistickou smlouvu. Její sólové role, které alternovala s Annou Koreckou, přijímala kritika jako ucelené, osobité a decentní. 1912 odešla s Viscusim z ND a s jeho ansámblem absolvovala turné po Anglii. 1913 se již neúčastnila jeho jihoamerického turné a zůstala v Paříži. Tančila v Komické opeře a navštěvovala kursy u Madame Marquite. Občas hostovala ve Viscusiho baletech v Plzni (O. Nedbal, Pohádka o Honzovi). Po návratu do Prahy se od září 1913 stala tanečnicí a baletní mistryní v Divadle Na Vinohradech (do 1916). Baletu, který do té doby sloužil pouze jako výplň představení, vtiskla řád a vytvořila z něj vedle činohry, zpěvohry a orchestru čtvrtou rovnocennou divadelní složku. Připravila tance do několika zpěvoher. Podle povídky F. Langra uvedla též jediný vlastní balet Evelinin únos, v němž obsadila některé role činoherci (A. Třebovský, V. Vydra). Pro další pohybovou spolupráci zvala hosty, zejména Ladislava Häuslera. 1916–19 působila jako baletní mistryně v Brně, kde zopakovala baletní pantomimu Evelinin únos pod názvem Únos Evelin. I tam spolupracovala na operách a činohrách, ve kterých také tančila. Disciplinovanou prací dovedla brněnský balet na profesionální úroveň, jeho vedení poté předala Viscusimu a sama zůstala sólistkou. Oba pak 1919 společně odešli do Moravské Ostravy, Viscusi jako šéf a D. na dvě sezony jako stálá sólistka velkých rolí klasického repertoáru (Svanhilda-Jarmila, L. Delibes, Coppélia; Dorna [Odilie], P. I. Čajkovskij, Labutí jezero). 1921 účinkovala v Lidovém divadle na Vinohradech [Vinohradská zpěvohra]; k sólové dráze se vrátila v plzeňském angažmá 1922–23, kdy tančila převážně v operních a operetních choreografiích Václava Pohana. 1924–25, v době šéfování Viscusiho, příležitostně vystupovala jako stálý host v Bratislavě (O. Nedbal, Princezna Hyacinta; baletní scéna Valpuržina noc v opeře Ch. Gounoda, Faust a Markéta; L. Delibes, Coppélia; balety O. Nedbala). 1929 proběhlo v Uranii její benefiční představení operety R. Benatzkého a J. Strausse Casanova.
D: soupis rolí v ND in: http://archiv.narodni-divadlo.cz; role – výběr: Královna loutek, J. Bayer: Královna loutek, Brno 1918, Plzeň 1922; Jarmila – Svanhilda, L. Delibes: Coppélia, Brno 1918, Ostrava 1919, Bratislava 1925; Jiná víla, Motýlek, O. Nedbal: Pohádka o Honzovi, Plzeň 1913, 1922, Bratislava 1924; Dorna [Odilie], Milena [Odetta], P. I. Čajkovskij: Labutí jezero, Brno 1919, Ostrava 1920, Bratislava 1925; Krasavice, Šestnácté století, Vodní víla, Růženka, O. Nedbal: Z pohádky do pohádky, Plzeň 1913, Ostrava 1922, Bratislava 1925; Bolero, Sluch, Fantazie, Dragantová víla, P. I. Čajkovskij: Louskáček, Ostrava 1921; Alumetka, Valčík, Pierotka, E. Dohnányi: Závoj Pierotčin, Plzeň 1921; Cikánka z Biscaye, Ohnivá koule, První Hyacinta, O. Nedbal: Princezna Hyacinta, Bratislava 1925.
L: S. Kamilov, Taneční umění v Československu, in: Taneční revue, 1932, s. 44; L. Hájek, Paměti Augustina Bergra, 1944, s. 218; Š. Hoza, Opera na Slovensku 2, Bratislava 1953, s. 110, 130; Z. Nejedlý, Opera ND od r. 1900 do převratu, 1935, s. 93, 166, 253; týž, Dějiny opery Národního divadla 2, sbor ND, 1936, 1949, s. 232, 134, 339; K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, s. 92, 386; L. Schmidová, Československý balet, 1962, s. 27, 41; J. Němeček, Opera ND v období Karla Kovařovice 1, 1968, s. 92; 90 let stálého českého divadla v Brně, 1974, passim; E. Jaczová, Balet Slovenského národného divadla, Bratislava 1971, s. 37, 206; 60 let Státního divadla v Ostravě, 1979, s. 231, 232; B. Brodská, Dějiny českého baletu do roku 1918 (skripta AMU), 1983, s. 113, 114, 115, 120, 121, 123, 125, 138; Soupis repertoáru ND Praha 1881–1983, Národní divadlo v Praze, 1983, passim; Postavy brněnského jeviště 1, 1984, s. 333–334; V. Vašut, Saša Machov, 1986, s. 12, 13, 17; E. Gabzdyl – V. Vašut, V hlavní roli Emerich Gabzdyl, 1988, s. 14, 15; Divadlo Na Vinohradech 1907–1997, 1997, s. 197–198; ND a jeho předchůdci, s. 75; Český taneční slovník, 2001, s. 57–58.
P: Divadelní ústav Praha; Archiv ND Praha; NM Praha, Divadelní oddělení; Plzeň, archiv Divadla J. K. Tyla.
Jana Holeňová